Recenze: Izrael bez předsudků a férově. Szántó napsal vyváženou knihu

Daniel Konrád Daniel Konrád
14. 10. 2020 15:38
K nejtěžším novinářským úlohám patří role veřejnoprávního zpravodaje v Izraeli, kde reportér zprostředkovává jeden z nejdelších a nejsložitějších konfliktů moderní doby.
Jakub Szántó v Izraeli žil pět let s manželkou a dětmi, učil se hebrejsky i arabsky.
Jakub Szántó v Izraeli žil pět let s manželkou a dětmi, učil se hebrejsky i arabsky. | Foto: Martin Veselý / MAFRA

Musí mu hluboce rozumět, ale neustále ho zjednodušovat lidem dívajícím se z pohodlí domova. Hledat nové úhly a příběhy. Čelit oboustranné propagandě, aktivistům, nenávisti v terénu, obviněním ze zaujatosti na sociálních sítích. Zpovídat se nadřízeným. Často asi bojovat s vlastními sympatiemi k jedné či druhé straně. A samozřejmě vždy se novinář může ocitnout tam, kam zrovna dopadne minometný granát, raketa, kde vybuchne mina, kde se odpálí člověk.

Symbolem televizního zpravodaje, který tohle vše přežil a ustál, se pro českou veřejnost v poslední dekádě stal třiačtyřicetiletý Jakub Szántó.

Některé zážitky již před třemi roky popsal v knize Za oponou války, které se prodalo přes 10 tisíc výtisků a na Magnesii Liteře dostala Kosmas cenu čtenářů. Izraelsko-palestinskému sporu se však věnuje až novinka nazvaná Z Izrastiny s láskou, již na zítřejší Velký knižní čtvrtek vydává Argo.

Přestože místo něj v Izraeli už třetím rokem působí kolega David Borek, Szántó nesešel z očí. Zůstává populární, jistě i pro všechno, co prožil a popsal, nejen v Izraeli. Stál před sídlem někdejšího palestinského předáka Jásira Arafata, když ho obléhaly izraelské tanky. V Gruzii mu na hlavu padaly šrouby a plechy ze sestřeleného ruského letadla. Zažil výslech člena Islámského státu. Na palubě americké letadlové lodě sledoval start bombardérů. Se švédskými námořníky, "novodobými vikingy", lovil somálské piráty. V noci manévroval nad iráckým Bagdádem ve vrtulníku Blackhawk, vystřelujícím světlice, aby zmátl naváděcí rakety.

V předchozí knize Szántó popsal, jak se dávil po zásahu slzným plynem. Špatně slyší na pravé ucho, v jehož blízkosti mu libyjský revolucionář vystřílel zásobník kalašnikovu. V Turecku ho při nezdařeném pokusu o puč srazil náklaďák, kvůli čemuž novinář podstoupil operaci ramene, a tak dále.

A samozřejmě: Szántó je na jednu stranu vystudovaný historik, držitel Ceny Ferdinanda Peroutky, renomovaný novinář, který již koncem 90. let minulého století v tehdy mladé TV Nova dokázal, že také soukromá televize může dělat kvalitní zahraniční zpravodajství. Když přešel do "České", jako zpravodaj z Blízkého východu odvysílal okolo 1500 živých vstupů.

Zároveň představuje mediálně vděčnou figuru. Poslouchá tvrdou muziku. Má rád horory. Sbírá nože. Paže si nechal potetovat anděly. Také se, jak ukazuje nová kniha, koupe se žraloky. Asi je trochu workoholik, mluví nezadržitelným tempem, přestože kafe nepije.

Umí se shodit: Szántó, na Blízkém východě se vyjímající běloch s culíkem, si říká "televizní Sněhurka". V předešlé knize přiznával pubertální sklony, jako když na palubě vrtulníku řval nahlas nadšením nebo si místo dějepisné bichle vzpomněl na citát z počítačové hry Fallout či filmy o Indianovi Jonesovi. Žádný div, že kromě práce v televizi neustále někde přednáší nebo udílí rozhovory.

Za předchozí knihu Jakub Szántó vloni získal Kosmas cenu čtenářů na udílení Magnesie Litery.
Za předchozí knihu Jakub Szántó vloni získal Kosmas cenu čtenářů na udílení Magnesie Litery. | Foto: ČTK

Letí kámen

Jeho nová kniha Z Izrastiny s láskou se dala čekat, neboť tu předchozí věnoval Blízkému východu obecně. Izraelsko-palestinský konflikt tvořil jen součást mozaiky, přestože právě jej Szántó sleduje nejdéle: do Izraele jezdí čtvrt století, žil tam v letech 2013 až 2018 s manželkou a dětmi, učil se hebrejsky i arabsky.

Novou knihou potvrzuje, co u televizních zpravodajů vůbec není samozřejmé: Szántó, příležitostný přispěvatel týdeníku Reflex, umí skvěle psát. Také Z Izrastiny s láskou motivuje snaha doříct, co se do reportáží nevešlo, dát prostor a hloubku tématům, která se do zpravodajství buď nehodí, nebo by na malé ploše nevyzněla.

První izraelský premiér David Ben Gurion čte Deklaraci nezávislosti Státu Izrael, 14. května 1948, Tel Aviv.
První izraelský premiér David Ben Gurion čte Deklaraci nezávislosti Státu Izrael, 14. května 1948, Tel Aviv. | Foto: Ministerstvo zahraničních věcí Izraele

Ubylo osobnějších pasáží či kapitol věnovaných práci válečného zpravodaje: jaké je být v poušti obtěžkaný vestami a přilbami, kde se dá či nedá usnout, jak těžké je přiletět někam, kde se sotva začalo válčit, a hned se hlásit do vysílání - to vše novinář řekl a tentokrát opakuje minimum.

Z Izrastiny s láskou je především ne odborná, avšak popularizační kniha o Izraelcích a Palestincích, kombinující starověké i moderní dějiny s reportážemi z místa a osobními příběhy. Na 300 stranách volně strukturovaného textu se obšírněji nevěnuje snad jen Bibli, jinak je tu od všeho trochu: vypálení Jeruzaléma Římany, povstání Šimona bar Kochby, rozdíly mezi aškenázskými a sefardskými Židy, vznik sionismu, vývoj antisemitismu, stavba města Tel Aviv uprostřed dun, zrod moderního Státu Izrael a tak dále.

Szántó píše o vývoji hebrejštiny, beduínech, suchu, izraelských start-upech, soužití tří náboženství nebo společenském významu vojny. Zabývá se čím dál důležitějším postavením ultraortodoxních stran v izraelské politice, v čemž novinářem zpovídaný bývalý šéf rozvědky Mosad vidí "pro následující dekády kritickou hrozbu pro Izrael, jak ho známe dnes".

Město Tel Aviv vzniklo uprostřed plážových dun v roce 1909 (na snímku).
Město Tel Aviv vzniklo uprostřed plážových dun v roce 1909 (na snímku). | Foto: Wikimedia Commons - Avraham Soskin (CC BY-SA 2.0)

Kontextu je nepřeberně, každé druhé téma by vydalo na samostatnou knihu. Szántó volí kompromis, pro někoho možná zjednodušující, pro jiného rozvláčný. Kdykoliv začne být historický exkurz příliš dlouhý, přeruší ho živou, od první věty vtahující pasáží: "Přímo před předním sklem našeho auta proletí kámen. Hned po něm druhý a třetí." Nebo: "Na galilejskou farmu přichází drobný, lehce zavalitý stařík." A ještě: "Sleduji líně plující ropné tankery a obchodní lodě na cestě mezi Asií a Evropou."

Nečekaný učitel

Ke všem tématům Szántó hledá respondenty nebo je zpětně převypravuje, jako by na papíře stříhal televizní reportáž. Uvádí, kde s kým mluví, jak ti lidé vypadají. V pár větách načrtne jejich osud, včetně dojemných love story dnes úctyhodných veteránů. K těm, které vyzpovídal na obrazovce, se po letech vracel, znovu jim volal nebo psal, ujišťoval se, že citace souhlasí.

Palestinská čtveřice automobilových závodnic Sestry rychlosti slaví v ulicích Ramalláhu po úspěšném závodě.
Palestinská čtveřice automobilových závodnic Sestry rychlosti slaví v ulicích Ramalláhu po úspěšném závodě. | Foto: Argo

Na stránkách tak hovoří desítky lidí: uprchlíci, obchodníci, politici, oběti, agresoři, stejně jako významné osobnosti - přeživší z koncentračních táborů, generálové, v závěru dokonce izraelský prezident nebo profesor matematiky Ilja Rips, který se roku 1969 pokusil upálit po vzoru Jana Palacha, avšak přežil.

Izraelce střídají Palestinci: mladíci, dědečkové, starostové, znalci náboženského práva. Palestinské automobilové závodnice, které si říkají Sestry rychlosti. Nebo Esmat Mansúr, jenž se jako šestnáctiletý pokusil unést izraelského osadníka a nakonec jej zabil, za což si odseděl 20 let.

Szántó se s ním setkává v palestinské škole, kde dnes Mansúr učí hebrejštinu. "Ten konflikt musí skončit. Všechno to násilí a nenávist nikdy k ničemu nepovedou. Musíme žít vedle sebe," vypráví kajícný palestinský vrah. Za nezávislost už dnes bojuje jen mírumilovnými prostředky. "Oni si o nás myslí, že jsme všichni teroristi. My zase o nich, že jsou to okupanti. Oni i my přitom velmi často řešíme stejné věci," říká Mansúr, čímž shrnuje leitmotiv knihy.

Esmat Mansúr si za vraždu izraelského osadníka odseděl 20 let. Dnes učí palestinské děti hebrejsky.
Esmat Mansúr si za vraždu izraelského osadníka odseděl 20 let. Dnes učí palestinské děti hebrejsky. | Foto: Argo

Vyvažovat

Zastánců současné izraelské politiky je tu minimum, i dnes již nežijící slavný spisovatel Amos Oz líčí důsledky takzvané šestidenní války z roku 1967 jako tragédii.

Szántó samozřejmě nepředstírá, že všichni v regionu jsou pacifisti. "Vy už budete svědkem toho, jak prapor proroka Muhammada, mír jeho památce, zavlaje na hoře v srdci al-Quds," vyhrožuje třeba chirurg Mahmúd Zahár, jeden ze zakladatelů palestinského hnutí Hamás. Aby ho vyslechl, český novinář "spolkne komentář o nesmyslnosti jeho popírání existence starověkého izraelského státu" i leccos dalšího.

Jakub Szántó (vpravo) s Mahmúdem Zahárem, jedním ze zakladatelů hnutí Hamás.
Jakub Szántó (vpravo) s Mahmúdem Zahárem, jedním ze zakladatelů hnutí Hamás. | Foto: Argo

Proč? Szántó není aktivista. Nemá "agendu", v knize neprosazuje názor, nehádá se. Odmítá násilí, jinak se oběma stranám snaží měřit stejně. Kde může, vyvažuje: když líčí vznik 700 kilometrů dlouhé betonové zdi mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu, dnes symbolem rozdělení národů, zmíní, že bezpečnostní bariéra výrazně snížila počet palestinských sebevražedných atentátů, stejně jako to, že "tisíce Palestinců se ocitly na opačné straně zdi než jejich olivové háje nebo pole".

O přehnané náklonnosti vůči Izraeli nemůže být řeč: i palestinské hnutí Hamás, které je na seznamu teroristických organizací Evropské unie i USA, častuje jen zdvořilostním přídavkem "islamistické". Připomíná někdejší pumové atentáty, které spáchala zakázaná židovská organizace Irgun, vystřílení arabské vesnice Dajr Jásín, kde padly i děti a ženy.

Samozřejmé není už to, že Szántó píše o "okupaci palestinských území", což proizraelsky smýšlející komentátoři nedělají. A dojde i na citlivá aktuální témata: tenkou linii mezi kritikou izraelské vlády a antisemitismem, rozšiřování izraelských osad či volání po bojkotu tamních vědců a umělců.

Symbolem rozdělení národů je betonová zeď mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu.
Symbolem rozdělení národů je betonová zeď mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu. | Foto: ČTK/AP

Jsou ještě teplé

Z některých pasáží, zejména těch věnovaných holokaustu, mrazí. Tady Szántó, jemuž část rodiny zemřela v nacistických vyhlazovacích táborech, vypráví příběh svých dědů, protinacistických bojovníků. A smutné jsou i mnohé osudy ze současnosti: Palestince, který ve špatnou chvíli vyhlédl z okna a policista mu vystřelil oko, nebo rodiny, které židovští osadníci zabili matku, otce i osmnáctiměsíčního chlapce. Přežil jen čtyřletý hoch, s popáleninami na většině těla.

Smyslem knihy ovšem není líčit Palestince jako oběti, natož Izrael coby zemi plnou utrpení: mírně převažuje optimismus.

Lidé nežijí od jedné tragédie k druhé, prostě žijí. V lehčích pasážích Szántó vypráví o palestinském křesťanském pivovaru, surfařském klubu v Gaze, arabské módní přehlídce nebo společenském významu izraelské modelky a herečky Gal Gadotové, představitelky hollywoodské superhrdinky Wonder Woman.

Obal knihy Z Izrastiny s láskou.
Obal knihy Z Izrastiny s láskou. | Foto: Argo

Vždy se nakonec vrátí na ulici. "Na, dejte si. Jsou ještě teplé z pece," nabízí v jedné kapitole palestinský podnikatel čerstvou chlebovou placku, namáčenou v olivovém oleji a koření. Dřív v Jordánsku prodával letenky, teď má doma rodinnou pekárnu. Odmítá izraelskou okupaci i palestinské násilí. Pro tuhle knihu je jako stvořený.

Jakub Szántó neustále zdůrazňuje, na kolika úrovních jsou oba národy provázané. Odsud i název díla: Z Izrastiny s láskou. Szántó je, patos vem čert, "plný lásky k oběma", vedený snahou ukázat, co nepřátele spojuje.

V předchozí publikaci vyslovil přesvědčení, že "sebevíc drsná pravda o válkách, teroru nebo převratech dokáže přiblížit konec násilí". Tak daleko tentokrát nejde. Jen se snaží ukázat, že ani v tak polarizované části světa jako Izraeli není vše černé, nebo bílé. Banální? Možná. Ale přesvědčivě vyargumentované. A hlavně: viděné, vyposlechnuté, zažité.

Kniha vychází s dalšími 15 tituly v rámci Velkého knižního čtvrtku, jehož je Aktuálně.cz mediálním partnerem.

Kniha

Jakub Szántó: Z Izrastiny s láskou - Reportérem mezi dvěma zeměmi
Nakladatelství Argo 2020, 305 stran, 348 korun

Sestřih z představení novinek Velkého knižního čtvrtka. Zdeněk Zikmund, Jakub Szántó, Josef Formánek, Michaela Hošková a další mluví s Petrem Vizinou. | Video: Kosmas
 

Právě se děje

před 38 minutami

Kaczyński: Protesty proti omezení potratů budou stát mnoho životů

Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) v prohlášení varoval, že protesty proti nálezu ústavního soudu, kterým se prakticky ruší možnost legálních potratů, budou stát životy mnoha lidí. Polsko podobně jako jiné evropské země zažívá strmý nárůst případů koronavirové infekce.

Lidé, kteří protesty svolávají, se podle Kaczyńského dopouštějí veřejného ohrožení, tedy trestného činu. "Vážného trestného činu," podotkl šéf PiS, který od nedávna zastává i post vicepremiéra, jenž dohlíží na resorty obrany, vnitra a spravedlnosti.

"Stát má právo, ale také povinnost se takovým akcím postavit," řekl šéf národně-konzervativní strany, který je považován za nejmocnějšího politika v Polsku.

Vlna protestů se v Polsku zvedla poté, co ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných PiS, minulý týden shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy