Šestaosmdesátiletý držitel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1986 zůstal jedním z mála zahraničních hostů akce, kvůli opatřením proti nemoci covid-19 cestoval do Prahy komplikovaně několik dní.
Ve čtvrtek večer Soyinka od pořadatelů Festivalu spisovatelů Praha převzal Cenu Spirose Vergose za svobodu projevu. Dostávají ji literáti, kteří svým dílem a životním příkladem prosazují základní lidská práva.
V minulosti sošku vytvořenou Olbramem Zoubkem obdrželi ruská básnířka a disidentka Natálie Gorbaněvská, americký spisovatel Peter Matthiessen nebo německý literát Günter Grass. Cena nese jméno řeckého básníka, diplomata a žurnalisty, který se v roce 1967 postavil diktátorskému režimu a následně byl nucen z Řecka odejít.
Na akci, pro niž už před rokem zvolili motto Nezbývá než doufat, pořadatelé pozvali 35 spisovatelů, ne všichni ale nakonec mohli přijet. "Všechno na světě lze zničit, kromě mýtů… a festivalu. Těch 30 let byl zlatý věk," řekl v úvodní řeči, v níž shrnul náročnou dobu, prezident festivalu Michael March. "Děkujeme za sílu, odvahu a vizi, kterou máte, je to pro nás důležité. Musíme se o to podělit, právě proto jste přijel k nám," poděkoval Soyinkovi.
Slavnostního zahájení se zúčastnil také ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek.
"To byl teda rok, ten 2020. Řada organizací měla plány a vize, a pak přišel covid a proboha, co s tím. Poprvé jsem cítil velký soucit k vládám a politickým představitelům, protože to je tvrdý oříšek. Ve spoustě ohledech museli hádat a improvizovat," řekl Soyinka, který část života strávil v exilu, byl ve vězení a celý život zasvětil boji za svobodu.
"Soucit má své meze. Musíme být obezřetní, epidemie je příležitostí pro ty, kdo ji chtějí zneužít, kdo se chtějí stát autoritáři ve jménu zdraví. Nechme je pracovat, my budeme také pracovat, ale sledujme, co se děje ve společnosti," shrnul.
"V Nigérii jsme okamžitě viděli, že politické centrum se snaží uchopit více moci, centralizovat ji, zatímco lidé chtěli federalizovat. Řekli jsme: Budeme s vámi spolupracovat, ale nepřestaneme bojovat za svobodu," varoval Soyinka před nebezpečím, které může přinést chaotická současnost.
"Duch naší tvořivosti se může povznést i nad takové katastrofy. Sešli jsme se proto, abychom si řekli, že jen tak si nelehneme a neumřeme. Tedy samozřejmě nakonec umřeme, ale ne bez boje," uzavřel hlavní host letošního festivalu, který se vzhledem k čerstvě vyhlášeným opatřením proti koronaviru může uskutečnit v poslední možné chvíli.
Akce zahrnující debaty a autorská čtení potrvá od pátku do neděle, v pondělí už by pokračovat nemohla. Všichni účastníci čtvrtečního slavnostního ceremoniálu, který je zpětně k vidění na webu České televize, měli v sále nasazené roušky.
Odpůrce jihoafrického apartheidu, zastánce africké jednoty a několikanásobný exulant Wole Soyinka se v roce 1986 stal prvním africkým dramatikem, který získal Nobelovu cenu za literaturu.
Narodil se roku 1934 v Abeokutě v západní Nigérii. Několikrát byl vězněn za odpor ke korupci a diktatuře, opakovaně z vlasti odcházel a opět se vracel. Vždy raději volil exil, než by si zadal s absolutistickými vládnoucími režimy. V emigraci napsal většinu svých divadelních a literárních děl.
