Irglová s Hansardem vloni zveřejnili první novou společnou píseň od roku 2010, kterou nazvali The Answer Is Yes, a zároveň absolvovali turné po USA. Desku vydají začátkem roku 2025, oznámila tuto neděli Irglová ve Valašském Meziříčí. Ve velkém sále kulturního zařízení svého rodného města na Vsetínsku hudebnice pokřtila nové koncertní křídlo.
"Deska bude podle mě krásná. Písničky jsou velmi různorodé. Bude zajímavé, jak je poskládáme, protože jich máme víc, než můžeme na desku dát. Některé jsou moje, některé Glenovy, některé jsme psali společně," popisuje Irglová.
Spolupráce s Hansardem je podle ní jiná než před lety. "Největší změna z mé perspektivy je v tom, že jsme si už více rovní partneři. Nejsem už někdo, kdo začíná a snaží se udržet krok s Glenem. Přeci jen myslím, že jsem se za roky vypsala, vyzpívala a posílila jsem si hlas, jsem zdatnější ve skladbě, to mě na spolupráci baví asi nejvíce," popisuje.
Irglová už ví, co do spolupráce přináší. "Potkáváme se jako rovnocenné - skoro až bych řekla opaky. Ženský a mužský element. Glenova dravost a syrovost a já tíhnu spíš ke kráse a něžnosti. Když to zkombinujeme dohromady, naše energie se propletou a vznikne z toho něco moc pěkného," doplňuje hudebnice, která dnes žije na Islandu a pracuje na mnoha projektech.
Do Česka se vrací pravidelně. Brzy ji čeká například nahrávání s Jihočeskou filharmonií. Pracuje také na filmové hudbě, píše muzikál. "Projektů je hodně, vymýšlím různé nápady, oslovuji hodně lidí ke spolupráci. Je řada talentovaných, zajímavých lidí. Ale asi nejvíce mě teď těší návrat ke spolupráci s Glenem po letech, to mě baví moc," připouští Irglová.
Možnost zahrát jako jedna z prvních na nové koncertní křídlo Petrof ve svém rodném městě považuje za poctu. Podle ní je to nádherný klavír a zní krásně.
Ve svém islandském studiu k pianu sedá denně. Zajímají ji však i další nástroje. "Chtěla bych například harfu. Ten nástroj mě odjakživa fascinuje. Je to umělecký kousek, podobně jako klavír, mít ho někde postavený, dodává to prostoru něco speciálního," zmiňuje Irglová. Její syn se zase učí na klarinet půjčený ze školy. "Chtěla bych si jej někdy pořídit do studia," pokračuje.
K jejím vysněným nástrojům patří též housle a violoncello. "Chtěla bych mít příležitost si k nim kdykoliv sednout. Ale chybí mi hlavně čas. Mám čas aspoň na klavír, ke kterému si pravidelně sedám. S dětmi jsou to housle a klarinet, cvičíme společně. Možná někdy v důchodu bude čas se pořádně naučit na nějaký jiný nástroj," uzavírá Markéta Irglová.
Její přátelství s Glenem Hansardem sahá do léta 2001, kdy irský hudebník účinkoval na festivalu Valašský špalíček. "Několik měsíců tehdy ve Valašském Meziříčí bydlel u jejího otce, vydavatele místního časopisu Marka Irgla. Třináctiletá dcera irského hosta občas doprovázela na piano a zpívala," popsalo Aktuálně.cz.
Právě v obýváku u Irglových vznikla balada Falling Slowly, jejíž první verzi zpívali roku 2002 v televizi. Šest let nato za ni dostali Oscara díky romantickému hudebnímu filmu Once, v němž ztvárnili hlavní role. K působivosti příběhu přispěl fakt, že irský hudebník s tou dobou již plnoletou Irglovou tvořili pár.