"Praděda byl německý pytlák, kšeftman s textilem, a vzal si Češku. Po nástupu Konrada Henleina se stal nacistou. On a jeho bratři byli v roce 1945 odsunuti. Můj děda si změnil jméno a mohl tu zůstat," vypráví novinářka a spisovatelka Alice Horáčková.
Na půdorysu historie své česko-německé rodiny z Benecka v Krkonoších vystavěla román Rozpůlený dům, který právě vydalo Argo. Přiznává, že válečné období se příbuzní snažili vytěsnit z paměti. "Doma se o tom moc nemluvilo," říká.
Podcast s Alicí Horáčkovou si můžete poslechnout zde:
"Děda, ročník 1919, v sobě němectví potlačil. Jako dítě jsem vnímala určité napětí, jenže všechno bylo jakoby v mlze. Pořádně jsem nevěděla, proč byl jeho táta odsunutý. Když se potom u nás v osmdesátých letech objevila německá část rodiny, vnímali fakt, že si děda změnil jméno, jako zbabělost. Bylo vidět, že na dění po roce 1945 mají jiný pohled," vzpomíná Horáčková.
Zachytit rodinné osudy románovou formou se rozhodla během ročního stipendijního pobytu v Německu, kde se jí okolí často ptalo, odkud pochází její rodina, že se tak dobře naučila jazyk. Spletitý příběh svých blízkých v Rozpůleném domě rekonstruuje, upozorňuje však, že nejde o kroniku. "Inspirovala jsem se vlastní rodinou, ale dost jsem toho trochu proměnila," vysvětluje.
Kniha zároveň zachycuje část zdejších dějin. Například vznik angažovaných německých spolků, které se v československém pohraničí rodily ve 20. letech minulého století, i růst předválečného národnostního napětí. O tom, jak se ale v pohraničí promítalo do všedního života rodin, jako byla ta autorčina, se dnes podle Alice Horáčkové můžeme jen dohadovat.
Vítejte u podcastu Na dotek, hostem Petra Viziny je dnes novinářka a spisovatelka Alice Horáčková. Ukázku z jejího nového románu Rozpůlený dům čte Eva Srpová. K poslechu na podcastových platformách: Soundcloud, Spreaker, Google Podcasts, Spotify i Apple Podcasts.
