Jako malá si Tereza Nvotová hrála na Mečiara, teď o něm natočila dokument. Film zahájí Ji.hlavu

Hana Slívová Hana Slívová
17. 10. 2017 18:33
Přesně za týden (a tři dny po volbách do Poslanecké sněmovny) začne 21. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Zahájí ho film Mečiar devětadvacetileté Terezy Nvotové, přehlídka ale slibuje i další šťavnatý materiál: snímek Milda o bývalém pohlavárovi Miloušovi Jakešovi, hojně diskutovanou Hranici práce od Apoleny Rychlíkové nebo hraný snímek o Brně Všechno bude fajn od režiséra a bývalého zastupitele Robina Kvapila. Festival podle ředitele Marka Hovorky nabídne i řadu novinek v podobě nových tematických sekcí.
Mečiar později cítil, že ho národ odkopl, tvrdí Tereza Nvotová, režisérka dokumentu o slovenském expremiérovi, který vstupuje do slovenských kin. | Video: Martin Veselovský

Když bylo filmařce Tereze Nvotové deset, s kamarádkou si hrála na Vinnetoua, E. T. a na tehdejšího slovenského premiéra Vladimíra Mečiara.

Po devatenácti letech jede na Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava s filmem, který o jeho osobě natočila. Jmenuje se Mečiar a autorka ho původně připravovala jako kratší bakalářský dokument, založený na rozhovoru s tímto bývalým politikem. 

Současnou podobu, v níž Nvotová zblízka zkoumá, odkud se vůdčí osoba dění na Slovensku 90. a nultých let vzala, jaké jsou její kořeny, způsob politického chování a komunikace s fanoušky i odpůrci, inspiroval rozruch, který Mečiarova skica před čtyřmi lety způsobil právě na jihlavském festivalu.

"Bakalářský film byl postavený pouze na rozhovoru s Vladimírem Mečiarem, ale když jsem ho v Jihlavě na nějaké dopolední projekci pustila, vzniklo kolem toho takové haló, že jsem si uvědomila, že do toho musím jít hlouběji," říká Nvotová.

"Doba devadesátých let byla silná i pro nás, děti. To, co se dělo tehdy, pořád pokračuje. Mečiar byl klíčová postava našich dějin, je to takový archetyp, který se objevuje vlastně všude v Evropě. Před těmi čtyřmi lety jsem ani netušila, jak moc bude téma aktuální i dneska," dodává.

Festivalové tipy ředitele Marka Hovorky

  • Sekce Česká radost: Bo Hai. Režisér vietnamského původu ve své doku fikci obsadil do hlavní role prodejce ve vietnamské večerce svého otce. Ukázka toho, jak mladí Vietnami žijící v ČR ztrácí kontakt s kulturou rodičů.
  • Opus Bonum: Zajímalo vás, kdo vystřelil? Dokument o vyšetřování vraždy černocha Billa Spanna v roce 1946. Vyšetřování komplikují rasové předsudky.
  • První světla: Krev a písek. Nedávná historie Iráku a Sýrie pohledem tamních obyvatel, kteří hledají azyl v Rakousku.
  • První světla: Chvála ničeho. Whistleblowerská dokumentární parodie o Ničem. Nic mluví hlasem Iggyho Popa.
  • Mezi moři: Opera o Polsku. Cestopisná koláž o hledání polské identity. Výběr z dobových článků i aktuálních komentářů na internetu.
  • Svědectví o politice: Poslední v Aleppu. Bezprostřední kamera zaznamenává každodenní rutinu členů týmu Bílé helmy, kteří se snaží zachraňovat lidi z trosek.
  • Svědectví o poznání: Komplex Epopeje. Teoretik, restaurátor, filosof a japonský fanoušek Alfonse Muchy hovoří o jeho díle.
  • Svedectví o přírodě: Planeta Česko. Expedice do tuzemské přírody odhaluje dobrodružné příběhy zvířat a rostlin kolem nás.

    Hlavní hosté festivalu:

  • Marcel Ophuls - dokumentarista, který se zaobírá nacistickou okupací  
  • Jóhann Jóhannsson - autor festivalové znělky a filmové hudby
  • Helena Třeštíková - na festivalu uvede Manželské etiudy po 35 letech

Také další uváděný film - Milda od režiséra Pavla Křemene - bude hrát na politickou notu. Dokument o bývalém generálním tajemníkovi ÚV KSČ Miloušovi Jakešovi se snaží zjistit, jak v tomto muži zrálo komunistické přesvědčení a jestli po revoluci v roce 1989 prožil sebereflexi. 

"Nazírali jsme na něj jako na svědka událostí doby. Nestává se, aby politik bez skrupulí mluvil o tom, co se dělo v nejvyšších patrech politiky," říká režisér Křemen s tím, že Jakeš žádnou potřebu omluvit se za tehdejší činy necítí. 

Zatímco film Terezy Nvotové bude soutěžit v sekci Opus Bonum, která oceňuje snímky reprezentující "tendence světového dokumentu", Milda spolu s novinkou Apoleny Rychlíkové Český žurnál: Hranice práce obsadí kategorii Česká radost, jež "oslavuje rozmanitost v objevování nových témat". 

O snímku, který ukazuje novinářku Sašu Uhlovou a její zkušenost s pěti nejpodřadnějšími zaměstnáními pod hranicí lidské důstojnosti, chystáme s autorkou rozhovor. 

Ředitel festivalu Marek Hovorka připomíná, že letos se na festival přihlásilo celkem 3571 filmů, z nichž vybráno bylo 342. Ji.hlava nabídne celkem dvanáct soutěžních sekcí.

Ty letos festival nově otevřel i hraným filmům s dokumentárním charakterem; i proto se může akce zúčastnit například snímek Všechno bude fajn o subkultuře jménem Brno od dokumentaristy Robina Kvapila. 

Nádech českého dokumentu

Právě z rekordních osmnácti českých dokumentů uváděných v sekci Česká radost má organizační tým podle Hovorky velkou radost. "Vnímáme to jako nové nadechnutí tuzemské dokumentární scény," konstatuje. 

Ji.hlava letos uvede tři nové tematické soutěžní sekce: Svědectví o politice, Svědectví o poznání a Svědectví o přírodě. "Tyto tři fenomény jsme vybrali proto, že podle nás hlavním způsobem ovlivňují budoucnost lidstva v 21. století," říká Hovorka. 

Součástí festivalu je i kategorie pojmenovaná Reality TV, která divákům představuje nové televizní formáty a aktuální podoby zkřížených žánrů, jakými jsou dokudrama, dokusoap či mockument.

Trendy a nová pojetí televizní zábavy bude Ji.hlava podle garanta Milana Krumla ukazovat na sedmi pořadech.

Návštěvníci se mohou těšit například na britskou Ambulanci, což je kříženec dokumentu a zábavního pořadu, který divákům představuje logistické řešení záchranky v Londýně. 

V rámci festivalového týdne bude probíhat i odborný program pro filmové a televizní profesionály, diskuse a přednášky pro veřejnost, ale také divadelní představení, promítání hudebních dokumentů a koncerty. Dramaturgem hudebního doprovodu je publicista Pavel Klusák. 

 

Právě se děje

Další zprávy