Glosa - Loni v létě to bylo právě dvacet let, kdy kreslíř Mike Mignola na Comic-Conu v San Diegu nakreslil skicu rohatého démona a dopsal k němu popisku Hellboy. Nemohl tehdy ještě tušit, že právě stvořil jednu z nejpopulárnějších komiksových postav přelomu tisíciletí, ani to, že u psaní jeho příběhů vydrží příští dvě desítky let.
Hellboy, kluk z pekla. Když se druhá světová válka chýlila ke konci, upínali se nacisté čím dál více k okultismu, protože jim bylo jasné, že efekt deus ex machina porážku nezvrátí. Jeden z takových pokusů provedl Rus Rasputin na ostrově nedaleko skotského pobřeží. Ovšem – co čert nechtěl – fyzicky se rituál projevil u spojeneckých jednotek. Zničehonic měli v péči kloučka-démona s rudou kůží, rohy a kamennou rukou (ta je vlastně vůbec nejdůležitější).
Husa snášející zlatá vejce
A tak se Hellboy dostal do Ameriky, kde se stal inventářem Úřadu paranormálního výzkumu a obrany (Ú.P.V.O. – i v češtině vychází stejnojmenná komiksová série, která doplňuje Hellboyův svět).
Mignola vzal psaní z gruntu a na komiksových stránkách postupně zachytil celý život démona, kterého zná veřejnost až bez rohů (upiloval si je) a zejména z filmového zpracování Guillerma del Tora v podání Rona Pearlmana. Ale než došlo k natočení prvního filmu, mělo utéct ještě hodně vody a Mignola měl napsat a nakreslit stovky stránek.
Hellboy, démon, který bojuje s nadpřirozenými jevy, čtenáře nadchnul. Nejen pro originalitu námětu jako takového, nejen proto, že Mignola pracoval s tím nejpoutavějším, co kdy člověk vymyslel – s mytologií...
Hlavním lákadlem byl příběh, který se odehrával za všemi těmi povídkami, jež plnily komiksové magazíny všude po světě včetně Česka. Temná struna příběhů o démonovi, který byl vyslán na svět, aby přijal po právu mu náležící korunu a stal se rukou osudu, která ukončí svět v podobě, jak ho známe. A samozřejmě skutečnost, že Hellboy má americkou výchovu, a i když tuší, jakému účelu má posloužit, prostě na něj kašle a odmítá se do konce světa nechat jakkoli zatáhnout.
Daří se mu to poměrně úspěšně, protože ani jednadvacet let od svého stvoření v Česku nevyšlo rozuzlení celého příběhu. Mignola nemá kam spěchat. Hellboy je husa snášející zlatá vejce a jeho slavný autor si může dovolit nejrůznější odbočky, které neustále prohlubují a rozšiřují Hellboyův svět. Mýty všech národů a zejména jejich magičtí představitelé se tak shledávají na jedněch stránkách – a všichni mají s Hellboyem nevyřízené účty.
Epická linka vítězí nad akcí
V české mutaci ovšem právě vyšla devátá kniha sebraných Hellboyových spisů (a než se vrátíme k pokračování hlavního příběhu, vyjdou ještě dvě knihy povídek), která se zabývá hlavním příběhem, jenž pomalu kvasí ke svému konci. Nezbývá než potěšeně mlaskat, jak Mignola zapojuje postavy ze samého počátku ságy, a to včetně Baby Jagy, se kterou Hellboy kdysi bez milosti vytřel podlahu. Ale kdo seje bouři, vítr sklízí a Hellboy přestává být hybatelem děje, není tím, kdo rozhoduje o dalších krocích.
Právě to je okamžik, který půlí fanoušky ve dví jako čepel Excaliburu, jenž sehraje v příběhu nezastupitelnou roli. Čtenáři milující přímočarou akci se po skvělých akčních povídkách začínají ztrácet, ba možná dokonce i nudit.
Ti, kteří si oblíbili epickou linku Hellboye, budou jásat nadšením, protože Mignola umí překvapit i po dvaceti letech. Okolnosti hlavního hrdinu pomalu dostrkaly tam, kde ho chce autor mít – v okamžiku, kdy bude muset volit. Hrozba tohoto okamžiku visí nad Hellboyem jako prokletí. Mignola přitom celou dobu úzkostlivě tajil Hellboyova tajemství, někteří jej chvílemi podezřívali, že sám nemá v otázce původu démona s kamennou rukou jasno. Možná to i byla pravda, ale dnes už víme takřka vše.
Zajímavé na Mignolově řešení je fakt, že pokud bychom vám zde ve zkratce odhalili tajemství Hellboyova původu, bude i v rámci žánrové literatury působit jako za vlasy přitažené klišé. Jenže to by bylo způsobeno právě oním zjednodušením. Hellboy roste po celou dobu své existence.
Lidé potřebují hrdiny, o kterých jsou vyprávěny příběhy. Komiks je skvělá platforma, jež nahrazuje vyprávění u táborových ohňů (mladíci jej čítávají často ve světle monitorů, k nimž upínají zraky stejně jako kdysi válečníci k plamenům). A Hellboy je ideální hrdina, který dál nese pochodeň všech těch prastarých vyprávěnek zabíjení obrů a draků a čarodějnic.
Jak se správně praví v předmluvě této knihy, stává se mýtem pro 21. století. A není to proto, že Mignola vytvořil něco zhola nového – naopak. Hellboy je sice originální hrdina, ale vězí až po krk v mytologii, která tu byla před ním, která tu byla odnepaměti a vždy.
Lidé potřebují hrdiny, o kterých jsou vyprávěny příběhy. Komiks je skvělá platforma, jež nahrazuje vyprávění u táborových ohňů (mladíci jej čítávají často ve světle monitorů, k nimž upínají zraky stejně jako kdysi válečníci k plamenům).
A Hellboy je ideální hrdina, který dál nese pochodeň všech těch prastarých vyprávěnek zabíjení obrů a draků a čarodějnic. Mignola si to všechno uvědomuje, a tak podrobně zkoumá světovou mytologii, která se pak v příbězích nejen zrcadlí, ale odvíjejí se v ní další a nové příběhy.
Hellboy nahradil Třeskoprsky
Zajímavá je i role Hellboye v české kotlině. Je trochu jiná než v jiných zemích, protože to byl on (a pár dalších), kdo se začal objevovat na stránkách magazínu Crew a takříkajíc defloroval komiksovou panenskou blánu celé jedné, dá se říci i první, generace komiksových čtenářů.
I díky Hellboyovi jsme začali objevovat kouzlo světa v obrázcích s bublinami a pochopili, že nemusí jít pouze o vyprávění z Třeskoprsk. Každopádně u nás je Hellboy hrdinou dvojnásobným a sledovat jej v překladu Jana Kantůrka patří k záležitostem komiksové cti.
Divoký hon je spletitá kniha, která rozvíjí a dokončuje knihu předchozí (Temnota vábí). Na jejím konci dojde k zásadním událostem, děj přestává přešlapovat na místě a vrhá se z útesu přímo do temnot plných krve.
Čeká nás velké finále, které rozhodne nejen o osudu Hellboye, ale také o celém světě. Ovšem jak bylo řečeno výše – nejprve nás čekají ještě dvě knihy nezávislých povídek. Navíc třetí film je v nedohlednu... Jak to my, nebozí, vydržíme?
Mike Mignola: Hellboy: Divoký hon. Překlad: Jan Kantůrek. Comics Centrum, 2014. 192 stran.
