Oslo - Jo Nesbø, jeden z nejúspěšnějších autorů skandinávských detektivek, zkoumá ve svém nejnovějším knižním thrilleru pomstu a vztah otce a syna. Kniha dostala příznačně název Son (Syn) a Nesbø v ní sleduje i vlastní osud a vztah k otci, který bojoval v Hitlerově armádě na ruské frontě.
Nesbø patří vedle Stiega Larssona a Karin Fossum k největším hvězdám severské detektivky, která fascinuje čtenáře po celém světě temnými stránkami zdánlivě prosperující společnosti.
Bývalý fotbalista, makléř, novinář a rocková hvězda Jo Nesbø prodal už za svou kariéru spisovatele přes 20 milionů knih ve čtyřiceti zemích světa.
Zájem o zfilmování jeho děl samozřejmě už vícekrát projevil i Hollywood. Ale až nyní Martin Scorsese začne natáčet Nesbøva Sněhuláka. Práva k novele Krev na sněhu, kterou napsal jako Tom Johansen, koupili Warner Bros. A nejnovějšího Syna by měl natočit herec Channing Tatum.
Nesbův román Syn vypráví o třicetiletém Sonnym, který ve vězení naslouchá zpovědím svých spoluvězňů, čímž je zbavuje jejich hříchů. Sám Sonny je feťák, který se do vězení dostal v osmnácti letech za dvě brutální vraždy. Je synem policisty a věří, že jeho otec spáchal sebevraždu. Matka pak duševně onemocněla a zemřela nedlouho poté. Z vězení se mu nakonec podaří uprchnout. Jedna ze zpovědí mu totiž odhalí neblahé tajemství jeho otce.
"Chtěl jsem vytvořit příběh o pomstychtivém Bohu, který soudí, kdo zemře a kdo bude žít," říká Nesbø.
Otec na východní frontě
Kniha je určitě pro Nesbøho i příležitostí, jak prozkoumat svůj vztah k vlastnímu otci. Jako teenager totiž objevil, že jeho otec bojoval na východní frontě na straně hitlerovské armády. Bylo to logické, protože Hitler Norsko za druhé světové války obsadil a král Haakon VII i s vládou odešel do exilu, zatímco nacistickou loutkovou vládu vedl Vidkun Quisling.
"Jistě že je to jasná paralela k mému vlastnímu zjištění, že otec bojoval s Němci. Dozvěděl jsem se to, když mi bylo patnáct," říká Nesbø. "Mému hrdinovi z románu Syn je také patnáct, když zjistí, že otec byl zrádce. Nestalo se to náhodou."
Nesbø vzpomíná na šok, který si zažil, když se tajemství svého otce dozvěděl. "Byl to chlap, kterého jsem opravdu obdivoval a respektoval. Vzpomínám si na chvíli, kdy jsem viděl první obrázek otce s nacistickou helmou. Bylo to pro mě naprosto nemožné, zkuste si to představit. Vyrostl jsem v generaci, která sledovala válečné filmy, a německý voják tam byl vždy ztělesněním zla. To přece nemohl být můj otec."
Otec zemřel, když bylo Nesbømu dvacet let, jejich vztah ale byl vždy napjatý, možná i proto, že Nesbø starší byl učitelem.
Macbeth u policie
Nesbø v současné době pracuje také na nové verzi Shakespearova Macbetha, kterou zasadí mezi policisty do roku 1970 v Norsku nebo Skotsku.
"Macbeth je příběh o zločinu. Je to příběh o vraždě, lži, moci a chamtivosti," říká Nesbø. "Přenesu Macbetha do roku 1970. Hrdinové nebudou králové a královny, ale budou bojovat o post šéfa policie. Děj by se mohl odehrávat v Oslu, ale mohlo by se to stát třeba i v Glasgow nebo Edinburghu."
Projekt je součástí mezinárodní vydavatelské iniciativy, která si klade za cíl převyprávět příběhy proslulého renesančního barda moderním jazykem pro současné čtenáře. Spisovatelka Margaret Atwood převypráví v rámci projektu Bouři, Jeanette Winterson Zimní pohádku.
Nesbø říká, že nebude používat přesně Shakespearova slova, i když je považuje za poetická a silná. "Je téměř nemožné použít původní dialog a vytvořit z něj vlastní příběh," řekl Nesbø.
