Je zvláštní, že Talbot pochází z Británie, kde v době, kdy se svým příběhem přišel, komiks jako takový prakticky neexistoval a pouze se vozil z USA. Jako většina kreslířů začínal Talbot u časopisových stripů, ve kterých se také vůbec poprvé objevila postava Luthera Arkwrighta.
Byl to spíše jeho předobraz, možná jeho já z jiné paralely, jeho pouhý odraz. Paralely, zajímavé literární téma objevující se v sedmdesátých letech více než hojně. Talbot na nich svůj příběh sice také postavil, ale jak sám říká, nechal se inspirovat Moorcockovým pojetím, které má své fanoušky ještě dnes.
Komiks jdoucí novou cestou
Zvláštní byla také Talbotova odvaha pustit se zcela novou cestou. Tedy novou… Sám kreslíř svoje počínání popisuje: "Místo abych použil americkou zkratkovitou techniku (zde mluví o 70. a 80. letech), použil jsem ilustrativní styl odvozený z viktoriánských leptů, Hogartha, Dorého a dalších evropských kreslířů…"
Právě proto tvoří stránky knihy propracované kompozice, které spojují staré s novým v takové míře, že komiks je těžko zařaditelný do nějakého časového období. Podobně jako příběh i kresba jakoby cestovala v čase. Chvíli připomíná dobu svého vzniku, jiné pasáže stylem vypadají jako nakreslené loni a další jsou reminiscencí konce 19. století. A tak je to s celým Arkwrightem.
Postmoderní skrývačka
Ač byl postmodernismus teprve v plenkách, Talbot se svěřuje, že byl s to zanést do příběhu každou knihu, kterou přečetl. Výsledkem mohl sice být dort Pejska a Kočičky, ale stal se pravý opak. Příběh je sepjatý, hutný a stále dobře pochopitelný a k tomu je nanejvýš zajímavý.
Téma je nadčasové podobně jako kresba. Jedná se o příběh příchodu nového mesiáše, jenž má zachránit ne jeden, ale celý soubor světů tvořící propojený celek. Talbot se však neuchyluje pouze k tradici křesťanské, ale navazuje i na východní filosofie a okultní vědy. Symbol znovuvzkříšení je zde umocněn mimo jiné symbolikou Tarotu, konkrétně kartou Mága následovanou Věží. Obě značí konec jednoho a začátek druhého.
Historie a parahistorie
Mimo mystický plán je v obrázcích jak vystřižených ze Zemanových fantastických filmů ukryt i příběh historický a pseudohistorický. Talbot propracoval teorii několika paralelních vesmírů, kde se staly věci jinak, takže v hlavní dějové linii se roajalisté v Anglii snaží svrhnout tmářského Cromwellova potomka a vzkřísit osvícenou monarchii. Za tím vším tahá za nitky nad-paralelní strana Rozkolníků snažící se zničit svět. A té se může postavit jen a pouze agent dobra Luther Arkwright.
Pochopitelně není sám. Pro české čtenáře je zajímavá postava Oktabrijany, kterou napůl stvořil a napůl ukradl Čech Petr Sadecký. Jeho postava se později stala jakýmsi společným vlastnictvím komiksového univerza a dříve či později se vždy odněkud vynoří. I zde hraje důležitou roli. Více o Oktabrijaně naleznete ZDE.
Smrtí to nekončí
Když jej přijme, znamená to pro něj smrt, která však může znamenat vykoupení a (v souladu s filosofií) přerod ve vyšší bytost. V porovnání s vizualiním i literárním dojmem působí Neo z kultovního 3D Matrixu všedně a ploše.
Díky Lutherovi Arkwrightovi se mohl komiks dostat mezi uznávaná média a pomalu ale jistě opustit potupnou škatulku čtiva pro děti. I díky němu mohl Alan Moore vydat svoje Strážce a mohl být pochopen. Talbotův komiks se dočkal řady ocenění a reprintů (vychází stále znovu i v posledních letech). O to více nás může těšit, že české vydání je snad první, které naplňuje autorovu vizi.
Knižní artefakt
Velkoformátová kniha v imitaci červené kůže tvoří artefakt, který potěší každého milovníka knih. Díky velikosti vyniknou i detaily, které nebyly nikdy předtím vidět, sám Talbot se o českém vydání vyjadřuje v superlativech. A jsou to právě ony detaily, které tvoří z Arkwrighta výjimečnou knihu. Hledání narážek a skrývaček v ní je snad ještě zábavnější, než v Moorově knize Z pekla o Jackovi Rozparovači. Luther Arkhwright je horkým kandidátem na nejlepší komiks roku 2005.
Bryan Talbot: Dobrodružství Luthera Arkwrighta, Comicscentrum (Praha 2005), překlad Dana Krejčová, cena 999 Kč.
