Recenze: Spisovatelka Tarttová píše zodpovědně, ale nepočítá s čtenářovou potřebou se zamýšlet

Aleš Palán Aleš Palán
29. 3. 2018 17:00
V českém překladu vyšel román Tajná historie, prvotina pozdější držitelky Pulitzerovy ceny Donny Tarttové. V antické tragédii, která se odehrává na americké univerzitě, do sebe zapadají staré texty, kryptografické vzkazy zastrčené pod dveřmi i plaché pohledy v menze.
Donna Tarttová román Tajná historie v angličtině vydala roku 1992, prózy Malý kamarád a Stehlík publikovala až posléze.
Donna Tarttová román Tajná historie v angličtině vydala roku 1992, prózy Malý kamarád a Stehlík publikovala až posléze. | Foto: ČTK/AP

Ten příběh je sice exkluzivní, ale prostý. Jiný autor by z námětu možná vytvořil povídku. Americká prozaička Donna Tarttová, držitelka Pulitzerovy ceny za prózu, z něj vysochala více než pětisetstránkový román, na němž pracovala deset let.

Navzdory svému názvu začíná Tajná historie odhalením. Hned v první sekvenci spisovatelka prozradí, kdo koho zabil. Zůstává jediná nezodpovězená otázka: proč?

Nečteme však detektivku, nýbrž antickou tragédii odehrávající se v kulisách americké univerzity. I tady stačí malé vyšlápnutí z obvyklého rámce, osudová drobnost a kola osudu se roztočí směrem k neodvratné tragédii. Zabránit jí nemohou ani olympští bohové, natož obyvatelé univerzitního kampusu. Zvlášť když někteří jsou samotnými aktéry předurčeného.

Ke své knižní prvotině, která však v českém překladu nyní vyšla jako poslední z jejích děl, Donna Tarttová přistupovala podobně zodpovědně jako k prózám Malý kamarád či oceněnému Stehlíkovi. Nejde jí tolik o námět, postoje svých postav či zaumné dialogy. V popředí stojí způsob vyprávění.

Je to krmě připravovaná na velmi pomalém ohni, kde nejde jen o celkové složení produktu, ale zejména o výrobní proces. Tou zásadní valutou je pak autorčina důvěra. V marketingu by se tomu řeklo "podpora značky". Tarttová věří každému slovu, každé barvě dekorativního předmětu v areálu kampusu.

Čtenář je bez varování chycen za zátylek jako bezbranné kotě a ponořen do vábivého oceánu souvislostí, odkazů na řecké i latinské klasiky, na dobu, kdy se slovu vzdělance automaticky věřilo. Před lapeným čitatelem pak autorka rozehrává fascinující intelektuální kolotoč, v němž do sebe zapadají staré texty, kryptografické vzkazy zastrčené pod dveřmi i plaché pohledy v menze.

Velká kniha, řekne si čtenář v tom nekonečném románovém prostoru - a ani si neuvědomí, že některé základní souvislosti spisovatelka opomíjí.

Proč například podivínská uzavřená skupinka studentů antické literatury mezi sebe přijme nového člena? Jistě ne jen proto, že je nositelem děje.

Nahradit podobnou logickou prodlevu kompletním popisem vůní nemůže být dostačující. "Vítr neustával; mezi auty poletovaly pestré okvětní plátky a lepily se na mokrá přední skla jako kousky konfet."

Fajn, a následující věty? "Hřbitov se nacházel na hlavní silnici. Zajeli jsme ke krajnici, vystoupili z auta a nechali rozsvícený blinkr." Hřbitovy, které se nacházejí, a blinkry, které svítí? Opravdu?

Donna Tarttová: Tajná historie

Donna Tarttová: Tajná historie

Vydalo nakladatelství Argo
2017, 545 stran, 448 korun
Překlad: Klára Kolinská

Na úrovni stavby vět to Donně Tarttové nejednou drhne. Co umí, je sdílení na velké ploše. Je to trochu jako s rekreační drogou. Po užití je to libé, dokonce mírně návykové, ale když večírek skončí a nastane všední den, na drobnosti raději nevzpomínat. A na otázku po smyslu vůbec ani nepomyslet.

Tarttová zjevně nepočítá s žádným čtením po čtení, s dojezdem, se čtenářovou potřebou zamýšlet se nad napovězeným. Svému příznivci řekne vše - a tím to končí.

Kdo se chce trápit otázkami viny, výčitek a zlomeného přátelství, ať Donnu Tarttovou nečte. Kdo chce vědět - a to ve velmi lákavé a přístupné formě -, jak to všechno "je", přijme Tajnou historii jako zjevenou skutečnost. Hle, jistota literatury v nejistém světě. Pravda bez pochybností a bez variant. Platí po celou dobu, dokud člověk nevykročí z knihovny.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 7 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy