Živý překlad a výrazně barevný doprovod ilustrátorky Carly McRaeové pomáhá knize v pevných deskách, která by jinak o mnoho nepřevyšovala receptáře z dětských časopisů jako Raketa.
Další výhodou je komplexnost. Ardová, jež má zkušenosti ze čtyř desítek knih pro malé děti, přibližuje celou škálu prožitků a věcí, jaké lze objevovat pod širým nebem prakticky kdekoliv, kde zelené plochy alespoň na malém kousku převažují nad městskou zástavbou.
V tom tkví modernost publikace: snaží se přírodu co nejvíc přiblížit městskému člověku 21. století. Připomíná, že základem každého poznávání je pozorování, smyslové vnímání a že pozorovat lze i hmyz pod břečťanem šplhajícím po omítce domu. Že kůra stromu na dvorku za činžákem je stejně hrubá či hladká jako v lese. Takže ať děti "mažou ven", přírodu i dobrodružství mohou objevovat nejen na celodenních výletech.
Hmyz a mraky
V promyšleném konceptu je čtenář veden od zkoumání drobných živočichů nebo mraků na nebi k aktivnější činnosti. Například jednoduchou výtvarnou technikou frotáže lze zjistit, jakou strukturu má kůra nebo list stromu, sledováním stop je zase možné vypátrat, kde má zvíře pelíšek. Děti se učí číst mapy a kreslit vlastní, poznávají souhvězdí, jsou ponoukány, aby lezly po stromech.
Právě návody typu, jak bezpečně zdolat korunu stromu (v nazouvacích botách ne), se zdají trochu směšné, možná ale odpovídají realitě: děti, které jsou během školního roku zapojené do mnoha kroužků a "volnočasových aktivit", nemají čas poznávat obyčejné věci.
Některé zálesácké praktiky či názvy působí v českém prostředí trochu nezvykle. Britská autorka radí vybrat si pro ohniště hliněný plácek a táborák ohraničit čtyřmi poleny, žádné vydloubnutí drnu v trávě a kruh z kamenů, jak se to učí čeští skauti. A například opékání těsta natočeného na klacku se v knize říká tábornický trdelník, i když děti z lesních školek tomu - alespoň ve středočeském regionu - říkají "hadi".
Na každé dvojstránce, věnované jednomu tématu, je pár motivačních otázek nebo úkolů, například "zapiš si věk každého pařezu, který najdeš", "nakresli mapu okolí" nebo "zkus si vymyslet vlastní symboly". Nechybějí ani přírodopisné hádanky, třeba jak se liší stonožka od mnohonožky. Autorka má po ruce i několik venkovních her a činností.
Ukliď ohryzek
Typické pro novodobého dětského průvodce divočinou jsou zvýšené ohledy na bezpečnost a ochranu přírody.
Ardová nejenže přikazuje odnést si všechny odpadky, které zbudou po svačině, ani ohryzek z jablka podle ní v přírodě nemá zůstat. S ohledem na malé živočichy také doporučuje nechodit po trávě a držet se jen vyznačených cest.
S tím lze souhlasit u velkých školních výprav a například v náročném horském terénu. Ale že by se odteď mělo dobrodružství hledat jen na značených cestách, zní smutně.
Kniha Catherine Ardové je pěkným barevným prohlížením, které motivuje vyběhnout ven. Moc do hloubky ale nejde. Opravdové průvodce pro výpravy do přírody bude lepší hledat jinde. Například v brněnském nakladatelství Kazda, kde vycházejí nejen tituly známého německého lesníka Petera Wohllebena, ale například i příručky londýnské dvojice autorů Jane Worrollové a Petera Houghtona.
Propagátoři lesních školek a škol vydávají podrobné návody, jak v přírodě s dětmi najít zábavu a poučení v jakékoliv roční době i počasí - jak s ohledem na bezpečnost a ochranu přírody naučit děti zacházet s nožem či sekerkou, jak pomocí ohně vyrobit uhly na kreslení nebo jak děti nechat na ohni i něco uvařit.
Kniha
Catherine Ard: Mazej ven! - Kniha pro malé objevitele.
(Přeložila Tereza Booth, ilustrovala Carla McRae)
Nakladatelství Labyrint 2021, 50 stran, 295 korun.
