Recenze: Kožená zpívá lady Macbeth, ženu fixovanou na psychicky nemocného muže

Magdalena Kožená v bruselské opeře zpívá lady Macbeth.
Georg Nigl.
Kristinn Sigmundsson.
Georg Nigl.
Graham Clark.
Foto: Baus
Boris Klepal Boris Klepal
3. 10. 2019 13:08
"Některé věci se musí udělat znovu," prohlašuje čarodějnice Hekaté v prologu opery Macbeth Underworld současného francouzského skladatele Pascala Dusapina. Světovou premiéru měla před dvěma týdny v belgickém Théâtre Royal de la Monnaie a do 5. října, konce prvního cyklu uvedení, jsou takřka všechny reprízy vyprodané.

Brusel (od našeho spolupracovníka) - V Dusapinově verzi Shakespearovy tragédie se skutečně všechno odehrává od začátku a skladatel s libretistou Frédericem Boyerem provádějí Macbetha i jeho manželku klíčovými událostmi jejich životů, které od královraždy a neoprávněného nástupu na trůn vedly až k šílenství a smrti obou hlavních hrdinů. V inscenaci je skvěle zpívají mezzosopranistka Magdalena Kožená a barytonista Georg Nigl.

Macbeth Underworld je už osmou Dusapinovou operou a volně navazuje na tu předchozí, Penthesileu. V ní autor přepracoval stejnojmenné drama Heinricha von Kleista, které přináší alternativní verzi smrti řeckého hrdiny Achilla. Nezabije jej trojský princ Paris, ale právě královna Amazonek Penthesilea, která nakonec v zoufalství spáchá sebevraždu.

Penthesileu se současným Macbeth Underworld nespojuje pouze chuť přetvořit klasický materiál a znovu se podívat na všeobecně známý příběh. Obě díla jdou hluboko pod povrch příběhů, sahají až na dno lidské psychiky a Macbeth Underworld možná ještě níž - titul opery je v tomto smyslu až polopaticky výmluvný. Díla spojuje i Georg Nigl, v obou představitel hlavního mužského hrdiny.

Dusapinova novinka předpokládá, že publikum zná Shakespearovu tragédii. Zároveň se otevřeně hlásí k filmové verzi Macbetha, kterou v roce 1948 natočil americký režisér Orson Welles.

Dusapin se ale na příběh dívá jako na retrospektivu, ve které není zcela jasné, kdo je ještě živ, kdo je už mrtev a jestli se to doopravdy stalo.

Realitu hned od začátku rovněž zpochybňuje prolog, takže publikum - jako ve starých divadelních hrách - dostává návod, jak se na dění dívat. Zároveň ale slyší Dusapinovu hudbu, která je návodem sama o sobě. Vychází z vycizelované zvukové představy, která vytváří komplexní orchestrální zvuk z množství neobvyklých detailů, výmluvně kreslí duševní stavy protagonistů a tím i atmosféru.

Velký orchestrální zvuk se z takřka romantických harmonií propadá k drobným a dráždivým zvukům perkusí bez pocitu ztráty energie. Hudba plyne v jednom proudu.

První cyklus uvedení opery Macbeth Underworld v Bruselu potrvá do 5. října. | Video: La Monnaie De Munt

Scénické ztvárnění připomíná jakýsi gotický či hororový divadelní komiks. Spleť větví mohutných stromů, hrad s balkony a točitými schodišti - všechno je průběžně proměnlivé, temné a záhadně neproniknutelné.

Macbeth, jeho žena i duch zavražděného Banqua jsou takřka stejné bílé mátohy, jen Banquo má v zádech dýku a je silně potřísněný krví. Bílé je i dítě, které Macbetha v závěru zabíjí. Působí až komicky, když se ve svatební scéně zvedne ubrus na stole a Banquův duch na chvíli dostane podobu strašidla z dětské hry - kvůli výmluvnosti hudby a celkového ztvárnění se však divák zapomene zasmát.

Místo tři čarodějnic jsou u Dusapina na scéně tři podivné sestry doprovázené sborem jako ozvěnou. K tradičním postavám přibývá vrátný, hlídač pekelných bran. Jeho bizarnost podtrhuje klaunská image, kombinovaná se skotským vzorem oblečení.

Režisér Thomas Jolly, scénograf Bruno de Lavenère a autorka kostýmů Sylvette Dequestová udělali pro snadné pochopení děje všechno, co mohli - a neupadají do banalit.

Magdalena Kožená.
Magdalena Kožená. | Foto: Baus

V Dusapinově opeře je král Macbeth od začátku evidentně psychicky narušený. Jeho manželka lady Macbeth nepůsobí ani v nejmenším jako démonická žena, která by ho sváděla ke zločinům, spíš coby oběť neuváženého sňatku se šílencem. Skladatel pro ni také požaduje jemný a sladký hlas, což je v přímém protikladu k lady Macbeth, jak ji ve svém operním ztvárnění viděl Giuseppe Verdi.

Dusapin navíc určil roli lady Macbeth pro mezzosoprán, čímž ji ještě zvukově lehce změkčil a oproti tradičnímu očekávání ubral polohu extrémních výšek.

Dusapinova lady Macbeth jako by stylově vystoupila odněkud ze starých časů a Magdalena Kožená je pro ni ideální volbou. V její kariéře se postavy žen v krajních situacích objevují často a cíleně - ať už jako operní role, nebo coby podstata dramaturgických celků na nahrávkách. Naposledy se tak stalo na letošním albu Kožené Il giardino dei sospiri.

Georg Nigl zpívá Macbetha.
Georg Nigl zpívá Macbetha. | Foto: Baus

Dusapinova lady Macbeth je žena, jejíž tragédie spočívá v pevné vazbě na psychicky rozvráceného muže. Ten ji stahuje do pekel šílenství. Lady Macbeth v podání Kožené je neodolatelně dojemná i ve chvílích, kdy proklíná krvavé stopy na svých rukou, marně se je pokouší smýt a se slovy "what's done cannot be undone" uléhá do postele. Pak už jí jen vrátný, hraný vynikajícím tenoristou Grahamem Clarkem, otevírá brány pekla.

Barytonista Georg Nigl spolupracuje s autorem opery často a s jeho hudbou je evidentně sžitý. Jako Macbeth k pasivnímu blouznění své ženy vytváří paralelu pasivní agresivity - s průrazným základem, ukrytým pod ušlechtilým projevem. Pěvecké obsazení je v Bruselu ovšem celé prvotřídní, včetně dětské role i ansámblu tří sester.

Hlavní roli v Macbeth Underworld má však také celkové hudební nastudování, o které se zasloužil dirigent Alain Altinoglu, současný hudební ředitel divadla la Monnaie. Orchestr hraje perfektně a představení plyne jako řeka plná bočních ramen a meandrů, které se podřizují hlavnímu proudu.

Pascal Dusapin: Macbeth Underworld

Hudební nastudování: Alain Altinoglu
Režie: Thomas Jolly
La Monnaie, Brusel, světová premiéra 20. září, první cyklus repríz končí 3. a 5. října.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Po protestech na Kubě poslalo Rusko do Karibiku humanitární pomoc

Rusko po masivních protestech na Kubě poslalo do karibské země více než 88 tun humanitární pomoci. Dva letouny Antonov An-124 dopravily do země potraviny a zboží pro ochranu obyvatel, včetně milionu roušek. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany.

Kvůli koronavirové krizi se na Kubě v poslední době výrazně zhoršila hospodářská situace. To vyvolalo tento měsíc masivní protesty, největší za 30 let.

Další zprávy