Recenze - Na klasickém DVD a blu-ray právě vyšel dvoudisk Harry Potter a Relikvie smrti - část první. I po zhlédnutí si stále stojím za tím, co jsem napsal po premiéře: tedy že ačkoliv film nenabízí divácky uspokojivý příběh (hlavně je to jen půlka příběhu), je překvapivě účinně a promyšleně řízen vzorcem mytického vyprávění. Točí kolem trojice hrdinů, kteří se snaží oslabit zlého Voldemorta, a zároveň jsou neustále vystavováni osamění, nejistotám, pochybám a dilematům (Více v recenzi a speciálu zde).
Za rozsáhlejší komentář tak nyní stojí především doplňková výbava disku. Těsně před tím, než jsem ho vložil do přístroje, jsem měl pocit, že už fenomén Harryho Pottera nemůžu ani cítit; nicméně blu-ray mě dokázal přesvědčit o opaku.
Za bílým králíkem
Důvodem nebyly dnes zcela již standardní bonusy typu nepoužitých scén, protože žádná z nich vyznění filmu nijak zvlášť neobohacuje - snad jen s výjimkou loučení Harryho s bratrancem Dudleyem. V ní je ale Dudley „přehodnocující svůj vztah k Harrymu" ztvárněn tak karikaturně, že nepřítomnost scény ve výsledném filmu lze kvitovat spíš s povděkem. Příliš podstatná není ani „lákající" scéna z příštího filmu, kde si hrdinové povídají s výrobcem hůlek, protože neříká nic, co by si divák neodvodil už zminula.
Většina bonusů naplňuje klasický model podobné výbavy. Herci jsou za filmové hvězdy, což dává každému výroku zdání výjimečnosti. Celý štáb je jako rodina, přičemž natáčení posledních filmů probíhalo současně, takže je neustále přítomen nostalgický smutek z konce desetiletého dobrodružství. Natáčení byla samozřejmě velká dřina i zábava; současně při něm byly využity nové technické prostředky.
Docela překvapivé je, že i režisér zde vystupuje coby autorský tvůrce, který si udržuje punc umělce i v tak prestižním studiovém projektu, který je do detailu připraven a vykalkulován. Fanoušek se podívá do nové atrakce Universalu (obrovský tematický park Harryho Pottera), účastní se se čtyřmi herci golfového turnaje, podívá se do zákulisí natáčení scén a získá kýžený pocit, že byl taky tak trochu u toho. Všechny tyto postupy známe už z DVD, jen jsou v mnohem lepší kvalitě, ale…
Ale je tu tzv. maximum movie mode, který na DVD formátu neměl obdobu, respektive neměl obdobu v míře, jakou nové možnosti využívá. Na DVD jsme mohli slyšet audiokomentáře a občas jsme se mohli prostřednictvím speciálních „tlačítek" během filmu podívat do zákulisí natáčení některých scén. V tomto ohledu byl přelomový zejména Matrix a jeho Follow the White Rabbit - kde se během sledování objevoval na obrazovce králík, na kterého se dalo kliknout…
Nečekaný estetický rozměr
Ovšem blu-ray tento princip dovádí mnohem dál. Harry Potter nebude úplně prvním blu-ray titulem, který s „maximum movie modem" pracuje. Ovšem až on ho pravděpodobně využívá k vytvoření hypertextu, který zpřístupňuje vstup do mnohem rozsáhlejšího fikčního univerza. Divák sleduje děj, během něhož se film sám občas zmenšuje do okénka ve formě obrazovky v rohu jakéhosi „virtuálního studia", kde ho fyzicky komentují jednotliví filmaři.
Tito „mohou" (a samozřejmě to dělají) film zastavovat, vracet, zařazovat do něj nepoužité záběry s vysvětlením, proč nebyly použité, srovnat scénu s podobnou scénou z některého z minulých dílů, vložit scénu z úplně jiného filmu, která esteticky ovlivnila řešení scény v tomto filmu atp. Samozřejmě mohou vysvětlovat technické postupy (což už ale známe odjinud, a tak je to pravděpodobně nejméně vzrušující věc, kterou maximum movie mode v tomto případě umožňuje).
Film komentáři doprovázejí především producenti (obohacující jeho průběh o řadu cenných komentářů) a herci. Přitom dochází k velmi zvláštní volbě: hlavním hereckým průvodcem je představitel padoušského Lucia Malfoye Jason Isaacs, scény doprovází četbou z knižní předlohy představitel zkaženého Draca Malfoye Tom Felton, občas do filmu vstupuje i představitel mladého arcilotra Voldemorta.
Tím se vytváří nečekaný rozpor ve vztahu k filmu: všichni tři jsou představitelé klíčových záporných postav a zároveň všichni tři v doprovodném materiálu působí jako nesmírně sympatičtí lidé. To je překvapivý krok, protože člověk by čekal účast některého z hereckých představitelů klaďasů, ale samo o sobě by to ani tak nemohlo být dostatečně atraktivní po celou dobu sledování.
Isaacs a Felton nicméně přinášejí i nečekaný estetický rozměr. U Jasona Isaacse se to pravda týká jen jedné scény (sympatický je po celou dobu, ale rekapitulace Potterových milostných peripetií mě ze židle nezvedne), avšak o to důsledněji. Jde o jednu z prvních scén filmu. Smrtijedi jsou společně s Voldemortem shromážděni v Malfoyově domě kolem velkého stolu a Voldemort si hodlá zvolit, komu z nich, zkonfiskuje kouzelnou hůlku - nejcennější a nejosobnější majetek, který každý čaroděj má.
Naplnit vyznění textu
Lucius Malfoy je tu psychicky zničený, a nakonec o hůlku přijde… Celá scéna ještě nabude na důrazu, když nám Isaacs do detailu v reálném čase a při pohledu na Malfoye názorně popisuje, co přesně se v jeho postavě v každém momentu odehrává. Centrem scény byl dosud pro diváka Voldemort, který ponižuje Malfoye - ovšem s Isaacsovým komentářem se pozornost přesune na nebohého Malfoye, vše je vnímáno jeho optikou a scéna se změní z hrozivé na tragickou.
Nepamatuji si, že bych někdy u nějakého audiokomentáře zaznamenal něco podobného, ale fakt, že Isaacse během sledování vidíme v civilu, výše popsaný efekt každopádně znovu zesiluje. Podobně zvláštním způsobem pak fungují vstupy Toma Feltona, který některé scény doprovází četbou z knihy J. K. Rowlingové. Je překvapivé, jak scény fungující původně samostatně, najednou získají ilustrativní charakter, jako by každý pohyb herce, pohyb kamery či střih naplňoval vyznění textu.
I nostalgicky působící scéna - například když se Harry dívá do přístěnku pod schody, kde jeho dobrodružství tak trochu začalo - nabude čtením původní knihy naopak velmi konkrétních kontur. Divák si najednou uvědomí, že první dva potterovské filmy byly jen okázale ilustrativní. Tato ilustrativnost se z filmů nevytratila, ale přesunula se do druhé roviny významu: není vidět na první pohled, ale zůstává v překvapivě vysoké míře přítomná, jak nám dokazují scény přímo srovnávající původní text a jeho audiovizuální zpracování.
Blu-ray Harryho Pottera mě po dlouhé době opět přesvědčil, že bonusy mohou nejen distribuovat spoustu fanouškovského materiálu a nadbytečných znalostí, ale také rozšiřovat estetický dopad díla. I kvůli tomu má smysl si jej pořídit nejen pro mimořádně vysokou obrazovou a zvukovou kvalitu záznamu, která však v případě tak ostře sledovaného titulu snad ani nemůže překvapit.
