Roku 2050 bude v moři víc plastu než ryb. Bioložka ho líčí jako invazivní druh

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
6. 9. 2020 17:39
Portugalská bioložka Ana Pêgová před pěti lety "objevila" a pojmenovala nový invazivní druh. "Plasticus maritimus se do našeho života začleňuje tak dobře, že si toho mnohdy ani nevšimneme," a proto je extrémně nebezpečný, píše ve stejnojmenné, barevně ilustrované knize určené čtenářům od deseti let.
Portugalská bioložka Ana Pêgová svou knihu představí začátkem října v Táboře.
Portugalská bioložka Ana Pêgová svou knihu představí začátkem října v Táboře. | Foto: Jakost

Aktuální, s nadhledem zpracované téma plastového odpadu, který končí v oceánech, přináší nakladatelství Jakost. Zároveň vydalo ještě populárně-naučnou publikaci Moře v 300 otázkách a odpovědích od francouzského autora Vincenta Albouye. I ta je ilustrovaná.

Ukázka z knihy Plasticus maritimus: Invazivní druh.
Ukázka z knihy Plasticus maritimus: Invazivní druh. | Foto: Jakost

Ana Pêgová patří ke globální komunitě takzvaných beachcomberů, průzkumníků přímořských pláží. Nejde o dobrovolníky, kteří by pláže primárně čistili od odpadků, i když rukavice a pytel na nepořádek patří k jejich základní výbavě. Především pátrají po často záhadných plastových předmětech, jež jsou nositeli zajímavých informací - a při tom pátrání kousek pobřeží i vyčistí.

Vůbec je ale nezajímají odpadky na plážích zanechané turisty. Sbírají věci přinesené mořskými proudy. Nejčastěji při odlivu, kdy moře kousek ustupuje a obnažuje pobřeží, vybírají vodou omleté, staré kousky plastů či nečekané nálezy. Ty fotografují a zveřejňují na internetu. Sdílením se často daří vystopovat původ předmětů.

Čínské nedopalky

Kniha, která trochu připomíná průvodce plážového "sběrače", uvádí řadu bizarních příkladů. "Na mysu Cabo Raso jsem našla dózu na cigarety čínské značky Double Happiness. Dóza měla i víčko a uvnitř byla spousta nedopalků," píše Ana Pêgová o čtyři roky starém nálezu.

Když jej zveřejnila na internetu, ozvalo se několik lidí z různých zemí, že na svých plážích našli dózy stejné značky, také s nedopalky uvnitř. Jejich původ se nepodařilo objasnit, nejpravděpodobnější podle bioložky je, že námořníci používají dózy místo popelníku a pak je hodí přes palubu.

Ukázka z knihy Plasticus maritimus: Invazivní druh.
Ukázka z knihy Plasticus maritimus: Invazivní druh. | Foto: Jakost

Naopak původní domov se zásluhou internetu podařilo zjistit u nalezené bójky s nápisem Destiny, která byla vyplavena na pláži u portugalského města Cascais. Po několika sdíleních se bioložce ozval americký námořník, který ji poznal: pocházela z lodi převážející mečouny a tuňáky z New Jersey. Bójka tedy musela urazit téměř 5,5 tisíce kilometrů.

Dalším nálezem byl například vak s pitnou vodou ze záchranného balíčku pro ruské námořníky. Nebo série malých oranžových komponentů, kterých Ana Pêgová našla neuvěřitelnou hromadu. Na internetu rozpoutala velkou debatu o jejich původu. Záhadu rozluštil jeden chlapec: plastové příchytky slouží k zapečetění obalu opalovacích krémů "se stříkací pistolkou".

Spousta odpadu má ale překvapivě vnitrozemský původ. Sbírka obsahuje třeba válečky někdy zakončené hrotem. Po pátrání bioložka zjistila, že to jsou lancety, které diabetici používají k odebrání vzorku krve. Do moře se dostaly pravděpodobně tak, že je lidé po použití hodili do záchodové mísy.

Listování knihou Plasticus maritimus: Invazivní druh.
Listování knihou Plasticus maritimus: Invazivní druh. | Foto: Jakost

Od záchodu k moři

Stejnou cestou se na pláže dostávají například vatové tyčinky na čištění uší. Moře je vyplaví často už zbavené vaty, takže připomínají tyčky od lízátek - a podle autorky jich je mnoho.

Ukázka z knihy Plasticus maritimus: Invazivní druh.
Ukázka z knihy Plasticus maritimus: Invazivní druh. | Foto: Jakost

Kniha obsahuje spoustu statistik, které berou dech a také chuť dát si například drink s brčkem. Ta se téměř nedají recyklovat, zároveň jsou lehká a vítr je snadno odnese, kam nepatří.

Ačkoli kniha Plasticus maritimus je určena mladým čtenářům, autorka na okraji stránky pečlivě uvádí zdroje všech informací. Ty vypadají neuvěřitelně: každý rok v moři skončí osm milionů tun plastů, což představuje kamion odpadků za minutu dnem i nocí. Když to tak půjde dál, roku 2050 bude v moři na váhu víc plastu než ryb.

Jako pilná sběračka Ana Pêgová také vypozorovala, že v lednu, kdy je moře bouřlivější, se zásobovacím lodím častěji stávají nehody, při kterých kontejnery s nákladem padají do vody. Část převáženého zboží pak mořské proudy odnesou do všech stran, ať už to jsou slavné koupací kachničky, jejichž plavbu v Tichém oceánu lidé mapují od roku 1992, kostičky stavebnice Lego, nebo čisticí prostředek v růžové lahvi.

Plastové mimikry

Také mořské dno začíná pokrývat plast. Zřejmě největším problémem jsou drobné části, které se rozpadají na mikroplasty.

Obal knihy Plasticus maritimus: Invazivní druh.
Obal knihy Plasticus maritimus: Invazivní druh. | Foto: Jakost

"Je to přeborník v maskování," píše Ana Pêgová o plastu, ze kterého s nadsázkou učinila invazivní druh s latinským názvem. "Umí se přeměnit tak dobře, že si ho snadno spleteme s jiným živočichem. Dokáže napodobit například medúzy, kterými se živí želvy. Kromě toho se umí zmenšit tak moc, že se mísí s planktonem a je od něj k nerozeznání."

Autorka nijak netlačí na pilu, když věcně popisuje tragédii tisíců živočichů, kteří si plastové části pletou s potravou nebo uváznou v rozličných výrobcích, jež jsou pro ně pastí. Jako malou katarzi bioložka nabízí účinné postupy, jak nekonečnou plastovou "zavážku" světových oceánů alespoň zmírnit: jednoduše odmítnout jednorázové plasty a některé další věci.

Brčka jsou zbytečná, stejně jako nafukovací balonky, které mohou nahradit papírové girlandy. Také je dobré vybírat si v obchodě jen ty potraviny, které nemají zbytečně moc obalů - mnohé je mívají jen proto, aby vypadaly větší.

300 otázek a odpovědí

U druhé knihy s mořskou tematikou, kterou nakladatelství Jakost vydalo pod názvem Moře v 300 otázkách a odpovědích, není ekologický apel tak přímočarý.

Autor Vincent Albouy je entomolog a přírodovědec, také on se ale angažuje ve spolcích na ochranu přírody. Napsal popularizační encyklopedii, kterou je lepší číst postupně, od první do poslední "otázky", než na přeskáčku. Výklad se totiž občas opírá o názvy a jevy vysvětlené na předchozí stránce.

Zaujme líčení například toho, proč jsou některé oceány mladé, dynamické a rostoucí, zatímco jiné se naopak jako starci zmenšují.

Kniha Moře v 300 otázkách a odpovědích má více obálek.
Kniha Moře v 300 otázkách a odpovědích má více obálek. | Foto: Jakost

"Hledáme non-fiction knížky, které můžeme nabídnout čtenářům přibližně od deseti let," říká Jana Kostelecká, zakladatelka nakladatelství Jakost.

S titulem Plasticus maritimus se setkala minulý rok. "Portugalské nakladatelství Planeta Tangerina sledujeme dlouho, jejich knížku jsme objevili v Boloni, kam ji loni přivezli jako svou novinku. Hned na místě jsme se domluvili, protože se nám moc líbila," říká v narážce na Boloňský knižní veletrh, orientovaný na dětskou literaturu.

Ukázka z knihy Moře v 300 otázkách a odpovědích.
Ukázka z knihy Moře v 300 otázkách a odpovědích. | Foto: Jakost

Nad tím, jestli knížky o moři a plážových sběračích budou mít u "suchozemského" českého publika úspěch, české nakladatelství nepřemýšlelo. "Nejsme moc obchodníci, nekoukáme příliš na to, jestli je titul dobře prodejný. To je až na druhém místě. Nejdůležitější je, aby se nám to líbilo," poznamenává Kostelecká.

Podle ní může být objevné, když se nejen české děti dozvědí, že většina odpadků v moři pochází z vnitrozemí, odkud se do moře dostávají řekami. "Není to tak, že by Portugalci byli špinavci a měli své pláže plné nepořádku. Oni to odnášejí i za nás," myslí si nakladatelka.

Na knize Any Pêgové, již kresbami doprovodil její bratr Bernardo Carvalho, vyzdvihuje, že problém líčí pozitivně a s nadhledem. Druhý, původně francouzský titul patří do edice, která podobnou formou otázek zpracovává i další témata. "Už vyšel díl 300 otázek o koních, o půdě nebo o lese. Uvažujeme, že některé další také vydáme," dodává Jana Kostelecká.

Portugalská bioložka Ana Pêgová svou knihu přijede představit začátkem října na knižní festival v Táboře zvaný Tabook.

2x kniha

Ana Pêgo a Isabel Minhós Martins
Plasticus maritimus: Invazivní druh
(Přeložila Nikola Skulinová, ilustroval Bernardo P. Carvalho)
Nakladatelství Jakost 2020, 176 stran, 270 korun

Vincent Albouy
Moře v 300 otázkách a odpovědích
(Přeložila Barbora Antonová, ilustroval Jean-Louis Verdier)
Nakladatelství Jakost 2020, 200 stran, 270 korun

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Midtjylland se na duel se Slavií naladil výhrou 1:0 nad Randers

Fotbalisté Midtjyllandu se na středeční odvetu 4. předkola Ligy mistrů proti Slavii naladili výhrou. Ve 3. kole dánské ligy porazili 1:0 Randers. Obhájce titulu naplno bodoval ve druhém ze tří kol nového ročníku, přičemž podruhé za sebou vyhrál stejným výsledkem. Dnes o triumfu domácích rozhodl v 6. minutě Božidar Kraev.

Dánský celek, který si v úterý z Edenu odvezl bezbrankovou remízu, usiluje o první postup do základní skupiny Ligy mistrů. Naopak Slavia touží po druhém účasti v hlavní fázi po sobě a celkově třetí v historii.

Trenér Midtjyllandu Brian Priske nasadil dnes sestavu: Hansen - Dyhr, Sviatchenko, James, Andersson (61. Cools) - Anderson, Onyeka (61. Madsen), Kraev - Sisto (82. Isaksen), Júnior Brumado (74. Vibe), Mabil (82. Evander).

Další zprávy