Také má zvláštní vztah k festivalu Pražské jaro, kde od roku 1974 účinkoval již devětkrát. Pokaždé to bylo mimořádné a jistě tomu tak bude i při jeho návratu v roce 2020.
Kremerův způsob uvažování lze ilustrovat připomínkou, jak tu naposledy před pěti lety účinkoval se svým komorním orchestrem Kremerata Baltica. Večer zahájili skladbou Luboše Fišera Crux pro housle a bicí nástroje, ve které autor variuje téma z vlastního Requiem z roku 1968 − Kremer tím připomněl někdejší invazi vojsk Varšavské smlouvy i 15. výročí Fišerova úmrtí.
Následně houslista odsoudil vměšování Ruska na východě Ukrajiny a ruskou anexi Krymu. Kvůli tomu zařadil serenádu kyjevského skladatele Valentina Silvestrova "na počest obětí, které v té válce padly", vzpomíná teď v e-mailovém rozhovoru.
Hudbu od politiky neodděluje. "Nemusíte být politik, abyste viděli, jak je svět krutý a neférový. Hudba by neměla být zábavou nebo odpočinkovou záležitostí. Pokud si chceme udržet to, co nás dělá lidmi, musíme se zajímat o dění kolem sebe," vysvětluje.
Ke Kremerovým charakteristikám patří, že už desítky let propaguje méně známé skladatele. Na Pražském jaru 1979 uvedl Spiegel im Spiegel, teprve rok staré dílo tehdy takřka neznámého estonského autora Arva Pärta.
Z něj je dnes žijící klasik. A právě proto Kremer na nadcházejícím Pražském jaru tehdejší vystoupení zopakuje a Spiegel im Spiegel zahraje opět. Stane se tak 19. května 2020 na narozeninovém koncertu festivalu, kde Kremera na pódiu vystřídají hvězdy jako mezzosopranistky Bernarda Finková a Dagmar Pecková nebo klavírista Garrick Ohlsson.
Stejně jako Arva Pärta dlouhodobě Kremer připomíná tvorbu polsko-ruského skladatele Mieczyslawa Weinberga, který žil v letech 1919 až 1996. Dodnes je natáčí, viz dvě nedávná alba, z nichž to se symfoniemi č. 2 a č. 21, vydané na značce Deutsche Grammophon, získalo nominaci na Mezinárodní cenu klasické hudby.
Letos se Kremer se svým ansámblem ještě podíleli na hudbě k multimediálnímu projektu připomínajícímu Weinbergův život − jmenoval se Chronicle of Current Events a premiéru měl v Amsterdamu.
Na svém druhém vystoupení na příštím Pražském jaru, které bude následovat 20. května 2020, Gidon Kremer uvede skladby z druhé weinbergovské nahrávky, vydané na značce Chamber Music. Doprovodí ho klavíristka Julianna Avdějeva a violoncellistka Giedré Dirvanauskaité, zakládající členka orchestru Kremerata Baltica.
"Bylo pro nás důležité zařadit na program Weinbergovu silnou komorní hudbu, abychom ukázali, jaký může mít na posluchače emocionální dopad," vysvětluje Kremer.
Na housle začal hrát jako čtyřletý, později studoval v Rize a Moskvě u slavného Davida Oistracha. Ve třiadvaceti už byl držitelem několika cen včetně těch z Paganiniho a Čajkovského soutěží.
Roku 1997 založil Kremerata Baltica, jehož repertoár sahá od staré hudby po současnost. Často uvádí východoevropské nebo ruské autory: Pärta, Silvestrova, ale také Alfreda Schnittkeho nebo Sofii Gubajdulinu. A samozřejmě Mieczyslawa Weinberga.
"Pro mě je Weinberg jedním z největších skladatelů 20. století. Uvědomte si nesmírnou šíři a kvalitu jeho díla a hned vám bude jasné, jaký byl génius," vypráví. "Zároveň to byl člověk upřímný, hlubokomyslný a nevyzpytatelný. Proto má jeho hudba tolik tváří. A možná nejdůležitější je, že měl vlastní styl. O tom si mnoho současníků může nechat zdát."
Z podobných důvodů na Kremera dodnes působí silně duchovní skladby Arva Pärta. "V jeho partiturách není ani nota navíc, na rozdíl od mnoha současných komponistů," míní.
Okolnosti, za jakých na Pražském jaru 1979 poprvé uvedl Pärtovu skladbu Spiegel im Spiegel, už si dnes Kremer nevybavuje. Zato si dobře pamatuje, kdy autora hrál poprvé: v roce 1977 nastudoval jeho dvojkoncert Tabula Rasa v estonském Tallinu. "Od té doby se jedna věc nemění: kdykoliv Pärta poslouchám nebo hraji, je to pro mě i pro posluchače očistný zážitek," uzavírá.
Dva večery
Gidon Kremer se 19. května 2020 zúčastní narozeninového koncertu Pražského jara v Dvořákově síni Rudolfina. Následující den na stejném místě vystoupí s klavíristkou Juliannou Avdějevou a violoncellistkou Giedré Dirvanauskaité. Zahrají klavírní trio a skladbu pro sólové housle od Mieczyslawa Weinberga a také Beethovenovo Klavírní trio B dur, někdy označované jako arcivévodské.
