Od stavby po svár mezi Čechy a Němci. Rudolfinum slaví 135 let, vyšla o něm kniha

ČTK ČTK
27. 9. 2020 18:47
Obsáhlá publikace nazvaná Chrám umění: Rudolfinum mapuje historii slavné pražské budovy od úvah o její výstavbě až po rekonstrukci v 90. letech 20. století. Kniha vychází u příležitosti 135. výročí otevření Rudolfina a 125. výročí České filharmonie, která v něm sídlí.

Publikace sleduje vývoj stavby jak z architektonického hlediska, tak co se týče kulturních i politických událostí. Věnuje se také institucím, které zde působily.

Komplikovanou historii Rudolfina přibližuje tým historiků, historiků umění a muzikologů. Knihu doprovází přes 270 historických fotografií, výkresů, plánů či plakátů.

"Kniha má několik vzájemně se prolínajících a doplňujících se vrstev. Kombinuje historické, uměleckohistorické a muzikologické texty, které podchycují dosud neucelené vědomosti o Rudolfinu a jeho dějinách z různých perspektiv," vysvětluje editor publikace Lukáš Duchek, podle nějž čtenáři sledují zrození Rudolfina, tehdejší dobu, prostředí, myšlenky i život.

Historik umění Richard Biegel se v publikaci věnuje urbanistickým dějinám území, na němž bylo Rudolfinum postaveno. Kunsthistorik Vít Vlnas přibližuje společenský, národnostní a politický kontext doby jeho vzniku.

Historik umění a rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové Jindřich Vybíral se zaměřuje na plánování výstavby Rudolfina, architektonickou soutěž a rozbor vítězného projektu architektů Josefa Schulze a Josefa Zítka.

Historik umění Roman Prahl se soustředí na uměleckou výzdobu Rudolfina, historik Jakub Jareš shrnuje historii Pražské konzervatoře v Rudolfinu a muzikolog Petr Kadlec popisuje historii České filharmonie, která v budově sídlí od roku 1945.

Historik Michal Novotný podrobně mapuje zabrání Rudolfina parlamentem a jeho přestavbu pro účely sněmovny. Rekonstrukci pak popisuje a hodnotí Jakub Bachtík.

"Pro mě bylo zajímavé si připomenout, jak důležité bylo zbudování Rudolfina jako zázemí pro mladé kulturní instituce, které do té doby neměly v Praze kde hrát či vystavovat, a jak významnou roli toto nově zbudované zázemí hrálo v jejich dalším rozvoji," říká editor Duchek.

Toho překvapila potřeba Čechů si významné stavby ideologicky škatulkovat a národnostně přivlastňovat, čehož je podle něj Rudolfinum příkladem. "Budova byla postavena se záměrem sloužit umění jako takovému, ale v podstatě ihned po svém otevření se stala předmětem sváru mezi Čechy a Němci," připomíná Duchek.

Dům umělců pojmenovaný po habsburském korunním princi Rudolfovi byl otevřen roku 1885. Investovala do něj Česká spořitelna, která stavbou oslavila 50 let existence. Výstavbu inicioval ředitel spořitelny Wenzel Worowka, jenž stál také za výběrem architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze. Rudolfinum bylo slavnostně otevřeno 7. února 1885.

Postupně zde sídlila Obrazárna, Umělecko-průmyslové muzeum, Pražská konzervatoř, po roce 1918 Poslanecká sněmovna Národního shromáždění a za druhé světové války Německá filharmonie.

V současnosti je budova sídlem České filharmonie a Galerie Rudolfinum, obou provozovaných ministerstvem kultury.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Při zásahu proti demonstrantům v Barmě zastřelili ženu

Barmská policie v sobotu použila vodní děla a gumové projektily k rozehnání demonstrantů, kteří hromadně vyšli do ulic protestovat proti vojenskému převratu z 1. února, píše agentura AFP. Při zásahu ve městě Monywa jedna žena zemřela, desítky lidí, včetně novinářů, policie zadržela. Agentura Reuters odhaduje, že se protestů po celé zemi účastnily stovky tisíc lidí.

Policisté při sobotním zásahu byli často v civilu. Podle fotografií na sociálních sítích lidé ve městech Rangún a Monywa stavěli v ulicích barikády, aby zpomalili postup policie. Bezpečnostní síly se pokusily zmařit protesty v Mandalaji, na klíčových křižovatkách postavily zátarasy a obvyklá místa setkání demonstrantů obsadila policie. Protestů v Mandalaji se opětovně zúčastnili i buddhističtí mniši a dodali jim morální autoritu, píše AP.

Jedním z impulzů pro demonstrace bylo páteční prohlášení barmského velvyslance při OSN Ťjo Mou Tchuna, že stojí za svrženou Do Aun Schan Su Ťij, píše agentura AP. Při projevu v OSN převrat tvrdě odsoudil a vyzval k přísnějším mezinárodním sankcím. Při projevu použil gesto se třemi zdviženými prsty, které se stalo symbolem poklidných demonstrací v Barmě. Jeho projev vyvolal vlnu kladných reakcí jak přímo v sále OSN, tak u barmské veřejnosti.

Armáda 1. února svrhla vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a zabránila tomu, aby se sešel parlament zvolený loni v listopadových volbách. Do demonstrací se od té doby zapojují desítky tisíc lidí. Demonstranti nevěří slibům vojenských představitelů, že uspořádají nové volby a předají moc vítězi. Novou vlnu odporu vyvolal i páteční převoz Aun Schan Su Ťij z domácího vězení na blíže neupřesněné místo.

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy