Publikaci vydalo nakladatelství Ikar minulý týden. Pokřtěna byla toto úterý, den před nedožitými devadesátinami Hegerové, v pobočce knihkupectví Luxor na Václavském náměstí. Kmotry se stali Fero Fenič, Michal Horáček a Zdeněk Merta.
"Moje kniha se od ostatních velice liší, protože na ní spolupracovala přímo paní Hegerová. Dlouhých deset let jsem si k ní domů chodil intenzivně povídat a v tom spočívá jedinečnost tohoto dokumentárního románu," vysvětluje Tomáš Padevět.
Hegerová zemřela 23. března v pražské Nemocnici Na Homolce ve věku 89 let. Zpěvačka, která je označována za první dámu československého šansonu, byla vzhledem k problémům po zlomenině krčku v péči lékařů.
Na tom, že životopis vyjde až po její smrti, se s Padevětem dohodla. "Po půl roce mi řekla, že by si přála, aby kniha nevyšla za jejího života. Tím, že potom ještě žila asi devět a půl roku, mi dala obrovskou příležitost, aby kniha byla co nejkomplexnější. Povídal jsem si nejen s ní, ale i s dalšími lidmi, hudebníky, režiséry i rodinou, kteří s ní byli v různém období spojeni," popisuje autor.
Padevět tak mohl mimo jiné nahlédnout do osobních materiálů, korespondence i soudních spisů souvisejících s případem na přelomu 70. a 80. let minulého století, kdy Hegerová strávila půl roku ve vězení. Na její účet tehdy chybou banky přišla částka 214 tisíc korun, která ve skutečnosti patřila Karlu Gottovi. Hegerová se domnívala, že jde o její honorář, a nechala si je. Soud to vyhodnotil jako zpronevěru. "Kniha k tomuto případu přináší dosud nezveřejněné, nebulvární informace," podotýká Padevět.
Objemná publikace začíná narozením Hegerové a končí jejím úmrtím. Padevět se nevyhýbá ani tématu jejího otce, který byl exponentem slovenského fašistického státu. "Ještě když byla v nemocnici, tak volala, že mi ještě potřebuje něco říct, co chce, aby v knize bylo," zmiňuje autor.
"Měla ke mně důvěru, protože věděla, že jsem velice diskrétní a nikdy jsem nezneužil toho, co mi za života vykládala. Původně jsem dělal publikaci k jejím osmdesátinám, spíše fotografickou knihu doplněnou rozhovorem. Pak ukončila svoji uměleckou kariéru a vyzvala mě, abychom si povídali dál."
Hegerová, vlastním jménem Carmen Farkašová-Čelková, pocházela ze Slovenska. Kariéru zahájila jako herečka v žilinském divadle. Na přelomu 50. a 60. let vystupovala v pražském divadle Rokoko a později v Semaforu. Účinkovala také v zahraničí, včetně proslulé pařížské Olympie.
Její asi nejpopulárnější šanson Levandulová vznikl ze spolupráce se skladatelem Petrem Hapkou a textařem Michalem Horáčkem. Za album Potměšilý host, na kterém tento hit vyšel, dostala v roce 1992 od Supraphonu platinovou desku.
Uměleckou kariéru ukončila v srpnu 2011. Vzhledem ke zdravotnímu stavu se veřejných akcí neúčastnila. V dubnu 2013 byla povýšena na komandéra francouzského Řádu za zásluhy, rok nato ji prezident Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.
Slovenský prezident Andrej Kiska pěvkyni v lednu 2016 udělil Řád Ľudovíta Štúra II. třídy.
Autor knihy Tomáš Padevět vydává hudbu mnoha žánrů, například nahrávky Evy Olmerové, Hany Hegerové, Viktora Sodomy, Marty Kubišové, Karla Vlacha nebo Apollobeatu Jana Spáleného. Byl smutečním řečníkem na neveřejném rozloučení s Hegerovou.
