Pierre Michon převzal Cenu Franze Kafky, předal mu ji Vladimír Železný

ČTK ČTK
23. 10. 2019 0:14
Francouzský spisovatel Pierre Michon si v úterý z Brožíkova sálu Staroměstské radnice v Praze odnesl Cenu Franze Kafky. Bronzovou sošku, která je zmenšeninou Kafkova pražského pomníku od výtvarníka Jaroslava Róny, převzal od předsedy Společnosti Franze Kafky Vladimíra Železného.
Vladimír Železný (vlevo) předává Cenu Franze Kafky Pierru Michonovi.
Vladimír Železný (vlevo) předává Cenu Franze Kafky Pierru Michonovi. | Foto: ČTK

Diplom a šek na 10 tisíc dolarů, což je v přepočtu asi 230 tisíc korun, Michonovi předali zástupci hlavního města. Čtyřiasedmdesátiletý Francouz se stal devatenáctým držitelem této mezinárodní literární ceny.

Do Prahy přijel poprvé, dodnes ji znal jen z Kafkových románů a dalších knih jako město záhad a děsů, fascinoval ho například Golem, jak řekl při ceremoniálu.

Laureátem Ceny Franze Kafky zvolila Michona osmičlenná mezinárodní porota v tajném hlasování, uvedl Železný. Kromě něj o vítězi rozhodovali španělský spisovatel Lorenzo Silva, rakouská autorka Marianne Gruberová nebo literární historik Josef Čermák.

Francouzský zástupce poroty, literární vědec André Derval, pronesl slavnostní řeč. Promluvil o Michonově životě a díle, jeho osobních i spisovatelských inspiracích.

Pierre Michon se narodil roku 1945, svou prvotinu Vies minuscules vydal v 38 letech. Napsal na 20 knih, do češtiny byla přeložena jediná - Opati. V originále vyšla roku 2002.

Cena Franze Kafky je udílena od roku 2001. Může ji získat pouze žijící autor prozaického, básnického nebo dramatického díla, které bylo vydáno knižně a alespoň jedna publikace se dočkala českého překladu.

Mezi nositeli Kafkovy ceny jsou čeští zástupci Ivan Klíma, Arnošt Lustig, Václav Havel a Ivan Wernisch. Cenu získali také tři pozdější laureáti Nobelovy ceny za literaturu: rakouská spisovatelka Elfriede Jelineková, britský autor Harold Pinter a Peter Handke.

Pierru Michonovi v češtině vyšla jen novela Opati.
Pierru Michonovi v češtině vyšla jen novela Opati. | Foto: ČTK
 

Právě se děje

před 13 minutami

Strážníci získají nárok na odchodné, rozhodla Sněmovna

O nároku na odchodné strážníků ve středu rozhodla Sněmovna, která zároveň odmítla senátní úpravy podmínek odchodného i zmírnění požadavků na vzdělání strážníků. Poslaneckou předlohu, která také zpřesňuje část oprávnění a postupů strážníků, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Zpřísní navíc podmínky bezúhonnosti strážníků a přidá podporu a propagaci extremistických hnutí k důvodům, které vedou ke ztrátě spolehlivosti.

Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu. Podobně je odchodné upraveno u zdravotnických záchranářů.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Příspěvek 500 korun budou od státu dostávat i společníci malých s.r.o.

Společníci malých společností s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci požádat o státní příspěvek 500 Kč denně. Ve středu to stvrdila Sněmovna. Po rozsáhlé debatě plné sporů ale odmítla návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu, a nikoli jen z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Tento senátní návrh měl zabránit tomu, aby obce a kraje přicházely o peníze z takzvaných sdílených daní, z nichž se příspěvek vyplácí.

Podle senátorů a dalších odpůrců může připravit současný způsob výplaty příspěvku obce o 11 miliard a kraje o čtyři miliardy korun. Zákon stanoví, že takzvaný kompenzační bonus, tedy zmíněný příspěvek živnostníkům a dalším OSVČ postiženým dopady epidemie, je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců. Jde ale o sdílenou daň, o niž se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. Pokud z ní část jde na výplatu příspěvku, připadne pak méně na rozdělení mezi obce a kraje.

Proto senátoři chtěli, aby peníze byly rovnou ze státního rozpočtu. Předlohu ve znění schváleném Sněmovnou nyní dostane k podpisu prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy