Ve věku 94 let zemřela v Praze literární historička Jaroslava Janáčková

ČTK ČTK
30. 8. 2024 17:54
Několik knih o české literatuře 19. století napsala literární historička Jaroslava Janáčková, která tento pátek zemřela v Praze. Bylo jí 94 let. O úmrtí informoval její syn, literární kritik a historik Pavel Janáček.
Mezi významné počiny Jaroslavy Janáčkové (na fotografii) patřila editace třísvazkového vydání korespondence Boženy Němcové.
Mezi významné počiny Jaroslavy Janáčkové (na fotografii) patřila editace třísvazkového vydání korespondence Boženy Němcové. | Foto: Česká knižnice

Profesorka Univerzity Karlovy Jaroslava Janáčková patřila k členům vydavatelského kolektivu Korespondence Boženy Němcové a Korespondence Karla Havlíčka či spoluautorům příručky Česká literatura od počátků k dnešku.

Mezi její významné počiny patřila editace třísvazkového vydání vlastní i přijaté korespondence Boženy Němcové, jejíž závěrečný díl vyšel koncem roku 2006. Představuje dopisy mezi spisovatelkou a jejími dětmi, dopisy s Josefem Němcem, její sestrou a Václavem Čeňkem Bendlem z let 1857 a 1858.

Janáčková tehdy uvedla, že Němcové dopisy jsou jakousi kronikou rodiny té doby, kde matka už od jisté chvíle nerodí děti. Němcová byla od narození svého čtvrtého dítěte nemocná, pravděpodobně trpěla gynekologickou chorobou, v jejímž důsledku předčasně zemřela.

Jaroslava Janáčková se narodila 24. listopadu 1930 v Havlíčkově Borové. Po maturitě na chotěbořském gymnáziu vystudovala v Praze češtinu a ruštinu na Pedagogické, poté Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Právě ta se stala jejím akademickým domovem, vyučovala zde více než třicet let. I jako emeritní členka zdejší akademické obce prakticky až do konce života spolupracovala se svými někdejšími žáky na promýšlení metod pro vydávání a výklad korespondence jako jedinečného útvaru písemného dialogu.

Profesně se zajímala převážně o uměleckou prózu druhé poloviny 19. století, epochu od romantismu k modernismu. Zaměřovala se na tvorbu autorů jako Alois Jirásek, Jakub Arbes či Gabriela Preissová. Vedle velkých literátů a děl věnovala pozornost také knížkám lidového čtení, populární beletrii, nakladatelskému provozu, čtenářům a čtení.

Z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy musela v letech pozdní normalizace odejít. Když se tam po listopadu 1989 vrátila, obrátila pozornost svou i svých studentů k zakladatelským osobnostem novodobé české literatury, zejména Němcové, jejíž Babičce věnovala knižní studii Příběh tajemného psaní.

Janáčková absolvovala stovky přednášek pro veřejnost, spolupracovala, a to i jako iniciátorka různých projektů, s rozhlasovými tvůrci, divadelníky a filmaři.

 

Právě se děje

Další zprávy