Přesněji řečeno se však o román jedná jen při volném chápání tohoto pojmu, jak je ostatně poslední dobou zvykem. Kniha nazvaná Malý chlapec (Little Boy), kterou v angličtině právě vydalo nakladatelství Penguin Random House, je především kaleidoskopem vzpomínek, fragmentů. Jejich prostřednictvím se autor, narozený roku 1919, ohlíží za svým životem a potažmo celým 20. stoletím.
Možná ale podtitul "román" označuje i něco jiného: jistou distanci od vlastního života, nahlíženého z perspektivy představivosti. Však právě život Lawrence Ferlinghettiho byl plný tolika paradoxů, že v něm nějakou logickou vývojovou linii ani nelze najít.
Byl vším: chudým sirotkem z východního pobřeží USA, bohatou ikonou západoamerického San Francisca, vojákem ve druhé světové válce i zapáleným pacifistou, socialistickým radikálem i úspěšným podnikatelem. A samozřejmě také talentovaným literátem, který stál skoro u všeho, co se událo v americké literatuře druhé poloviny 20. století.
Ferlinghetti zažil zrod beatnického hnutí, byť sám se za jeho součást nikdy nepovažoval. Před čtyřmi lety vyšel knižně výbor z jeho korespondence s Allenem Ginsbergem, který ukazuje obrovské rozdíly mezi dvěma básníky, stejně jako to, co měli společné: sebedůvěru a ambici literárně prorazit.
To se jim nakonec oběma povedlo. Ginsberg se stal klasikem americké literatury, Ferlinghetti oblíbeným básníkem a nakladatelem. Jeho knihkupectví City Lights, založené roku 1953, dodnes funguje a už dávno figuruje v turistických průvodcích jako pamětihodnost San Francisca.
Stylisticky se Ferlinghetti od beatniků odlišoval od samého počátku, hlavně příklonem k dědictví velkého modernistického básníka T. S. Eliota. Jeho vliv je silně patrný také ve Ferlinghettiho nejlepší a nejznámější knize Lunapark v hlavě, prvně vydané roku 1958. V ní autor zároveň projevil silné vizuální vnímání skutečnosti, rys, který bude napříště zdobit většinu jeho poezie.
"Na Goyových nejlepších obrazech / se nám zdá že vidíme / lidi tohoto světa / právě ve chvíli / kdy poprvé dostali titul / ‚trpící lidstvo’ / Svíjejí se tam / v běsnění protivenství / vydáni všanc útrapám / Jeden na druhém / sténají s batolaty a bajonety / pod cementovým nebem / v abstraktní krajině spálených stromů / zkřivených soch netopýřích křídel a zobanů / slizkých šibenic," začíná v překladu Jana Zábrany známá báseň nazvaná Na Goyových nejlepších obrazech.
Oproti T. S. Eliotovi, o více než 30 let staršímu, usiloval Ferlinghetti vždy o maximální přístupnost své poezie. Věřil, že skutečné umění musí být srozumitelné všem, ne jen úzké skupině vzdělaných.
Literární tvorba ale tvoří jen část Ferlinghettiho literárního odkazu. Neméně důležitou kapitolou je jeho působení coby majitele City Lights. Právě pod značkou tohoto knihkupectví a brzy také nakladatelství se na pultech objevila Ginsbergova báseň Kvílení.
Kvůli nařčení, že jím vydaná Ginsbergova báseň ohrožuje dobré mravy, Ferlinghetti stanul před soudem. Ten ale rozhodl ve prospěch nakladatele a tím navždy změnil politiku cenzury ve Spojených státech.
Ferlinghettiho nynější autobiografický "román" Little Boy je vlastně knihou o cestě. Začíná v sirotčinci na východním pobřeží USA s letmým ohlédnutím za rodovými kořeny - autor měl trochu dánské krve, trochu francouzské.
Dále vyprávění pokračuje přes službu v armádě a politický aktivismus až po současnost. I když se Ferlinghetti - nepochybně ke zklamání mnohým čtenářů - v knize příliš nevěnuje svým slavným literárním souputníkům, stále dokazuje, že je svůdným vypravěčem.
Rozporuplný obrázek jednoho života, podaný stylem vyprávění někde nad šálkem kávy, je obrazem celého dvacátého století a amerických dějin.
Zároveň je Ferlinghettiho kniha zajímavým příběhem muže, který se ještě za života stal legendou. Ostatně již před téměř čtvrtstoletím po něm byla pojmenována jedna - pravda, slepá - ulička v San Franciscu: Via Ferlinghetti nahradila někdejší Price Row.
Sté narozeniny básníka, malíře a performera jsou dobrou příležitostí připomenout si nejen jeho barvitou osobnost, ale především pozoruhodné dílo.
