Hutka pranýřuje Nohavicu: Minulosti neujedete

Jitka Gráfová, Pavel Kroulík
13. 11. 2007 16:30
Písničkář poskytnul Aktuálně.cz rozhovor
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Udavač z Těšína, koncert mu začíná, vtíravým hlasem svým bude nám zpívat - textuje Jaroslav Hutka ve své písni. Tím udavačem myslí Jaromíra Nohavicu, který spolupracoval s StB, a odkazuje hlavně na koncert ve Vídni, kam mohl těšínský v létě 1989 vyjet výměnou za informace o emigrantech včetně Karla Kryla.

Skladba už koluje e-maily, písničkářská kauza plní noviny včetně bulváru stejně jako nedávné odhalení Josefa Dvořáka nebo Jana Kanyzy.

Nohavica o své spolupráci mluvil loni v Respektu a záležitost uzavřel s tím, že může jít i o "pomstu" za popularitu. Takové jsou ostatně většinou i reakce na Hutku: emigrant žárlí na komerčně úspěšného Nohavicu, který prodává desky i DVD po desetitisících přes svůj web.

"Neměl jsem v plánu psát o něm písničku, přišlo to samo," říká písničkář a opakuje, že písničkářství stojí na určité morálce. 

Na ČT jste provázel Příběhy železné opony. Je i Nohavicův osud svým způsobem takovým příběhem?
Určitě. To by se samozřejmě vešlo pod titul V zajetí železné opony. Jen on by se k tomu asi nechtěl vyjádřit - a to je škoda.

Jaroslav Hutka (SZ)
Jaroslav Hutka (SZ) | Foto: SZ

Proč jste nereagoval už loni, když se probíralo Nohavicovo estébáctví v médiích? Co měl udělat, abyste tu písničku nenapsal?
Písnička mě napadla až v létě, neměl jsem ji v plánu psát,  přišlo to samo. Byl jsem ve Francii - tam jsem odjel do klidu a míru tamní přírody psát texty. Napsal jsem jich třicet pět a tohle je jeden z nich. Už mám z toho hotové CD Zvířátka, to jsou dětské písničky, a teď dokončím další CD Zuzana ve skalách, to jsou obrazové písně jaksi krajinomalebné.

Paradoxně zatím na nohavicovský song převažují reakce spíš typu: Hutka nevydržel komerční neúspěch. Čekal jste to? A nesvědčí to podle vás o zdejší snaze zapomenout?
Vždycky, když něčím rozčeřím hladinu, tak se napřed sejdou nadavači. To můžete najít na mé stránce, to mě nepřekvapuje. Ale je i značné množství lidí, kteří to chápou, a nebo jsou rádi, že se tahkle otázka nějak vyhrotila z té všeobecné české rozmáznutosti všeho.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Nicméně překvapila mě masivnost té reakce, že se to dokonce dostalo i do všech hlavních zpráv. A kdyby to bylo jen tak, že jeden ubožák nadává na úspěšného genia, tak to vlastně nikoho nezajímá. Ta píseň se dotýká daleko obecnějšího problému: toho, že tu minulost nechali ležet a nic s ní neudělali.

Asi tedy nemáte pocit, že jsme ji vyřešili. Kde se stala chyba? Byli jsme moc sametoví? A budou nás podobná odhalení strašit dál?
Nejen sametoví. To byl Havel, který to chtěl zamést pod koberec. Klaus sametový nebyl a také to zametal pod koberec. Politikům se nehodilo se "dívat do zpětného zrcátka". Mysleli, že minulosti ujedou, ale to nejde, ta nás neopustí, nikdy. Musíme ji otevřít a žít s ní, pak je naděje, že nás nebude ani trápit, ani nečekaně přepadat.

ČTĚTE TAKÉ:

Máme oprávněný pocit, že jste zahořklý a polistopadový vývoj jste si představoval jinak?
Zahořklý nejsem, ten vývoj holt šel tak, jak šel; to jsem ovlivnit nemohl a nemůžu. Já se k tomu mohu jen vyjadřovat a nebo o tom zpívat. Když je skutečnost zabetonovaná a zahnívající, pak ta slova a tóny mohou vypadat jako činy, to bylo už za bolševika - ale pořád jsou to jen slova.

Vydáváte edici Samopal. Co chystáte jinak?
Od ledna v nakladatelství Galen začnou vycházet mé sebrané spisy. První bude obsáhlá kniha poezie. CD Zvířátka vyjde v Levných knihách - ti si to nakonec objednali.

Kdo by měl podle Vás být prezidentem?
Někdo jiný než Klaus.

 

HUTKOVA PÍSEŇ

Udavač z Těšína, koncert mu začíná
vtíravým hlasem svým bude nám zpívat
v sále se zhasíná, dám si sklenku vína
s publikem budu se na něj též dívat

Refrén:
Jak je ten udavač krásný
jak velký je umělec
výraz má zřetelně jasný
dnes nám zpívá zbabělec

Zasněné obrazy, láska z nich vychází
básnické obraty, půvabné rýmy
Dívky jsou raněné, ženy jsou zmámené
a muži ztrácejí pod sebou zem

Kritik si notuje, na písních hoduje
sál zpívá chytlavý, radostný refrén
Poslouchám pozorně, už je mi odporně
odněkud slyším zpěv homérských Sirén

Na cestě do Vídně zachoval se bídně
písničkáře Kryla jidášsky objal
Klíče mu věnoval, pak ho fízlům udal
zatlouká zatlouká a tím mě dojal

Tam za bolševiků zpíval všem morálku
hrdina před všemi prvního řádu
Kritikou oceněn, anděly odměněn
bohatě co blíží se ke svému pádu


 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy