Ani #MeToo v Česku nic nezměnilo, říká autorka románu o násilí na ženách Denemarková

ČTK ČTK
24. 3. 2019 11:40
Česku dominuje patriarchát a ani kampaň vedená pod hashtagem #MeToo nezměnila nic na tom, že se zde bagatelizuje sexuální násilí na ženách, je přesvědčena spisovatelka Radka Denemarková.
Radka Denemarková je aktuálně nominována na cenu Magnesia Litera.
Radka Denemarková je aktuálně nominována na cenu Magnesia Litera. | Foto: Libor Fojtík

Podle ní k tomu přispívají i politici, jako je prezident Miloš Zeman. Denemarková to řekla na právě probíhajícím Lipském knižním veletrhu, kde představuje německé vydání svého románu Příspěvek k dějinám radosti. K jeho vytvoření vedlo Denemarkovou i zlehčování utrpení znásilněných žen.

Foto: Libor Fojtík

"Samozřejmě těch důvodů, proč jsem to napsala, bylo vícero. U mě vždycky to téma zraje, a pak to nekompromisně otevřu na dřeň," vysvětluje jedenapadesátiletá autorka. Posledním popudem pro ni v tomto případě byla debata o odsunu sudetských Němců z Československa, při níž se jeden z účastníků stále agresivněji ptal Denemarkové, kdy dojde k odškodnění všech vyhnaných a vysídlených z české strany.

Denemarková na to nakonec reagovala otázkou, kdy budou odškodněny všechny ženy, které byly během války znásilněny vojáky všech armád. "A on spontánně řekl: 'Ale vždyť byly jen znásilněné.' A jak já vnímám ten svět přes slova, tak to slůvko 'jen' jsem si opravdu vzala domů jako horký kámen v dlani nebo dýku v zádech. Hodně jsem o tom přemýšlela a řekla jsem si, tak o tom napíšu román," vypráví autorka, která pak Příspěvek k dějinám radosti publikovala roku 2014.

Soudě dle německých kritik, kterých se její knize dostává nyní, dobře udělala. Román o násilí na ženách a přístupu společnosti k němu je hodnocen jako "pozoruhodný", "poutavý" nebo "radikální a politický". Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung ho dokonce zařadil mezi šest nejdůležitějších próz letošního jara.

"Musím říct, že to je moje nejúspěšnější kniha. Já prostě mám konečně, konečně radost, že je pochopena v kontextu," podotýká Radka Denemarková, kterou těší i to, že dnes Příspěvek k dějinám radosti působí ještě aktuálněji než v roce 2010, kdy ho začala psát.

Zatímco v Německu i dalších zemích západní Evropy se podle Denemarkové od té doby postoj k sexuálnímu násilí zřejmě i pod vlivem kampaně #MeToo změnil, v Česku k posunu nedošlo. "Ne, určitě ne," říká rezolutně. "V Čechách vůbec, vůbec nikdo nepochopil, co to je za problém. Tam jsme v tomto ohledu někde před 50 lety," míní.

"Já se s tím setkávám neustále, s takovou tou elementární hloupostí, že mi i ženy říkají: 'Ale to já mám ráda, když mě muž pustí do dveří a vezme mi tašku.' Já to mám taky ráda, ale o to přece vůbec nejde. Jde o to, že někdo na základě tělesných znaků v různých zemích světa a společnostech nemá prostě stejná práva," zdůrazňuje.

K současnému stavu podle ní dopomáhají i politici jako Miloš Zeman, jehož "vulgárnost, buranství" nebo "chování jako car" přispívají k ponižování obětí, vyjmenovává Denemarková.

"My jsme se dostali v této době (k tomu), že máme prezidenta, který si dovolí urážet Romy, který si dovolí urážet ženy," konstatuje spisovatelka, podle níž by hlava státu naopak měla chránit ty, kterým je ubližováno.

"A to jsou přesně (tyhle) typy mužů, kteří dávají signály, že jsme zase před sto lety: Trump, Erdogan, Putin, Lukašenko, Zeman, Babiš. To jsou ti, kteří vidí ženu jenom - pokud už ji vnímají - tak, že je to hezká holka," míní. "Už musíme říci stop, musíme s tím ty muže konfrontovat."

I přes tvrdou kritiku současných poměrů zůstává Radka Denemarková optimistkou, pokud jde o budoucnost. "A myslím, že se s tím bude i mužům žít lépe, když budeme rovnoprávní a budeme se navzájem respektovat i v té jinakosti. A ne, že si frustrovaní muži všude na světě své frustrace odreagují na slabších, na ženách, na dětech," dodává.

Radka Denemarková je dále autorkou knih A já pořád kdo to tluče, Peníze od Hitlera nebo Kobold. V češtině naposledy začátkem roku vydala obsáhlý román Hodiny z olova, který se zabývá česko-čínskými vztahy. Za knihu je Denemarková v těchto dnech nominována na cenu Magnesia Litera.

Rozhovor DVTV s Radkou Denemarkovou

Přestože už se řešily letenky, přišlo odmítnutí a postupně jsem se dozvěděla, ze důvodem je má kritika Číny, říká spisovatelka Radka Denemarková. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 12 minutami

AstraZeneca prodala svůj podíl ve firmě Moderna. Obě vyrábí vakcíny na covid-19

Britsko-švédská farmaceutická firma AstraZeneca prodala svůj podíl 7,7 procenta v americké biotechnologické společnosti Moderna za více než jednu miliardu USD (21,6 miliardy Kč). Akcie Moderny v poslední době výrazně rostly díky její vakcíně proti covidu-19. AstraZeneca byla druhým největším akcionářem Moderny. Informuje o tom list The Times.

Ze zprávy nebylo okamžitě jasné, za jak dlouhé období AstraZeneca svůj podíl prodala. Cena akcie Moderny se minulý měsíc zvýšila až na 186 USD z 29 USD před rokem. V pátek akcie firmy uzavřely na ceně 154,81 USD, což celou firmu ohodnotilo na 61 miliard USD.

Zisk z prodeje akcií posílí finance firmy AstraZeneca, která stejně jako Moderna vyrábí vlastní vakcínu proti covidu-19, vyvinutou ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Na rozdíl od Moderny ji však v době pandemie prodává bez zisku.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Netanjahu obvinil Írán z výbuchu na izraelské obchodní lodi

 Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes obvinil Írán z odpovědnosti za páteční výbuch na izraelské obchodní lodi v Ománském zálivu. Vyhnul se ale přímé odpovědi na otázku, zda Izrael chystá nějakou odvetu. Informovala o tom agentura Reuters.

Už v sobotu uvedl izraelský ministr obrany Benny Ganc, že za výbuchem na lodi pravděpodobně stojí Írán. Plavidlo MV Helios Ray pro přepravu vozidel zasáhl výbuch nad hladinou vody, který prorazil otvor v obou stranách kýlu. Nikdo z posádky nebyl zraněn. "Jednalo se nepochybně o íránskou operaci. To je jasné," řekl dnes Netanjahu izraelské rozhlasové stanici Kan.

Na dotaz, zda Izrael bude nějak reagovat, Netanjahu zopakoval svá předchozí prohlášení, že je odhodlaný zabránit Íránu ve vývoji jaderné kapacity a dodal: "Írán je největším nepřítelem Izraele, a my proti němu budeme nadále zasahovat po celé oblasti," uvedla agentura AFP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy