Glosa - V záplavě chystaných premiér nových řad zavedených značek (Homeland, American Horror Story, The Affair a samozřejmě The Walking Dead), případně upoutávek na zbrusu nové projekty (žánrově vybočují z většiny televizních projektů především epická fantasy pro mládež The Shannara Chronicles a Ash vs Evil Dead), bychom neměli zapomenout ani na projekty, o kterých se u nás sice zatím moc nemluví, ale které přesto slibují být jednou z událostí roku spíš než výše uvedené tituly.
To je právě případ Muže z vysokého zámku z produkce Amazonu.
Adaptace jednoho z nejslavnějších románů amerického klasika paranoidní science fiction Philipa K. Dicka se nejprve dočkala natočení pilotu, aby pak samotní diváci rozhodli o dalším osudu díla. V tomto případě byl verdikt jasný a první série, na níž se podílí jako producent i Ridley Scott, který tak může navázat na svou dickovskou zkušenost z Blade Runnera, je již před dokončením.
Děj je zasazen do alternativního světa, ve kterém Spojenci prohráli válku a v němž je poté, co nacisté svrhli na USA atomovou bombu, rozdělena Amerika mezi Německo, Neutrální zónu podél Skalistých hor a Pacifické spojené státy pod patronátem Japonska.
V San Francisku se vítězové připravují na příjezd japonského korunního prince, v Evropě se zase šíří zprávy o horšícím se zdravotním stavu Führera a v kuloárech se nemluví o ničem jiném, než že Himmler i Goebbels míní na své japonské spojence zaútočit, hned jak převezmou moc. A v americkém odboji se mezitím šíří materiály, které formou filmových žurnálů ukazují zcela jiný průběh druhé světové války…
Pilot seriálu se zatím prezentuje jako špionážní příběh - sledujeme hru nacistických tajných služeb manipulujících s odbojem i japonských vysokých činitelů, kteří zkoušejí navázat kontakty, s jejichž pomocí by snad mohli zabránit hrozivě se blížící válce. Krom toho se ještě divák dočká představení několika dalších postav, které zatím vypadají hlavní zápletkou spíše nezamýšleně zasažené.
Motiv Muže z vysokého zámku - autora vítěznými mocnostmi zakázaných žurnálů - a jeho díla je zatím pouze nadnesen. Postavy nijak neplýtvají teoriemi, ale pomocí pár replik je donucen k teoriím divák. Jsou filmy podvrh? Pokud ano, tak čí? A pokud se nejedná o podvrh, jak je to možné? Je snad realita poražených USA nějak falešná? Divák ví, že o podvrh se nejedná - podvratné filmy totiž obsahují slavné záběry z Jaltské konference či vztyčování vlajky na Iwo Džimě. Ale pozornost je zatím soustředěna spíše na poznávání detailů fikčního světa.
Protože se zápletka točí kolem kontrabandu skrytého v náklaďáku mířícím z východního pobřeží do středu země, odhalují před námi tvůrci přirozeně celou řadu prostředí. Nacistickými neony přeplněný New York; japonskými nápisy, dožo a tradičními lékárnami naplněnými ženšenem hýřící San Francisko; neutrální střed země, kde pořád můžete narazit na barevné obyvatele… ale i místa kdesi uprostřed zapadákova, na která se pomalu snáší popel z upálených "zbytečných" lidí - kriplů, nevyléčitelně nemocných atd.
Každé prostředí je podrobně promyšleno; nápisy, hlas propagandy, uniformy a vlajky spojující americké a nacistické motivy… a domyšlený je i design technických vymožeností, kterých by mohli nacisté dosáhnout přímou cestou od V2. Zachytit je možné i propojení německých populárních šlágrů s americkým popem - seriál je tedy zatím zdravě napínavý, barevný a živoucí.
Sebevětší bohatost fikčního světa však zatím plně nenahrazuje bohatost prolínání realit, které definuje literární předlohu. P. K. Dick byl bezesporu autor, který dokázal na ploše jediné povídky vytvořit propracovaný systém realit a průchodů mezi nimi, na jaký se nezmohl ani Christopher Nolan ve svém Počátku.
Román Muž z vysokého zámku, který mimochodem přinesl svému autorovi cenu Hugo za rok 1963, je v tomto ohledu jedním z nejlepších Dickových děl.
Nelze na něj přitom pohlížet jako na tradiční alternativní historii - Dickův bod zlomu je sice zajímavý, ale není nijak pravděpodobné, že by vedl k domýšleným důsledkům (vražda F. D. Roosevelta v roce 1933 měla vést k izolacionistické politice a porážce ve válce). Autor se totiž nesnaží vytvořit autoritativní fikci, ale naopak neustále zpochybňuje vnímání reality a pracuje s motivy falšování a nahrazování skutečnosti iluzí.
Alternativní svět s vítězným Německem a Japonskem se potýká s knihou, v níž jsou mocnosti Osy poražené - ovšem ve zcela jiných kontextech, než jak vnímáme historii my - a některé postavy trpí halucinacemi, v nichž pravděpodobně navštěvují náš svět. Vedle sebe tak stojí minimálně tři reality a většina postav se potýká s krizí identity, nutností lhát a předstírat…
Jedním z hlavních motivů je ostatně i falšování, nebo spíše kreativní utváření amerického lidového umění, po kterém jsou Japonci celí diví a které obsahuje hodinky s Mickey Mousem i zachovaný automobil značky Ford. Výsledkem je kniha, která funguje ne jako reálný obraz možného světa, ale jako dokonalý delirický sen (kterému se dodnes blíží snad jen český román Spěšný vlak Ch. 24. 12. od Jana Poláčka), v němž jedinou jistotu nabízejí metaforické výklady tibetské Knihy proměn.
Seriálový Muž z vysokého zámku se zatím do těchto komplikovaných hrátek s vnímáním skutečnosti nepouští - stejně jako ponechává stranou nacistické dobývání kosmu (v knize je v plném proudu dobývání sluneční soustavy, i když se částečně může jednat o pokračování vyhlazovací politiky). Samotná špionážní zápletka a objevování drobností z okupované Ameriky jsou však schopny v upoutání pozornosti je plně nahradit.
Některé z těchto "drobností" - jako například zmíněný popílek ze spálených těl snášející se do podomácku udělaného sendviče - navíc slibují, že i v této zjednodušené poloze příběhu z alternativní historie může být Muž z vysokého zámku nejen chytlavým seriálem, ale i titulem, který dokáže svého diváka ošklivě kousnout - byť ne prostřednictvím znejistění, čemu lze věřit, ale drásavých šoků, co se mohlo všechno stát…
