Bělský, který žil v letech 1921 až 2000 a Britové jej znali jako Frantu Belskyho, portrétoval příslušníky čtyř generací britské královské rodiny. Také vytvořil pomník letcům RAF, parašutistům i kněžím popraveným za heydrichiády a inspiroval píseň anglické punkové kapely. Jeho zpola zapomenutý, fascinující příběh převyprávěl Bohumil Vostal nejprve prostřednictvím reportážního dokumentu. Nyní v nakladatelství Argo vydává knihu nazvanou Portrétoval anglickou královnu.
"Seděl jsem v archivu v Leedsu, nosili mi krabice s písemnostmi z Bělského pozůstalosti a spadla mi čelist. Jak se stalo, že český exilový sochař portrétoval prince Williama a Philipa, Alžbětu II., královnu matku, a ještě má pomník Churchilla v Americe?" popisuje novinář, co ho k zájmu o umělce vedlo.
Podcast s Bohumilem Vostalem si můžete poslechnout zde:
Vostal v knize líčí Bělského útěk z okupované Prahy, zákopy druhé světové války i přímluvu politika Jana Masaryka, aby umělecky nadaný voják z Československa mohl studovat. Doba, v níž i Británii šlo o přežití, nepřála myšlence, že by mladík schopný bojovat jako voják proti Hitlerovi měl navštěvovat kurzy sochařství. "Jan Masaryk se ale za ukázkovou československou židovskou rodinu postavil. Pan Bělský poslal do války své tři syny a sám chtěl jít taky. František Bělský půjde studovat sochařinu, protože je nesmírně talentovaný," parafrázuje Vostal Masarykovo dobrozdání.
Právě s ministrem zahraničí v londýnské exilové vládě, přesněji řečeno s jeho dosud neobjasněným úmrtím pod oknem bytu v pražském Černínském paláci roku 1948, je spojena nejasná epizoda Bělského života. Jasno v ní nemá ani novinář Vostal. "V jednom z mála rozhovorů po roce 1989 pronesl podivnou větu, že propašoval z Československa pravý odlitek posmrtné tváře Jana Masaryka," zmiňuje reportér. "Bělský tvrdí, že posmrtnou masku sejmul po pitvě, která byla neustále oddalována. Tvrdil dokonce, že i s Masarykovou řasou a že mu odlitek někdo ukradl v Anglii. Je to jeden z nejzáhadnějších příběhů vůbec."
Bělského významné počiny jsou k vidění také v Praze. Je autorem pamětní desky padlým parašutistům a popraveným kněžím na zdi pravoslavného chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, stejně jako památníku padlým československým letcům v Bubenči.
Že jeho dílo obstálo ve zkoušce času, naznačuje loňská píseň anglické punkové kapely Bad Breeding. Skladba nazvaná Joyride vznikla jako pocta stejnojmennému sousoší matky dovádějící s dítětem, které Bělský vytvořil roku 1958 pro městečko Stevenage, vystavěné ve stylu poválečné britské architektury. "A já si představuju pankáče, jak tančí na song, který by nevznikl, kdyby Bělský nevytvořil tuhle sochu," usmívá se autor jeho životopisu.
Vítejte u podcastu Na dotek. Hostem Petra Viziny je novinář Bohumil Vostal. K poslechu na platformách: Soundcloud, Spreaker, Spotify, Google Podcasty a Apple Podcasty.
