Praha - Jaromír Nohavica zareagoval na píseň Udavač z Těšína, ve které mu Jaroslav Hutka vyčítá spolupráci s StB a hlavně výjezd do Vídně v létě 1989. Písničkář na své stránce nepopírá, že se stýkal s StB, ale vylučuje, že by udával lidi.
Hutka svou písní znovu rozvířil aféru Nohavicovy spolupráce a upozornil hlavně na to, že Nohavica po svém návratu z Rakouska informoval StB o postojích a názorech exulanta Karla Kryla.
- ČTĚTE VÍCE: Hutka pranýřuje Nohavicu: Minulosti neujdete
Podle Nohavici si ale StB svévolně jeho výpověď přikreslila. Nohavica byl v červenci 1989 ve Vídni na pozvání krajanů, kam jel vystupovat s folkovým zpěvákem Josefem Streichlem. Na své stránce píše, že už v polovině srpna si ho StB v Karviné zavolala na pohovor; nic důležitého ale prý neřekl.
"Když jsem těmi šesti žlutými stránkami z archivu StB poprvé nevěřícně listoval, pochopil jsem, jak hluboký a bezedný je močál naší minulosti, močál lemovaný směrníky a rozcestníky StB a jejich metodami," komentuje podle serveru Českénoviny.cz na webu zápisy, které i uveřejňuje.
Mnohé ze zaznamenaného je vymyšlené; vnímá ale jako zbytečné vysvětlovat, co řekl či neřekl. "Jednou, před lety jsem buď jak buď s tím člověkem seděl u jednoho stolu a basta - dobře mi tak - a tomuhle všemu, co tu teď povídám, lidé buď uvěří, anebo neuvěří."
Nohavica je veden v evidenci StB pod krycím jménem Mirek. Kompletní svazek je však ztracen, dochovalo se jen několik záznamů.
Hutka, který v roce 1978 z tehdejšího Československa odešel, Nohavicovi vytýká především to, že se stavěl do role téměř protirežimního umělce, a přitom s režimem spolupracoval.
Nohavica o své spolupráci mluvil loni v Respektu a záležitost uzavřel právě s tím, že může jít i o "pomstu" za popularitu. Takové jsou ostatně většinou i reakce na Hutku: emigrant žárlí na komerčně úspěšného Nohavicu, který prodává desky i DVD po desetitisících přes svůj web. Navíc prý Hutka nemá právo soudit, když tu nežil.
"Jarek Nohavica, kamarád a dobrý chlap. Nic na tom nezmění pomlouvačná kampaň, kterou vede pan Hutka. No, tak Jarek ulít, no a co. Této zemi to tisíckrát vrátil a také díky jemu a jeho písničkám jsme měli při jeho koncertech, alespoň na chvíli pocit svobody," tak zní jeden z častých názorů na Aktuálně.cz pod rozhovorem s Hutkou.
"Neměl jsem v plánu psát o něm písničku, přišlo to samo," reagoval na ně písničkář a opakuje, že písničkářství stojí na určité morálce.
Právě spolupráce zpěváků a herců je v poslední době poměrně častým tématem médií včetně bulvárního tisku. Podle historiků většina nyní prezentovaných případů patří k těm méně významným - záznamy lidí, kteří s režimem vědomě kolaborovali a s vidinou prospěchu vědomě donášeli, byly vesměs zničeny v prvních dnech a týdnech po 17. listopadu 1989.
HUTKOVA PÍSEŇ
Udavač z Těšína, koncert mu začíná
vtíravým hlasem svým bude nám zpívat
v sále se zhasíná, dám si sklenku vína
s publikem budu se na něj též dívat
Refrén:
Jak je ten udavač krásný
jak velký je umělec
výraz má zřetelně jasný
dnes nám zpívá zbabělec
Zasněné obrazy, láska z nich vychází
básnické obraty, půvabné rýmy
Dívky jsou raněné, ženy jsou zmámené
a muži ztrácejí pod sebou zem
Kritik si notuje, na písních hoduje
sál zpívá chytlavý, radostný refrén
Poslouchám pozorně, už je mi odporně
odněkud slyším zpěv homérských Sirén
Na cestě do Vídně zachoval se bídně
písničkáře Kryla jidášsky objal
Klíče mu věnoval, pak ho fízlům udal
zatlouká zatlouká a tím mě dojal
Tam za bolševiků zpíval všem morálku
hrdina před všemi prvního řádu
Kritikou oceněn, anděly odměněn
bohatě co blíží se ke svému pádu
