Recenze: Kožená zpívá lady Macbeth, ženu fixovanou na psychicky nemocného muže

Magdalena Kožená v bruselské opeře zpívá lady Macbeth.
Georg Nigl.
Kristinn Sigmundsson.
Georg Nigl.
Graham Clark.
Foto: Baus
Boris Klepal Boris Klepal
3. 10. 2019 13:08
"Některé věci se musí udělat znovu," prohlašuje čarodějnice Hekaté v prologu opery Macbeth Underworld současného francouzského skladatele Pascala Dusapina. Světovou premiéru měla před dvěma týdny v belgickém Théâtre Royal de la Monnaie a do 5. října, konce prvního cyklu uvedení, jsou takřka všechny reprízy vyprodané.

Brusel (od našeho spolupracovníka) - V Dusapinově verzi Shakespearovy tragédie se skutečně všechno odehrává od začátku a skladatel s libretistou Frédericem Boyerem provádějí Macbetha i jeho manželku klíčovými událostmi jejich životů, které od královraždy a neoprávněného nástupu na trůn vedly až k šílenství a smrti obou hlavních hrdinů. V inscenaci je skvěle zpívají mezzosopranistka Magdalena Kožená a barytonista Georg Nigl.

Macbeth Underworld je už osmou Dusapinovou operou a volně navazuje na tu předchozí, Penthesileu. V ní autor přepracoval stejnojmenné drama Heinricha von Kleista, které přináší alternativní verzi smrti řeckého hrdiny Achilla. Nezabije jej trojský princ Paris, ale právě královna Amazonek Penthesilea, která nakonec v zoufalství spáchá sebevraždu.

Penthesileu se současným Macbeth Underworld nespojuje pouze chuť přetvořit klasický materiál a znovu se podívat na všeobecně známý příběh. Obě díla jdou hluboko pod povrch příběhů, sahají až na dno lidské psychiky a Macbeth Underworld možná ještě níž - titul opery je v tomto smyslu až polopaticky výmluvný. Díla spojuje i Georg Nigl, v obou představitel hlavního mužského hrdiny.

Dusapinova novinka předpokládá, že publikum zná Shakespearovu tragédii. Zároveň se otevřeně hlásí k filmové verzi Macbetha, kterou v roce 1948 natočil americký režisér Orson Welles.

Dusapin se ale na příběh dívá jako na retrospektivu, ve které není zcela jasné, kdo je ještě živ, kdo je už mrtev a jestli se to doopravdy stalo.

Realitu hned od začátku rovněž zpochybňuje prolog, takže publikum - jako ve starých divadelních hrách - dostává návod, jak se na dění dívat. Zároveň ale slyší Dusapinovu hudbu, která je návodem sama o sobě. Vychází z vycizelované zvukové představy, která vytváří komplexní orchestrální zvuk z množství neobvyklých detailů, výmluvně kreslí duševní stavy protagonistů a tím i atmosféru.

Velký orchestrální zvuk se z takřka romantických harmonií propadá k drobným a dráždivým zvukům perkusí bez pocitu ztráty energie. Hudba plyne v jednom proudu.

První cyklus uvedení opery Macbeth Underworld v Bruselu potrvá do 5. října. | Video: La Monnaie De Munt

Scénické ztvárnění připomíná jakýsi gotický či hororový divadelní komiks. Spleť větví mohutných stromů, hrad s balkony a točitými schodišti - všechno je průběžně proměnlivé, temné a záhadně neproniknutelné.

Macbeth, jeho žena i duch zavražděného Banqua jsou takřka stejné bílé mátohy, jen Banquo má v zádech dýku a je silně potřísněný krví. Bílé je i dítě, které Macbetha v závěru zabíjí. Působí až komicky, když se ve svatební scéně zvedne ubrus na stole a Banquův duch na chvíli dostane podobu strašidla z dětské hry - kvůli výmluvnosti hudby a celkového ztvárnění se však divák zapomene zasmát.

Místo tři čarodějnic jsou u Dusapina na scéně tři podivné sestry doprovázené sborem jako ozvěnou. K tradičním postavám přibývá vrátný, hlídač pekelných bran. Jeho bizarnost podtrhuje klaunská image, kombinovaná se skotským vzorem oblečení.

Režisér Thomas Jolly, scénograf Bruno de Lavenère a autorka kostýmů Sylvette Dequestová udělali pro snadné pochopení děje všechno, co mohli - a neupadají do banalit.

Magdalena Kožená.
Magdalena Kožená. | Foto: Baus

V Dusapinově opeře je král Macbeth od začátku evidentně psychicky narušený. Jeho manželka lady Macbeth nepůsobí ani v nejmenším jako démonická žena, která by ho sváděla ke zločinům, spíš coby oběť neuváženého sňatku se šílencem. Skladatel pro ni také požaduje jemný a sladký hlas, což je v přímém protikladu k lady Macbeth, jak ji ve svém operním ztvárnění viděl Giuseppe Verdi.

Dusapin navíc určil roli lady Macbeth pro mezzosoprán, čímž ji ještě zvukově lehce změkčil a oproti tradičnímu očekávání ubral polohu extrémních výšek.

Dusapinova lady Macbeth jako by stylově vystoupila odněkud ze starých časů a Magdalena Kožená je pro ni ideální volbou. V její kariéře se postavy žen v krajních situacích objevují často a cíleně - ať už jako operní role, nebo coby podstata dramaturgických celků na nahrávkách. Naposledy se tak stalo na letošním albu Kožené Il giardino dei sospiri.

Georg Nigl zpívá Macbetha.
Georg Nigl zpívá Macbetha. | Foto: Baus

Dusapinova lady Macbeth je žena, jejíž tragédie spočívá v pevné vazbě na psychicky rozvráceného muže. Ten ji stahuje do pekel šílenství. Lady Macbeth v podání Kožené je neodolatelně dojemná i ve chvílích, kdy proklíná krvavé stopy na svých rukou, marně se je pokouší smýt a se slovy "what's done cannot be undone" uléhá do postele. Pak už jí jen vrátný, hraný vynikajícím tenoristou Grahamem Clarkem, otevírá brány pekla.

Barytonista Georg Nigl spolupracuje s autorem opery často a s jeho hudbou je evidentně sžitý. Jako Macbeth k pasivnímu blouznění své ženy vytváří paralelu pasivní agresivity - s průrazným základem, ukrytým pod ušlechtilým projevem. Pěvecké obsazení je v Bruselu ovšem celé prvotřídní, včetně dětské role i ansámblu tří sester.

Hlavní roli v Macbeth Underworld má však také celkové hudební nastudování, o které se zasloužil dirigent Alain Altinoglu, současný hudební ředitel divadla la Monnaie. Orchestr hraje perfektně a představení plyne jako řeka plná bočních ramen a meandrů, které se podřizují hlavnímu proudu.

Pascal Dusapin: Macbeth Underworld

Hudební nastudování: Alain Altinoglu
Režie: Thomas Jolly
La Monnaie, Brusel, světová premiéra 20. září, první cyklus repríz končí 3. a 5. října.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Krmenčíkův gól opět pomohl PAOK k výhře nad AEK Atény

Útočník Michael Krmenčík se střelecky prosadil ve druhém utkání PAOK Soluň za sebou a opět proti AEK Atény. Svým čtvrtým gólem v řecké fotbalové lize pomohl k výhře 2:1, kterou si jeho tým upevnil druhé místo za už jistým mistrem Olympiakosem Pireus.

Po téměř měsíci Krmenčík nastoupil v základní sestavě a ve 47. minutě otevřel skóre zápasu svým osmým soutěžním gólem za PAOK, kde od od ledna hostuje z belgických Brugg. Vzápětí zvýšil Stefan Schwab z penalty na 2:0, domácí v nastaveném čase už jen snížili rovněž z pokutového kopu.

Minulý týden Krmenčík skóroval proti AEK v poháru a pomohl svému týmu k postupu do finále.

před 2 hodinami

Nymburk podlehl Karsiyace 73:84 a v Lize mistrů končí opět ve čtvrtfinále

Basketbalisté Nymburka prohráli na závěrečném turnaji Ligy mistrů s tureckým týmem Pinar Karsiyaka 73:84 a stejně jako loni se rozloučili se soutěží ve čtvrtfinále. V pátém ročníku si svěřenci trenéra Orena Amiela vyrovnali svůj nejlepší výsledek. Karsiyaku čeká v pátek boj o nedělní finále se Zaragozou, která zdolala pořádající Nižnij Novgorod 86:78.

Nymburku nepomohl k úspěchu ani double double Stephena Zimmermana za 11 bodů a 10 doskoků či 14 bodů Hayden Daltona. Třetí tým turecké ligy dotáhli k úspěchu 19 body Sek Henry a dva hráči s double double Rayman Morgan (18 bodů a 16 doskoků) a Metecan Birsen (12 bodů a 13 doskoků).

Další zprávy