Dnes už to legrační není, jde o konstatování vážnosti situace. I ti nejbohatší s největší uhlíkovou stopou, do jejichž společnosti se někdejší spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates v knize hlásí, si uvědomují nutnost radikální změny a chtějí jí pomoct svým kapitálem - finančním, sociálním, kulturním.
Pětašedesátiletý Gates není zdaleka první globální ikona, která se klimatu začala víc věnovat, jako symbol je však pro popularizaci proklimatické politiky důležitý. Přesto nebo možná i proto se stal častým terčem konspiračních teorií: obrazem zla, jež přinášejí nové technologie, člověkem, který chce podle smyšlených fám ovládat lidi technologiemi a implantovanými čipy.
Ani ve vztahu ke klimatu Gates nepřekročí svůj stín technofila, o to podstatnější je však jeho pohled na věc. Nejen zelení, ale také jinak zabarvení politici celého světa dnes v nových technologiích vidí hlavní praktický nástroj možné změny. A v tom může být problém: nikdo moc nechce měnit své zvyky a zaběhaný způsob života. Technologický pokrok má být alibi, které i při snižování uhlíkových emisí umožní žít stále v masovém konzumu, relativně rozmařile, vykoupeni "čistými" technologiemi.
Ve své nové knize, která zatím vyšla jen anglicky, je Gates přece jen radikálnější. "Bude to tvrdé," přiznává filantrop, jenž se plně staví za cíl srazit uhlíkové emise do roku 2050 na nulu, a svá tvrzení dokumentuje celou řadou dat, která už všichni někdy někde viděli.
Co možná všichni neviděli, je graf, na němž Gates ukazuje závislost bohatství na spotřebě energie. Platí totiž, že čím více elektřiny, tím větší bohatství. To znamená, že mají-li chudé země dohnat vyspělý svět, bude potřeba spousta elektřiny. Pokud by však měla být vyráběna klasickými technologiemi z fosilních paliv, dohánění bohatých by stálo hodně uhlíkových emisí a nikdy bychom se z klimatické krize nedostali.
Gates už roky pracuje v rozvojovém světě a právě přes starost o energii pro chudé se dostal ke klimatickému dilematu. Politika nulových uhlíkových emisí je podle něho i šancí pro Afriku a další chudé regiony. Třeba jen proto, že nejchudší lidé jsou farmáři a na ně dnes klimatické změny dopadají nejvíc.
"Jsem optimista, protože vím, co dokážou technologie a co mohou dokázat lidé. Nesmírně mě inspiruje všechno to nadšení pro řešení problémů, které vidím hlavně mezi mladými. Když budeme sledovat velký cíl - dostat se na nulu - a vytvoříme seriózní plány, jak tohoto cíle dosáhnout, můžeme se vyhnout katastrofě," píše. V knize však Gates tyto velké strategické plány bohužel moc nenačrtává.
Publikace nese podtitul The Solutions We Have and the Breakthroughs We Need (Řešení, která máme, a průlomy, které potřebujeme), i proto je plná konkrétních praktických rad, co dělat teď a tady - být aktivní, tlačit na úřady, vstoupit do politiky, nutit dodavatele, aby nabízeli zelenou energii, jíst rostlinné burgery, koupit si elektrovůz, mít velkou i "malou" vnitropodnikovou karbonovou daň, podporovat zelená řešení na všech úrovních, myslet a jednat lokálně i globálně.
To hlavní ale musí přinést změna myšlení, nové nastavení mozku, vytvoření "mindsetu", který bude takové změny přijímat jako nutnost a samozřejmost. Tak jako dnes považujeme za samozřejmé, že kdekoliv natankujeme naftu nebo že kolem sebe máme tisíce výrobků z ropy, která na první pohled vůbec není vidět.
Ropa je pro lidi samozřejmá jako voda pro ryby, píše Gates, jenže podobně jako ryby ve vodě si právě proto nevšímáme, jak se s ní nakládá.
Ke změně nastavení mysli má podle autora pomoci důsledné trvání na faktech a na rozpravě, která se jich drží, přestože pro to dnes sám nevidí vhodnou širokou komunikační platformu. Snad i proto Gates odkazuje na populární knihu Faktomluva od Hanse Roslinga, kterou od zakladatele Microsoftu ostatně dostal český premiér Andrej Babiš z hnutí ANO - a vyzdvihl ji ve svém pravidelném pořadu Čau lidi, byť podle způsobu, jakým za pandemie pracuje s fakty, ji evidentně nečetl.
"Když se budeme na svět dívat na základě faktů, uvidíme, že svět není tak špatný, jak se zdá - a uvidíme i to, co musíme udělat, abychom ho vylepšili," míní Gates.
Svou knihu, plnou obecně povznášejících myšlenek Roslingova typu, ale také praktických rad a vhledů, věnoval "vědcům, inovátorům a aktivistům, kteří nás vedou". Pro ně to budou jen další drobné poznámky k jasně naznačenému směru a také povzbuzení, protože lidé jako Gates mohou hnutí na ochranu klimatu udržet vysoko na seznamu globální i lokální agendy.
Gatesův humanistický idealismus a nadšení pro technologie vychází ze zkušenosti 20. století a není úplně jasné, zda takový budovatelský étos a patos dokáže pomoct také v přicházejícím světě. Ještěže Gates je podnikatel-praktik, žádný teoretik, což se na knize zdá být nejpodstatnější. Poukazuje na nutnost konat, na to mít tah na branku, včetně toho politického. V tom je jeho populárně-didaktické a osobně inspirované čtivo užitečné.
Kniha
Bill Gates: How to Avoid a Climate Disaster - The Solutions We Have and the Breakthroughs We Need
Nakladatelství Alfred A. Knopf 2021, 384 stran, 26,95 dolarů.
