Kafkovu cenu dostal Kundera, jeho překladatelka převzala řád od velvyslance

ČTK ČTK
11. 6. 2021 10:10
Společnost Franze Kafky ve čtvrtek večer udělila jubilejní 20. Cenu Franze Kafky spisovateli Milanu Kunderovi. Za autora, který žije ve Francii a dlouhodobě nevystupuje na veřejnosti, ji na jeho přání na francouzském velvyslanectví v Praze převzala překladatelka jeho francouzské prózy do češtiny Anna Kareninová.

Kareninová poté od velvyslance Alexise Dutertreho obdržela francouzský Řád umění a literatury. Vyjadřuje uznání za její úlohu v propagaci francouzsky psané literatury i význačných francouzských autorů v České republice.

Milan Kundera, narozený roku 1929 v Brně, je nejčeštější z francouzských spisovatelů a nejfrancouzštější ze spisovatelů českých, uvedl velvyslanec. Řekl, jak si Kundery váží, a přidal historku o tom, jak chodil do stejné kavárny jako spisovatel a dlouho se osměloval nechat si od něj podepsat výtisk jeho knihy Nesnesitelná lehkost bytí.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD ve svém projevu srovnával oba autory, jimž ceremoniál patřil, Kafku a Kunderu. Zmínil, že pro oba byly či jsou jejich beletristické texty důležité, navzdory tomu, že lidé rádi čtou Kafkovy deníky či Kunderovy eseje.

Připomněl také, jak Kafka chtěl po svém příteli Maxi Brodovi, aby jeho dílo spálil, či jak Kundera údajně některé své texty sám ničí. "Má-li mít toto předávání cen smysl, tak kéž by bylo třeba vybídnutím k tomu, číst jejich díla. Číst Zámek Franze Kafky nebo Život je jinde Milana Kundery. A mít odvahu a dát si tu práci číst tyto jejich velké texty, na kterých jim záleželo nejvíc," uvedl ministr.

Cenu uděluje kafkovská společnost od roku 2001. Cílem je vyznamenat výjimečnou tvorbu současného autora, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu, tak jako dílo Franze Kafky, jednoho z největších autorů moderní světové literatury.

Mezinárodní porota ocenila Kunderovu celoživotní tvorbu, která podle ní představuje mimořádný přínos české kultuře a má nepřehlédnutelný ohlas v evropské i světové kultuře, do které se zapsala překlady ve více než 40 jazycích.

Ziskem ceny se Kundera zařadil po bok zahraničních laureátů Ceny Franze Kafky, kterými se v uplynulých letech stali Philip Roth, Elfriede Jelineková, Harold Pinter, Haruki Murakami, Yves Bonnefoy, Peter Handke či Margaret Atwoodová. Z českých spisovatelů ocenění obdrželi Ivan Wernisch, Ivan Klíma, Arnošt Lustig, Václav Havel a Daniela Hodrová.

Dvaadevadesátiletý Kundera patří k nejvýznamnějším a nejoblíbenějším moderním českým autorům, některá zahraniční média ho označují za "obra evropské literatury". Jeho prvním románem byl Žert z roku 1967. Poté co roku 1979 vydal Knihu smíchu a zapomnění, v níž tehdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka označil za "prezidenta zapomnění", komunistický režim zbavil Kunderu československého občanství.

Od poloviny 70. let Kundera žije ve Francii, od roku 1981 má francouzské občanství. Předloni získal znovu občanství české.

Od loňska si čtenáři mohou koupit zatím poslední Kunderův román Slavnost bezvýznamnosti, přeložený Annou Kareninovou do češtiny. Jde o mimořádnou událost, protože Kundera, který píše už pouze francouzsky, od 90. let minulého století překlady svých děl nepovoloval.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 58 minutami

V lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku zemřeli dva horolezci

Dva horolezci zemřeli v neděli v lavině ve Vysokých Tatrách na Slovensku.Informovala o tom v pondělí místní horská záchranná služba. Skupinu tří horolezců zasáhla sněhová masa v oblasti ledopádů.

Pád laviny ohlásil záchranářům polský horolezec, kterého lavina částečně zasypala a který neměl kontakt se svými dvěma kolegy. Místo prohledali horští záchranáři. Pomocí lavinového vyhledávače lokalizovali nezvěstné horolezce, z laviny je pak vyhrabali už bez známek života. Následně pomohli částečně zasypanému muži a doprovodili ho do údolí.

Ve slovenských horách přišlo za loňský rok o život 56 lidí, což je výrazně více než v předchozích letech.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Vědci identifikovali vrak potopený u pobřeží Anglie, jde o válečnou loď ze 17. století

Vědcům se podařilo vyřešit záhadu obestírající původ lodi, která se v 17. století potopila u břehů Anglie s nákladem vybraného italského mramoru. Jak informoval zpravodajský server Daily Mail, vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.

Loď byla postavena v roce 1656 a vlastnila ji rotterdamská admiralita. Klein Hollandia se zapojila do všech velkých bitev druhé anglo-nizozemské války (1665-1667). V roce 1672 byla součástí loďstva admirála de Haese, které bylo posláno jako doprovod flotily ze Smyrny plující ze Středozemí přes Lamanšský průliv do Nizozemska.

U ostrova Wight lodě napadla anglická flotila pod velením admirála Holmese. Vypukla zuřivá bitva, při níž byla loď Klein Hollandia těžce poškozena a kapitán lodi Jan Van Nes byl zabit. Angličané loď dobyli, nalodili se na ni, ale krátce po té se Klein Hollandia potopila s anglickými i holandskými námořníky na palubě. Tato překvapivá akce, kterou provedla relativně malá anglická námořní jednotka, přispěla k začátku třetí anglo-nizozemské války.

Potopené plavidlo bylo objeveno v roce 2019. Ačkoli nebylo známo, o jakou loď se jedná, dostal vrak nejvyšší stupeň památkové ochrany. Výzkum prováděli během uplynulého roku odborníci z Británie i Nizozemska. Použili přitom důkazy, které z vraku vylovili profesionální i dobrovolní potápěči, stejně jako analýzu letokruhů z vzorků dřeva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy