Majitel knihkupectví Martin Fryč chce nalákat i pouliční umělce, aby s kytarou hráli před obchodem.
"To je ale zatím v jednání. Nechtěli jsme to řešit moc dopředu, kdybychom se náhodou zase na poslední chvíli dozvěděli, že v pondělí ještě neotevíráme. Na vládní chaos jsme si trošku zvykli, což ho ale neomlouvá," říká Fryč.
Jeho knihkupectví uplynulé měsíce sloužilo alespoň jako výdejna knih pro objednávky z e-shopu, nyní opět upravuje prostory do dřívější podoby. "Chceme třeba lidem ukázat novinky, které vyšly za předchozí čtyři měsíce. To znamená, snažíme se je dostat do regálů, na kostky a uspořádat to tak, aby lidé získali přehled o novinkách," popisuje majitel knihkupectví.
V pondělí si na sebe Fryč vezme svoji oblíbenou vestu. "Každý k tomu přistupuje jinak, buď to bude něco svátečního, nebo neobvyklého. Máme kolegu, který je fanoušek fantasy, sám jsem zvědavý, v čem přijde," říká.
Třeba pracovnice knihkupectví Markéta Ježková si oblékne červené puntíkaté šaty. "Jsou veselé a já se budu cítit v pondělí veselá a šťastná, že zas můžeme otevřít," říká. Před otevřením má i trému. "Jestli to ještě umíme," podotýká.
Těší ji ale, že lidé chodili k Fryčovi také v době, kdy knihkupectví fungovalo jako výdejní okénko. "Bylo to zajímavé a myslím, že jsme se i něco naučili, že jsme dokázali se zákazníky komunikovat, i když bylo zavřeno," dodává.
Fryč se řadí k prodejcům, kteří sází na osobní kontakt se čtenáři. "Lidé hodně telefonovali, protože někteří si chtěli alespoň krátce popovídat o tom, co četli nebo co by měli číst," říká majitel.
Překvapilo ho, že poslední dobou byl výrazně nižší zájem o rozvozy knih lidem až domů než při prvním uzavření knihkupectví vloni na jaře. Fryč si to vysvětluje tím, že lidé si chtěli knihy sami vyzvednout a popovídat.
Hospodářským novinám popsal, jak vloni autem s knihami cestoval na Frýdlantsko, do Hejnic na druhou stranu Jizerských hor. "Někdy jsou to ovšem prodělečné radosti. Jednou třeba syn objednal tátovi k narozeninám knihu o sanitkách. Narozeniny byly druhý den a vzdálenost dvacet kilometrů," řekl.
Nevyzpytatelný byl poslední dobou zájem. "Co vím i od kolegů, tak i knihkupecká branže zapadá do toho, že v covidových časech lze těžko něco předvídat a plánovat. Například v březnu bylo pár dnů, které byly skoro normální z hlediska obratu. Pak ale většina byla výrazně podprůměrných, duben byl velmi slabý, takže otevření vyhlížíme velmi netrpělivě," shrnuje Fryč.
I přes pokles tržeb se ale díky zákazníkům podařilo knihkupectví udržet. "Přesná čísla nemám, možná je to taková duševní sebeobrana, ale myslím, že k 50 procentům obratu se snad pohybujeme," říká. Podle něj ale stejně jako u jiných živnostníků platilo, že k dosažení alespoň těchto polovičních tržeb bylo třeba vynaložit dvakrát až třikrát více úsilí než obvykle.
Pomohl i stát. "Co si zaslouží pochvalu, je program Antivirus, ten funguje dobře. Náhrady chodily rychle a umožnily nám podržet zaměstnance," chválí vládní program, kterým část platů refunduje ministerstvo práce a sociálních věcí.
V knihkupectví pracuje do deseti lidí, Fryč nemusel nikoho propustit.
Hospodářské noviny tento měsíc popsaly, že ještě v roce 2016 působilo v Česku okolo 350 nezávislých knihkupců, do loňska jich zhruba stovka ukončila činnost. "Jak bude situace vypadat letos, se bojím pomyslet," řekla Alena Radoušová, provozovatelka Knihy Českého ráje v Turnově a předsedkyně knihkupecké komise při Svazu českých knihkupců a nakladatelů.
