Praha - Jen necelý týden po Johnu McLaughlinovi má pražské publikum možnost spatřit dalšího velikána světového jazzu. V Rudolfinu vystoupí v úterý v rámci Pražského jara neméně legendární saxofonista Wayne Shorter se svým kvartetem.
Má ostatně k McLaughlinovi velmi blízko. Společně hráli na přelomu šedesátých a sedmdesátých let ve skupině Milese Davise, jež tehdy vyprodukovala přelomové nahrávky (In A Silent Way, Bitches Brew) a zformovala jazzrock, který byl na vrcholu v dekádě příští. Hrál tu i Chick Corea nebo Keith Jarrett. Narozdíl od McLaughlina, který vlastně tehdy vstoupil do světa velkého jazzu, se Wayne Shorter v první lize pohyboval už téměř deset let.
Prvně o něm bylo prvně slyšet kolem roku 1956, když po absolvování studia na newyorské univerzitě nastoupil ke skupině velmi oblíbeného pianisty Horace Silvera. Po dalších angažmá přišla první velká výzva v The Jazz Messengers bubeníka Arta Blakeyho, kde se posléze stal leaderem.
Po pěti letech se ozval sám Miles Davis. Shorterova nástupní pozice ale nebyla lehká, nenahradil nikoho menšího než Johna Coltranea. Svou roli zvládl, akustická Davisova sestava těch let je dodnes legendární, stejně jako alba Miles Smiles a Sorcerer.
Shorter byl také jediný, kdo přešel do nové Davisovy, tentokrát plně elektrizované sestavy, o které byla řeč.
Další velkou kapitolou jeho tvorby byla skupina Weather Report, kterou spolu s Joe Zawinulem, spoluhráčem od Davise, založili v roce 1970.
Skupina vydržela až do poloviny osmdesátých let, hrál v ní i basista Miroslav Vitouš, perkusista Airto Moreira nebo basový fenomén Jaco Pastorius. WR patřili k největším jazzovým jménům, právě s McLaughlinovými Mahavishnu Orchestra a Shakti; s nimi také implantovali do jazzu etnickou hudbu.
Wayne Shorter vydal samozřejmě mnoho dalších sólových alb, spolupracoval i se slavnými hudebníky i z jiných žánrů, často třeba s kytaristou Carlosem Santanou.
Prozatím poslední, ale neméně úspěšnou kapitolu své tvorby začal Shorter psát v roce 2000. Tehdy založil kvartet se kterým hraje dodnes. Tvoří ho o několik generací mladší hudebníci, pianista Danilo Peréz, kontrabasista John Patitucci a bubeník Brian Blade.
Právě s tímto kvartetem Shorter vystoupil před třemi lety poprvé v Praze a dodnes se na ten koncert vzpomíná.
Jazzoví odborníci přirovnávají sílu jeho skupiny ke kvartetu Johna Coltrana nebo právě k akustické skupině Milese Davise ze 60. let, kde Shorter působil.
Jeho sdružení se drží jazzových tradic, ale zároveň je díky modernímu přístupu rozvíjí. Dokladem toho mohou být i dvě Grammy za alba Alegría a Beyond The Sound Barrier.
Wayne Shorter je svých téměř sedmdesáti pěti pořád ve výborné formě, se současnou sestavou možná nejlepší za posledních dvacet let. Soprán a tenor saxofon v jeho rukou měnily dějiny hudby a dodnes baví posluchače po celém světě.
