Nejlepším prvním románem bylo vyhlášeno debutové dílo Maylis Besserieové nazvané Le tiers temps. Knihu, kterou vydalo prestižní nakladatelství Gallimard, inspirovaly poslední dny irského spisovatele, dramatika a držitele Nobelovy ceny za literaturu Samuela Becketta, jenž žil v letech 1906 až 1989.
Kniha se na pultech ocitla v únoru. V názvu má jméno pařížského pečovatelského zařízení, v němž Beckett skutečně prožil poslední dny. Vzpomínky hlavní postavy na šťastné i strastiplné momenty končícího života se v beletristickém díle mísí s popisem každodenních událostí v domově důchodců.
Osmatřicetiletá autorka románu Maylis Besserieová, která dosud produkovala dokumentární pořady pro stanici France Culture, při psaní využila známých faktů o Beckettově životě. Jinak svou představivost ale neomezovala.
"Vždycky jsem cítila silnou vazbu na Irsko i Beckettovo dílo," vysvětlila v březnovém rozhovoru pro televizi France24. "Zaujaly mě jeho divadelní hry, rytmus jeho jazyka, jakou sílu měly jeho věty. Když jsem zjistila, že skončil v pečovatelském zařízení, napadlo mě, že se jistým způsobem stal jednou ze svých postav," řekla.
"Snažila jsem se proto představit si, nad čím přemýšlel, co se mu honilo hlavou, a proto jsem se rozhodla napsat tu knihu v první osobě, udělat z něj vypravěče," uvedla.
Přestože románový Beckett tak má za sebou stejný život a události jako ten skutečný, zároveň je fiktivní postavou.
K tomu spisovatelku dovedlo mimo jiné zjištění, že se dochovalo relativně málo rozhovorů s Beckettem, přestože byla publikována například jeho korespondence a známé je i jeho přátelství s Jamesem Joycem, kterému pomáhal při psaní jeho posledního románu Plačky nad Finneganem.
"V Beckettových hrách vždy byla spousta monologů, s tím jsem pracovala," vysvětluje Besserieová, která v jeho hrách zároveň vždy vnímala silný prvek absurdity.
"Stejně tak v pečovatelském zařízení existují různé vztahy s doktory, sestřičkami a všechno to může působit trochu absurdně, jako scéna z divadelní hry. Takže můj Beckett je částečně skutečný a částečně fiktivní. Koncem života nepsal, proto ani v mé knize nepíše a nemusím napodobovat jeho styl. Musela jsem si ale představit, o čem a jak přemýšlel," dodává Maylis Besserieová.
Porota v pondělí oznámila také laureáty dalších tří kategorií Goncourtových cen. Titul nejlepší novely získala Anne Serreová s dílem Au coeur d'un été tout en or (V srdci jednoho zlatého léta), oceněn byl také režisér a scenárista Thierry Thomas za životopis italského kreslíře komiksů Huga Pratta a Michel Deguy v kategorii poezie.
Jarní Goncourtovy ceny jsou běžně vyhlašovány až v červnu, pořadatelé se ale tentokrát rozhodli pro dřívější termín s cílem sladit oznámení s "velmi očekávaným znovuotevřením knihkupectví a podpořit" jejich provozovatele. Hlavní Goncourtova cena za román bývá udělována na podzim.
