Ženy z celého světa se dělí o zkušenosti se sexuálním obtěžováním a genderovou nerovností, ale muži jim doopravdy nenaslouchají, prohlásila na Frankfurtském knižním veletrhu nigerijská spisovatelka Chimamanda Ngozi Adichieová. Na zahájení nejprestižnější akce evropského knižního trhu, kterou vloni navštívilo čtvrt milionu lidí a jež letos potrvá do neděle, proto vyzvala muže, aby víc četli díla svých kolegyň. Informuje o tom agentura AFP.

Na snímku z veletrhu jsou zprava jeho ředitel Juergen Boos, německý prezident Frank-Walter Steinmeier a šéf německého Svazu knihkupců a nakladatelů Heinrich Riethmüller. | Foto: ČTK

"Po celém světě ženy zvedají svůj hlas, avšak jejich příběhy stále nejsou vyslyšeny. Ženy jsou dál přehlížené. Ženská zkušenost je dál přehlížená," prohlásila autorka, která se prý považuje v první řadě za prozaičku, také je ale občankou. "Mou uměleckou zodpovědností je věnovat se umění. Avšak mou občanskou zodpovědností je dbát na pravdu a spravedlnost," vysvětlila.

Přestože od začátku kampaně #MeToo, která odstartovala celosvětovou diskusi o sexuálním obtěžování a roli žen, uplynul již rok, podle Adichieové stále zbývá udělat mnohé. "Z průzkumů víme, že ženy čtou knihy napsané ženami i muži, avšak muži čtou převážně knihy od mužských autorů. Je načase, aby také muži začali číst ženy," vyzvala spisovatelka, podle níž ani světový knižní trh stále není dost pestrý - ať už jde o zastoupení autorek, či ženských postav v próze.

Od Asie přes Blízký východ až po západní země jsou autorky stále posuzovány podle svého vzezření a ženské postavy v knihách především naplňují čtenářské stereotypy, aby se zalíbily, míní Adichieová. "Nevolám po politické korektnosti, nýbrž po tom, abychom ukazovali pravdu," zdůraznila.

V projevu udělala též narážku na čerstvě schváleného člena amerického nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha, jenž čelil nařčení, že se kdysi dopustil sexuálních útoků vůči ženám. "Spousta lidí jako by se dnes domnívala, že ženy jsou schopny se jednoho dne vzbudit a vymyslet si, že je někdo sexuálně napadl," podivila se ve Frankfurtu spisovatelka.

"Znám spoustu žen, které chtějí být slavné. Ale neznám jedinou, která by se chtěla proslavit tím, že ji někdo sexuálně napadl."

Jedenačtyřicetiletá literátka, jež žije střídavě v USA a Nigérii, také shrnula svůj pohled na současnost. "Svět se posouvá, mění, je čím dál ponuřejší. Nejmocnější země světa dnes připomíná královský dvůr stojící na intrikách, topící se ve vlastní aroganci," řekla autorka, jež zřejmě měla na mysli současné USA pod vládou Donalda Trumpa. "Musíme umět rozlišit, co je pravda, a lež nazvat lží," dodala.

Chimamanda Ngozi Adichieová se dlouhodobě zabývá feminismem. Její projev nazvaný Feminismus je pro každého se před šesti lety stal hitem série přednášek TED talk, záznam na YouTube vidělo přes pět milionů lidí. Adichieová později vydala stejnojmennou knihu esejů, které nedávno v českém překladu publikovalo nakladatelství Host.

Na snímku je stánek letošního čestného hosta Gruzie. | Foto: Reuters

Letošní ročník Frankfurtského knižního veletrhu se podle agentury AFP zaměřuje především na lidská práva a svobodu slova. Vloni na veletrhu rozruch vzbudila rozruch přítomnost krajně pravicového nakladatelství Antaios a také Björna Höckeho, vrcholového člena politické strany Alternativa pro Německo. Dva tábory protestujících nakonec musela rozdělit policie.

"Tento veletrh je místem svobody. Lidé z celého světa sem přijíždějí a vzájemně se respektují. Necháváme zaznít všechny hlasy, ať se nám líbí, nebo ne," řekl tento týden ředitel veletrhu Juergen Boos. "Ale také máme vlastní názory. A chceme, aby dostaly prostor," dodal.

Frankfurtský veletrh tak už na úterním zahájení poskytl prostor šéfce evropské diplomacie Federice Mogheriniové. Ta zdůraznila pestrost evropského obyvatelstva. "Nikdo nemá jen jednu totožnost. Pestrost je součástí toho, kým jsme," řekla Mogheriniová.

Včera se pak německý prezident Frank-Walter Steinmeier zúčastnil debaty o tom, jak čelit populistům, vzdorovat xenofobním náladám ve společnosti a zachovat svobodu slova.

Šéf německého Svazu knihkupců a nakladatelů Heinrich Riethmüller ve své řeči konstatoval, že knižní branže se musí víc zaměřit na lidská práva a získat zpět čtenáře, které ztratila kvůli rozvoji moderních technologií.

V průběhu veletrhu se dále diskutuje o svobodě slova v Rusku, o pronásledování novinářů v Turecku nebo o ohrožení ústavních pojistek a svobody slova v Polsku, vypočítává německá Deutsche Welle.

O feminismu a rasových problémech v USA na veletrhu hovoří američtí spisovatelé Meg Wolitzerová a Paul Beatty, jehož román Zaprodanec vloni v českém překladu vydal Odeon. A příležitost na sebe upozornit mají afričtí autoři - kromě Nigerijky Adichieové do Frankfurtu přijela třeba Trifonia Melibea Obonová, první autorka z Rovníkové Guiney, jejíž dílo bylo přeloženo do angličtiny.

Čestným hostem veletrhu je letos Gruzie. Její premiér Mamuka Bachtadze, který zemi vládne od července, při zahájení veletrhu zdůraznil, jak silný vliv na Gruzii vždy měla Evropa, přestože země je jinak kulturně blízká Asii.

Německou knižní cenu, tradičně udělovanou v předvečer zahájení veletrhu, převzala jedenačtyřicetiletá hamburská rodačka, spisovatelka a kriminoložka Inger-Maria Mahlkeová za román Archipel (Souostroví). Vypráví o osudu tří rodin na Tenerife, největším ze sedmi Kanárských ostrovů v Atlantském oceánu, z nichž každá pochází z jiné společenské vrstvy frankistického Španělska.

Mahlkeová při psaní částečně vycházela z vlastní zkušenosti, z Kanárských ostrovů pochází její matka. "Musela jsem vzít vše, co vím o vyprávění příběhů, budování napětí a předávání informací, a obrátit to naruby," popsala vznik románu Mahlkeová. V jejím díle se podle poroty střetává koloniální minulost s dějinami evropských diktatur 20. století.

Vítěze Německé knižní ceny z nominovaných německojazyčných autorů vybírá Spolek německých knihkupců. V uplynulých letech ocenění získali Bodo Kirchhoff za román Widerfahrnis a vloni Robert Mennase za prózu Die Hauptstadt.

Mírovou cenu německých knihkupců na veletrhu získali badatelé Aleida a Jan Assmannovi za práci věnovanou "dějinné amnézii a paměti kultury", jak uvedla porota. "Jejich dílo opakovaně dokazuje, že otevřené a upřímné vyrovnání se s minulostí je zásadním předpokladem mírového soužití," konstatovali porotci.

Aleida Assmannová se zabývá kulturními i literárními studiemi, její manžel je pak významný egyptolog zkoumající klíčové kulturní a náboženské střety v dějinách.

Frankfurtského knižního veletrhu, jenž představuje největší akci svého druhu na světě, se letos účastní přes 7300 vystavovatelů z více než 100 zemí. Historie veletrhu sahá až do středověku - první obdobné setkání se uskutečnilo krátce poté, co Johannes Gutenberg v 15. století vynalezl knihtisk. První ročník veletrhu zhruba v současné podobě se uskutečnil v září 1949.