Recenze: Komiks Svatá Barbora o kuřimské kauze je vrchol české tvorby

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
13. 3. 2018 12:27
Před deseti lety českou veřejností zahýbala takzvaná kuřimská kauza, náhodně odhalený případ týrání dvou chlapců, v němž figurovala mimo jiné třicetiletá žena Barbora Škrlová, vydávající se za náctiletou dívku Annu a následně i za podobně starého chlapce Adama.
Svatá Barbora. Posedlost příběhem na hranici reality a fikce.
Svatá Barbora. Posedlost příběhem na hranici reality a fikce. | Foto: Ilustrace: Marek Pokorný

Skutečnost stejnou měrou děsivá jako absurdní nedala spát umělcům. Po šestileté práci nyní vychází komiksový román Svatá Barbora, jemuž se daří zarýt do hlav čtenářů s podobnou intenzitou jako kauza sama.

Tvůrci Marek Šindelka, Vojtěch Mašek a Marek Pokorný se nakonec rozhodli vzdát se snahy dále dokumentovat podrobnosti reálného a nikdy neobjasněného případu kuřimské kauzy, v němž celkem šest lidí dostalo několikaleté tresty.

Příběh, ze kterého vyjmuli skutečné oběti - týrané chlapce -, jim posloužil jako východisko pro thriller o hledání pravdy. Pro ponor do mysli lidí, kteří uvažují jinak než většina, i do mysli hrdinky, jež je takovému uvažování na stopě.

Komiks Svatá Barbora má obrovský, v české tvorbě nevídaný vypravěčský i stylistický rozmach. Nepohybuje se jen mezi Českou republikou a Norskem jako aktéři skutečného kuřimského případu. Putuje především mezi realitou a fikcí s místy až mytickými parametry.

Už obálka knihy, poskládaná do podoby komiksové stránky, kde jednotlivé nesouvisející výjevy dávají dohromady obličej, napovídá, že čtenář dostane množství fascinujících pohledů na věc. Že se spolu se smyšlenou postavou novinářky Andrey bude nořit mezi stránky, tak jako ona se propadá do nekonečné spirály souvislostí kauzy, o níž se snaží psát.

Andrea je tématem pohlcená. Posedlostí světem papírků, výstřižků, svědectví a záhad připomíná hrdinu strhujícího thrilleru Davida Finchera Zodiac, který vyšetřoval případ sériových vražd a málem u toho přišel o rozum.

Samotný komiks díky výtvarnému přístupu Marka Pokorného na mnoha stránkách také film připomíná. Dynamikou, okénky, které využívají filmové úhly "záběru", přechody mezi obrázky, jež fungují s razancí střihu. Jenže tyto postupy tvůrci neváhají v mžiku prolnout s "fígly" vlastními pouze komiksovému médiu - triky s rozložením stránky do množství titěrných obrázků a vytvářením diagramů a schémat na hranici čitelnosti, od nichž přesto nelze odtrhnout zrak.

Je tu cítit inspirace těmi nejlepšími tvůrci amerického nezávislého komiksu, například Chrisem Warem; ten také rád pracuje s mikroskopickými obrázkovými políčky a s grafikou připomínající různé návody. Jenže tvůrci se ze světa "počítačových" postav vzápětí rozmáchnou k opulentní celostránkové kresbě plné ostrých rysů, která čtenáře přepadne jako významy přeplněný vykřičník.

Svatá Barbora patří k tomu vůbec nejambicióznějšímu a nejpovedenějšímu, co v moderním českém komiksu vzniklo. Mimo jiné ukazuje, čeho je komiks coby médium schopný. Že kupříkladu umožňuje čtenáři ztratit se v čase i prostoru jinak než film či literatura. Že může mezi nadhledem a propadem do nitra událostí přepínat pouhým lusknutím prstů - tedy vlastně otočením stránky.

Příběh, v němž figuruje vůdce skautského oddílu Mravenci, dávné učení o příchodu spasitele, žena posedlá změnami identit a další žena posedlá nalezením pravdy, dávkuje čtenáři informace místy s takřka sadistickou potěchou.

Proč takový přívlastek u komiksu podle děsivé skutečnosti, v níž hrálo roli mučení dětí? Neboť tvůrci sami jsou si etické stránky velmi dobře vědomi a tematizují ji. Proto "svůj vlastní voyeurismus, při němž jsme se v jistém okamžiku přistihli", vtělují do postavy novinářky Andrey a umožňují tak i čtenářům přemítat o jejich pozici sledujícího.

Cestou k tajuplným událostem z počátku minulého století či druhé světové války a zpět do současnosti si tak lze klást otázky, kde se náboženství a mystika proměňuje v sektářství, kde končí pravda a začíná klam, kde fascinace tématem s parametry absurdního dramatu i šokujícího thrilleru naráží na morální bariéry.

Svatá Barbora
Autor fotografie: Ilustrace: Marek Pokorný

Svatá Barbora

Autor: Marek Šindelka, Vojtěch Mašek
Ilustrace: Marek Pokorný
Vydal: Lipník, 2018

Během této cesty se lze kochat prostými vizuálními nápady: například vedlejší příběh linoucí se přes tři dekády na přelomu minulého a předminulého století autoři líčí na jediné dvojstránce pomocí série zašedlých dobových fotografií. Hrdina na nich pózuje vždy ve stejné poloze - loktem se opírá o luk, cestovní kufry, ruku mu v této póze drží i strážník, který ho právě zatkl. Podobných drobností jsou ve Svaté Barboře desítky.

Čtenář se v komiksu nejspíš nedozví nic o podrobnostech nikdy nevyjasněného případu, ale tak jako u každého dobrého uměleckého díla se může dozvědět něco o sobě. Spletitý příběh, v němž se duchovní témata prolínají s nebezpečnou a zvrhlou falešnou mystikou, ukazuje, jak snadno se kdokoliv může stát obětí a zároveň aktérem v bizarní nelidské hře. Jak snadno může vést posedlost pravdou - ať už tou novinářskou, či duchovní - k děsivým následkům.

Svatá Barbora je dílo, které dalece přesahuje obzor jedné šílené kauzy. Pohlcující čtení, jež na chvilku umožní čtenářům stát se posedlými. A pak z nich démona vyžene a nechá je vlastním úvahám. O pravdě, rodině i věcech, které přesahují lidské chápání.

 

Právě se děje

Další zprávy