reklama
 
 

Méně ironie, nadsázky a herectví, to je střední Evropa

6. 12. 2010
Slovenské duo Longital vyrazilo na české turné
Doporučujeme

Rozhovor -  Bratislavská dvojice Longital (dříve Dlhé diely) patří k nejoriginálnějším zjevům slovenské alternativy. Společně natočili už sedm desek. Nejnovější - pojmenovaná Teraz - vyšla na začátku podzimu a nyní ji představí českému publiku na sérii pěti koncertů, jejichž součástí je i středeční křest alba v pražském Rock Café (rozpis šňůry viz zde).

Zpěvačka Shina a multiinstrumentalista Daniel Salontay načerpali na začátku dekády impulsy nu-jazzové scény, ale gramatiku žánru přejali zcela po svém. Jejich styl dnes stojí hlavně na osobitém písničkářství, které doplňují poetické texty.

Longital stojí i za agilním nezávislým labelem Slnko Records, jež vydává pozoruhodnou hudbu napříč spektrem alternativy na Slovensku - od skupin Kolowrat a Živé kvety po rappera Lyrika.

"Myslím, že není co oslavovat. Pořád jsme na cestě a cíl je před námi. Jedině bychom snad mohli dostat medaili za výdrž a trpělivost," říká Shina k 10. výročí kapely a Dan dodává: "Já se držím hesla: buď trpělivý a vždy připravený. Teraz!"
 
Studiové desky vydáváte vždycky v říjnu? Jsou Longital podzimní hudbou?
Shina
: My hlavně skoro všechny desky nahráváme v létě, teda na konci léta a na začátku podzimu - to je náš čas. Tehdy nám to jde nejlépe. Pak nějaký měsíc trvá, než vznikne deska, a to je většinou v říjnu.

Dan: Točíme mezi mými narozeninami a narozeninami Shiny. Je to období, kdy se nám otevírají brány a lapače hudby.
 
Co stojí za názvem Teraz? Je to poselství "carpe diem"?
Shina
: Ten odkaz je spíše v tom, že každá chvíle je důležitá, anebo ještě lépe - teď je jediný čas, kdy opravdu žijeme a můžeme se sebou a svým životem něco udělat. Pokud jsme nespokojení s tím, kam se náš život ubírá, nemá cenu čekat, že se něco samo od sebe změní.
 
Dan: Kolik přítomných chvil trávíme lítostí nad věcmi minulými nebo obavami z věcí budoucích? Původně se deska měla jmenovat Letí, letí, pak jsme název změnili na Mraky Draky. Uprostřed nahrávání se stalo něco, co nás dost zasáhlo. Museli jsme přerušit nahrávání a když jsme se k práci po pár dnech vrátili, bylo to heslo "teraz", které nám pomohlo se koncentrovat a dokončit album.

Publicisté docela bojují s tím, kam Longital stylově zařadit. Pohybovat se mezi škatulkami je možná marketingová nevýhoda, ale zároveň největší zbraň u posluchačů, které neovlivňuje žádné předporozumění.
Shina:
Je zvláštní, že lidi pořád trvají na škatulkování. S hudbou je to jako s lidmi - každý je originál. Samozřejmě existují kapely, které vědomě napodobují jiné kapely, a potom používají jejich nálepky, aby si zkrátily cestu. Tady už ale nejde o samu hudbu. Takže my svoji nálepku ještě stále nemáme a snažíme se s tím nějak přežít v hudebním byznysu. Naštěstí si posluchači užívají hudbu i bez škatulek.
 
Dan: Longital je žánr sám o sobě a vlastní cesta je běh na dlouhou trať. Koho zajímá, jaký žánr hraje Marián Varga, Dežo Ursiny nebo Iva Bittová? Naše hudba je výrazem vnitřní svobody a vyžaduje od nás i od posluchačů odvahu a talent.

Pro Longital je přirozené prorůstání elektronických a akustických nástrojů. Vyvíjí se nějak váš vztah k technologii v hudbě?
Dan:
K technologii jsme se dostali z nouze, když jsme několikrát řešili problém s dostupností kvalitních spoluhráčů, hlavně bubeníků. Po každém koncertě uvažujeme, jak se co nejvíc přiblížit k dokonalosti zvuku a technologické jednoduchosti, která půjde zabalit do dvou kufříků.
 
Elektronický prvek v naší hudbě ale není nejdůležitější. Každá píseň má svoji energii a vlastní život;  my jí sloužíme - a to je i úloha technologie. Písničky testujeme doma na kotlíkářský způsob s kytarou, až ve chvíli, když se takto odžijí, nastupují hračky a zvuky. Často si je nahráváme sami, cvakání skládacího metru, bušení míčem nebo zvuky ulice. Naše podklady musí být přirozené, dýchat.
 
Už dlouhé roky koncertuje v zahraničí. Vykrystalizovalo vám z toho něco, co je ve vaší hudbě specificky slovenského?
Shina:
S absolutním přehledem vítězí jazyk - slovenština je řeč jako žádná jiná. Má v sobě svůj rytmus, který nám z velké části definuje, jak se skladbami pracujeme, a v jistém smyslu definuje I témata. Uvědomili jsme si to při překládání textů do angličtiny. Některé metafory, přirovnání anebo vůbec věty by v angličtině vůbec nemohly vzniknout, protože by to znělo špatně.

Dan: My se můžeme sami nějak vnímat v celosvětovém hudebním kontextu a jeho žánrech - ale když člověk přijde do jiného kulturního prostředí, tak se nestačí divit, jak ho tam berou odborníci nebo posluchači. Jedno je jisté: Středoevropané a speciálně Slované mají kromě širokých tváří i široké srdce. Emoce, které vyjadřují, gesta, věci co říkají, myslí vážně. Méně ironie, nadsázky, herectví; víc upřímnosti, možná i patetičnosti a důvěřivosti oproti angloamerické scéně.
 
Vznikl label Slnko Records jako znouzectnost, nebo jste od začátku chtěli být "hybateli" na slovenské nezávislé scéně?
Shina:
Znouzectnost je výborné slovo. Skoro by se dalo říct, že z ní pochází všechno, co děláme. Samozřejmě by mě nikdy nenapadlo, že bychom chtěli pohnout slovenskou scénou. Bylo to momentální východisko. Po čase se ukázalo, že v tom nejsme sami, že na Slovensku vzniká kvalitní hudba, ale nikdo se to nedozví, protože není způsob, jak by se k lidem dostala. Tak vzniklo Slnko a trochu jsme s tím za těch deset let pohnuli. Ale jen trochu.

Dan: Slnko je agenda Shiny a já od sousedního stolu obdivuju, jak trpělivě a s láskou pomáhá kapelám a muzikantům. Zároveň je to velmi osobní věc, takže Slnko se snaží rozpohybovat lidi, kteří jsou naši přátelé a kterým věříme. Je to velmi korporátní způsob, od srdce.
 
Prý Slnko Records vydává víc slovenských desek než bratislavská pobočka nadnárodního gigantu Universal. Je to známka, že se nezávislé scéně na Slovensku daří, nebo že velké společnosti ztrácejí půdu?
Shina: Otázka je spíš: Podařilo se někomu z nás vydat něco opravdu podstatného, velkého, nadčasového? Velká vydavatelství se snaží snížit náklady na výrobu lokálních desek i tím, že toho vydají méně. Na druhé straně naše kapely, které se před pár lety rozběhly, se na nikoho nespoléhají - ani na mě - a na svých věcech pracují. Není to jen úspěch Slnka, ale výsledek společného snažení a investic.

autor: Karel Veselý

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama