Praha - Výjimeční představitelé žánru folkotronica, britští Tunng, vystoupí 28. února v Paláci Akropolis.
Kolem kapely kolují samé fantastické historky. Třeba ta, jak si Mike Lindsay pořídil studio v londýnském Sohu ve sklepě obchodu s textilem. Hrál si v něm s technikou, vytvářel elektronickou hudbu a snažil se protlouct coby skladatel hudby k reklamám. Tehdy v roce 2003 potkal Sama Genderse, pravověrného folkového písničkáře.
Vtip studia byl v tom, že se do něj vstupovalo přes zkušební kabinku - takže jakmile ústřední duo kapely Tunng vlezlo do podzemí, muselo tam setrvat, dokud obchod nezavřel. Jinak hrozilo, že se cestou ven srazí s převlékajícími se dívkami; a tak skládali.
Tunng - Bullets
Mike a Sam nikdy nebrali svůj odlišný vkus jako nevýhodu, právě naopak - a výsledkem je originální zvuk jejich projektu Tunng. Svůdné spojení elektroniky a folku akcentovalo nadstylový přístup, v němž se kloubí suverénní, raně pinkfloydovské písničkářství s hledáním novějších cest. A když ne cest, tak alespoň trekkové obuvi.
Společné skladby, které nejdříve vznikaly jako rearanže výtvorů toho druhého, nakonec vyústily ve skutečnou propojenost. Po sérii tří vinylových singlů debutovali v roce 2005 albem This Is...Tunng: Mother's Daughter and Other Songs.
Desku oslavovala kritika jako exemplární příklad nové škatulky folkotronica a Tunng začaly pronásledovat časté žádosti o živé vystoupení. O ta se Genders a Lindsay záhy pokusili, ale snaha oživit písně z alba s pomocí laptopů nevyšla moc dobře. Genders ztratil zájem dál koncertovat a stáhnul se na venkov.
Cestou ven se pro Lindsaye ukázalo být postavení naprosto plnohodnotné kapely: tak vzniklo to, co je označováno slovem kolektiv. Tedy systém vztahů mezi členy kapely i publikem, který nejlépe odpovídá žánrovému ladění Tunng - i pocitu, jež člověk má získat z jejich koncertů, jež jsou ještě o poznání folkovější než studiové nahrávky.
Druhé album Comments of the Inner Chorus z roku 2006 vznikalo stále ještě postupem oddělených autorských aktivit, ovšem na loňské Good Arrows už přispívali další členové skupiny. Navíc všeobecné přijetí Tunng přesvědčilo i Sama Genderse, aby dal vale životu na okraji civilizace a vrátil se na pódium.
Good Arrows je představuje jako dospělou kapelu, v níž každý z šesti členů má nezaměnitelné místo. Deska opět sklidila pozitivní ohlas kritiky.
"Good Arrows je perfektní soundtrack k línému post-mileniálnímu odpoledni na sluníčku," prohlásil o albu deník The Daily Telegraph. Což je asi nejlepší pozvánka na koncert do jarem probuzené Akropole.
