Londýn - Jediné prozaické dílo, které napsal slavný filmař Charlie Chaplin, vůbec poprvé vychází tento týden. Nostalgická novela Footlights (Světla ramp) o stárnoucím klaunovi a tanečnici z roku 1948, se stala podkladem pro snímek Světla ramp (Limelight) z roku 1952.
Knihu vydává filmotéka Cineteca v italské Boloni, kde je uložen Chaplinův archiv. Novela bude ve středu večer představena v Britském filmovém institutu v Londýně, kde bude i herečka Claire Bloom, která hrála ve filmu tanečnici a které je kniha věnována.
Kniha byla po desetiletí v Chaplinově archivu a vychází až nyní, kdy k tomu dala rodina souhlas. Z rukopisných i strojopisných částí jí sestavil Chaplinův životopisec David Robinson, který jí také opatřil předmluvou a vysvětlivkami.
"Kniha nebyla dosud publikována, protože rodina byla trochu opatrná... Postupně ale nabyli přesvědčení, že vydání je dobrý krok," řekla spoluředitelka Chaplinova projektu v Cineteca Cecilia Cenciarelli.
Novela vznikla před scénářem
Podle listu The Guardian jde o temné nostalgické dílo, které se zabývá stejným příběhem jako film - alkoholickým stárnoucím klaunem Calverem, který zachrání před sebevraždou mladou tanečnici. Novelu napsal Chaplin ještě před scénářem filmu. Celý příběh rozšiřuje a prohlubuje a ukazuje, jak se v té době autor cítil.
Podle Cenciarelliové se novela na rozdíl od filmu zabývá i tím, "proč měl Calvero noční můry, proč je tak zklamaný svou kariérou". Více než film si prý všímá i "vztahu umělce a jeho publika a smyslu umění". Světla ramp byl poslední snímek, který Chaplin natočil v roce 1952 v USA před tím, než mu americké úřady zakázaly vstup do USA kvůli údajným sympatiím ke komunismu.
Krušné období života
Když novelu Footlights psal, "zažíval v Americe těžké období", řekl Robinson. "Byl velkým cílem pro (šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování FBI) J. Edgara Hoovera..., který byl úspěšný do té míry, že velká část Američanů se proti Chaplinovi otevřeně obrátila. To byl pro něj šok, protože třicet let byl nejmilovanějším člověkem na světě. Tyto pocity se odrážejí v Calverově příběhu," řekl Robinson.
"Je úžasné, že člověku, který chodil za celý život do školy jen šest měsíců, se podařilo stát se spisovatelem," řekla Cenciarelliová v souvislosti s Chaplinovým dětstvím v Londýně v neutěšených podmínkách.
Podle Robinsona autor nikdy nezamýšlel, aby byla novela publikována. "Bylo to něco naprosto soukromého ... psal to pro sebe," řekl.
Novela také ukazuje, jaký "požitek měl tento samouk ve vytříbených a zvláštních slovech", řekl Robinson. "Když se mu nějaké slovo zalíbilo, rád ho používal, i když to nebylo pro danou situaci úplně přesné," dodal Robinson.
Přesto ale podle něj Chaplin "píše úžasně". "Na filmu pracoval tak, že to zkoušel znovu a znovu, dokud nebyl s výsledkem spokojený. A stejné je to i s touto knihou. Je to dobré čtení. Zvláštní, ale dobré," prohlásil," Chaplinův životopisec.
