Necelý týden poté, co nová vláda získala důvěru, musí ministr kultury Antonín Staněk za ČSSD vyřešit první vážnější problém. Rezignovali mu čtyři ze sedmi porotců Státní ceny za literaturu. Stalo se tak zhruba tři měsíce předtím, než bude u příležitosti 100. výročí založení republiky oznámen letošní laureát.

"Náš stát reprezentuje odpuzující vláda, která svoje posty vyhandlovala s komunisty a způsobila, že se extremistická politická strana stala skrytou i zjevnou součástí státní moci," vysvětlil své důvody k rezignaci básník a literární historik Petr Hruška. Podle něj jsou poprvé od listopadu 1989 "nepokrytě a ochotně využívány politické síly", jež Hruška považuje za nelidské a zhoubné.

Básníkův dopis adresovaný ministerstvu vznikl den poté, co menšinová vláda premiéra Andreje Babiše získala podporu od zákonodárců ANO, ČSSD a právě KSČM.

Z následující e-mailové korespondence mezi porotci Státní ceny za literaturu pak vyplynuly další tři rezignace - německého bohemisty a profesora slavistiky na Heidelberské univerzitě Urse Heftricha, novinářky Kateřiny Kadlecové z týdeníku Reflex a naposledy Petra A. Bílka, profesora Ústavu české literatury a komparatistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Bohemista Heftrich se rozhodl následovat příkladu Petra Hrušky, jehož označil za jediného skutečného spisovatele a předešlého nositele ceny v kruhu porotců. Také Kateřina Kadlecová odchází především proto, že Hrušku považuje za morální kompas a váží si jeho názorů i občanských postojů, jak uvedla.

Podle ministra kultury Antonína Staňka za ČSSD situace neohrozí výběr letošního držitele Státní ceny za literaturu. "Tato porota již o letošních laureátech rozhodla," vysvětluje Staněk pro Aktuálně.cz.

Komisi, jež byla nominována na roky 2018 až 2020, hodlá pro příští rok doplnit "kvalitními odborníky", jak říká. "Nové členy jmenuji na základě doporučení našeho odboru umění, literatury a knihoven. Za jejich práci stávajícím členům poroty děkuji a přeji jim vše dobré," vzkazuje ministr.

Kvůli způsobu, jímž Petr Hruška oznámil svůj odchod, minimálně odborná veřejnost bude sledovat, kdo v porotě usedne. Uvolnění většiny, tedy čtyř postů ze sedmi, novému ministrovi teoreticky dává příležitost porotu "ovládnout", pokud by třeba chtěl jmenovat nové členy s názory jemu blízkými. To ale zatím není důvod předpokládat.

Názory nového ministra kultury na literaturu příliš nejsou známy. Pouze předminulý měsíc si Staněk osvojil návrh komunistického poslance Lea Luzara, aby státní vyznamenání - nikoliv Státní cenu za literaturu - obdržel komunistický básník Karel Sýs.

Právě tuto kauzu zmiňuje další člen poroty Státní ceny za literaturu, ředitel pražského veletrhu Svět knihy Radovan Auer, když vysvětluje, proč ve funkci zůstává. "V okamžiku, kdy návrhy na státní vyznamenání podané extremisty bez problému prochází parlamentem, protože šéf výboru nerozezná rozdíl mezi (Karlem) Sýsem a (exilovým výtvarníkem Petrem) Sísem, bychom si měli nezávislost každého ocenění držet zuby nehty," argumentuje Auer, proč porotu neopouští, přestože jinak prý sdílí politický názor Petra Hrušky.

Podobně se v české porotě rozhodla zůstat slovinská spisovatelka a překladatelka Tatjana Jamnik. Považuje za důležité neopouštět pozice, "kde ještě společně můžeme bránit hodnoty, v tomto případě prosadit kvalitní a odvážnou literaturu, která nelže", jak napsala.

A z poroty neodchází ani literární kritička Eva Klíčová, jež se nechce stát součástí hromadné rezignace a "být spojována s politickým poselstvím, jímž Petr Hruška svou rezignaci opodstatňuje", neboť jej považuje za zástupné. Klíčová vnímá rezignaci komise jako "bezúčelnou a pokryteckou" formu politického protestu. Problém by spatřovala teprve ve chvíli, kdy by například existoval tlak na politické preference porotců nebo na výběr oceněného.

Básník Petr Hruška ve svém vyjádření označil Státní cenu za literaturu za ocenění reprezentativní, jež "nereprezentuje pouze oceněného spisovatele, ale i vládu, jejíž vůlí je cena udělována", jak napsal. "Nechci a nemohu se podílet na této reprezentaci vlády," konstatoval proto Hruška, který Státní cenu za literaturu sám obdržel za sbírku Darmata na podzim 2013.

Tehdy byla u moci vláda Jiřího Rusnoka dosazená prezidentem Milošem Zemanem a ocenění udílel ministr kultury v demisi Jiří Balvín, později odsouzený k podmíněnému trestu a pokutě za korupci.

Ministr Antonín Staněk s nikým z členů poroty, kteří oznámili rezignaci, nehovořil, svůj odchod mu prý dopředu neoznámili. "Je to jejich svobodné rozhodnutí, které mne sice mrzí, ale které samozřejmě respektuji, byť by se s jeho odůvodněním dalo polemizovat," dí ministr, podle nějž jsou ocenění otázkou odborného posouzení umu laureátů, a proto nevidí důvod věc politizovat.

"Považuji minimálně za neuctivé vůči laureátům, jejich umění i významnému dílu brát si pro vyjádření soukromého politického názoru jako rukojmí odbornou Státní cenu za literaturu," dodává Staněk.

Státní cenu za literaturu, jejíž laureáty může nominovat veřejnost i členové odborné poroty, vyhlašuje ministerstvo kultury znovu od roku 1995, navazuje tak na prvorepublikovou tradici. Naposledy vloni ocenění získal Jáchym Topol za román Citlivý člověk s přihlédnutím k dosavadnímu dílu, předloni byl oceněn básník Petr Král.

Úřad vždy v říjnu udílí též Státní cenu za překladatelské dílo a dále Ceny ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění, architektury, kinematografie a audiovize.