Laureát byl vybrán až ve třetím kole nejtěsnějším možným rozdílem. Miguel Bonnefoy dostal osm hlasů, o jeden víc než Abel Quentin s prózou Cabane a Grégory Cingal s titulem Les derniers sur la liste. "To znamená, že akademii se všichni tři finalisti náramně líbili," vysvětluje její stálý sekretář Amin Maalouf.
Vítězný román Le Rêve de jaguar, v překladu Jaguárův sen, začíná ve venezuelském Maracaibu, kde žebračka na schodech kostela najde odloženého novorozence. Hoch se z bídy vypracuje v jednoho z nejoceňovanějších chirurgů v zemi. Najde si manželku a ta mu porodí dceru, již symbolicky pojmenují Venezuela. Ona v dospělosti zamíří do Paříže, zatímco její syn Cristobal už se naopak zase vrátí do vlasti, shrnuje deník Le Figaro.
Podle něj je Cristobal autorovým alter egem. Také týdeník Le Point poznamenává, že spisovatel příběh rodiny úzce propojil s osudem své země a vlastních předků.
Knihu vydalo pařížské nakladatelství Rivages. Bonnefoy se narodil ve francouzské metropoli do rodiny venezuelské diplomatky a chilského levicového revolucionáře, posléze spisovatele. Vyrůstal v Evropě i Latinské Americe, všude ale navštěvoval francouzské školy. Dnes francouzsky píše často právě o svých předcích z Chile a Venezuely. "Nejsem člověk, který by bojoval jen za jeden prapor. A vždy se poperu o toleranci mezi národy," řekl předloni v rozhovoru.
Čeští čtenáři mohou z jeho děl znát prózy Černý cukr a Dědictví, které v překladu Markéty Krušinové vydalo nakladatelství Argo v letech 2019 a 2022. Jaguárův sen napsal jako svůj již desátý titul.
Velká cena Francouzské akademie za román existuje od roku 1914, spojená je s odměnou 10 tisíc eur, tedy asi čtvrt milionu korun. Při podzimní sérii literárních ocenění ve Francii bývá udělována jako první. Největší pozornost tradičně vzbuzuje Goncourtova cena. Letos bude předána 4. listopadu. Vloni se laureátkou Velké ceny Francouzské akademie za román stala Dominique Barbéris.
