Farinelli byl jedním z tisíců chlapců, kteří byli vykastrováni proto, aby se zachovaly jejich vysoko posazené hlásky i poté, co vyrostou. Kastráti byli v Evropě populární od 16. století až do roku 1870, kdy byla tato operace zakázána.
V Itálii byly v 17. a 18. století ve věku kolem osmi let vykastrovány až čtyři tisíce chlapců ročně, převážně z chudých rodin. Stali se z nich operní zpěváci i sólisté v kostelních sborech a královských palácích.
Farinelli byl z nich tím nejslavnějším. Narodil se jako Carlo Broschi v roce 1705. Pohřben byl v Bologni v roce 1782 v rytířském oděvu.
Jeho ostatky prozkoumají nyní univerzitní vědci, kteří se pokusí zjistit, jak jeho unikátní hlas fungoval a jaký vliv měla jeho intenzivní hudební příprava na jeho utváření.
Vědci ze severoitalské Bologně změří Farinelliho lebku a kosti a provedou testy DNA. V týmu expertů je i odborník přes akustiku, který prozkoumá zbytky Farinelliho hlasivek, aby zjistil, co jeho hlasu dodávalo takový rozsah a sílu.
Testy DNA zas odhalí, co Farinelli jedl a jaké prodělal nemoci. Projekt organizuje Farinelliho studijní centrum v Bologni.
Hlas kastráta byl ceněn pro kombinaci zabarvení a síly. Byl to nezmutovaný mužský hlas schopný zazpívat i ty nejvyšší tóny, přitom ale se silou plic dospělého muže.
