Kareninová poté od velvyslance Alexise Dutertreho obdržela francouzský Řád umění a literatury. Vyjadřuje uznání za její úlohu v propagaci francouzsky psané literatury i význačných francouzských autorů v České republice.
Milan Kundera, narozený roku 1929 v Brně, je nejčeštější z francouzských spisovatelů a nejfrancouzštější ze spisovatelů českých, uvedl velvyslanec. Řekl, jak si Kundery váží, a přidal historku o tom, jak chodil do stejné kavárny jako spisovatel a dlouho se osměloval nechat si od něj podepsat výtisk jeho knihy Nesnesitelná lehkost bytí.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD ve svém projevu srovnával oba autory, jimž ceremoniál patřil, Kafku a Kunderu. Zmínil, že pro oba byly či jsou jejich beletristické texty důležité, navzdory tomu, že lidé rádi čtou Kafkovy deníky či Kunderovy eseje.
Připomněl také, jak Kafka chtěl po svém příteli Maxi Brodovi, aby jeho dílo spálil, či jak Kundera údajně některé své texty sám ničí. "Má-li mít toto předávání cen smysl, tak kéž by bylo třeba vybídnutím k tomu, číst jejich díla. Číst Zámek Franze Kafky nebo Život je jinde Milana Kundery. A mít odvahu a dát si tu práci číst tyto jejich velké texty, na kterých jim záleželo nejvíc," uvedl ministr.
Cenu uděluje kafkovská společnost od roku 2001. Cílem je vyznamenat výjimečnou tvorbu současného autora, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu, tak jako dílo Franze Kafky, jednoho z největších autorů moderní světové literatury.
Mezinárodní porota ocenila Kunderovu celoživotní tvorbu, která podle ní představuje mimořádný přínos české kultuře a má nepřehlédnutelný ohlas v evropské i světové kultuře, do které se zapsala překlady ve více než 40 jazycích.
Ziskem ceny se Kundera zařadil po bok zahraničních laureátů Ceny Franze Kafky, kterými se v uplynulých letech stali Philip Roth, Elfriede Jelineková, Harold Pinter, Haruki Murakami, Yves Bonnefoy, Peter Handke či Margaret Atwoodová. Z českých spisovatelů ocenění obdrželi Ivan Wernisch, Ivan Klíma, Arnošt Lustig, Václav Havel a Daniela Hodrová.
Dvaadevadesátiletý Kundera patří k nejvýznamnějším a nejoblíbenějším moderním českým autorům, některá zahraniční média ho označují za "obra evropské literatury". Jeho prvním románem byl Žert z roku 1967. Poté co roku 1979 vydal Knihu smíchu a zapomnění, v níž tehdejšího československého prezidenta Gustáva Husáka označil za "prezidenta zapomnění", komunistický režim zbavil Kunderu československého občanství.
Od poloviny 70. let Kundera žije ve Francii, od roku 1981 má francouzské občanství. Předloni získal znovu občanství české.
Od loňska si čtenáři mohou koupit zatím poslední Kunderův román Slavnost bezvýznamnosti, přeložený Annou Kareninovou do češtiny. Jde o mimořádnou událost, protože Kundera, který píše už pouze francouzsky, od 90. let minulého století překlady svých děl nepovoloval.
