Toronto: Opustí Michael Moore kvůli kapitalismu USA?

Radovan Holub
14. 9. 2009 16:45
Od našeho zdravodaje z největšího amerického festivalu

Toronto - Festivaly přicházejí s podzimem. Benátky, Montreal, Toronto, San Sebastian, abych jmenoval jen ty zářijové. V říjnu pak evropskou a americkou pochodeň přebírá Asie.

Festivalovou tlačenici, která houstne na konci roku, zatím neporazila žádná ekonomická krize. Torontský festival je ze čtyřlístku největších zářijových festivalů známý tím, že nemá soutěžní program, má velký vliv ve světě filmového obchodu, velice demokraticky shrnuje to, co premiérují ostatní podzimní festivaly a přidává i pár světových premiér.

Zatím největší haló na 34. MFF v Torontu způsobil neposlušný americký dokumentarista Michael Moore a jeho nový film Kapitalismus: Love story, který byl poprvé uveden na letošním MFF v Benátkách. Je to plamenná obhajoba amerických chudých, socialismu a prezidenta Baracka Obamy. Řečeno marxisticky, je to film o nejvyšším a posledním stadiu kapitalismu, který ztratil demokratické návyky a odmítá životodárný princip konkurence.

Michael Moore čeká na vodní taxi na benátském festivalu
Michael Moore čeká na vodní taxi na benátském festivalu | Foto: Reuters

Snímek financovaný významným nezávislým producentem Harvey Weinsteinem začíná záběry filmu o starém Římě, kde těsně před pádem imperia stoupla obliba brutálních her a adrenalinových podívaných. Film se pak přesunuje do přítomnosti nebo nedávné minulosti.

Dokumentaristicky sleduje několik chudých nebo zchudlých amerických rodin v několika státech při exekuci jejich jmění a domů. Nemovitosti přecházejí na realitní firmy, které na jejich dalším prodeji vydělají velké peníze. Moore však chudé nabádá, aby domy neopouštěli a stali se squattery ve vlastním majetku, protože jedině pak nebudou živit tučné realitní firmy. Jinými slovy: Moore nabádá chudé k popření zavedených pořádků a k revoluci.

Moore kritizuje nízké platy pilotů a nižší bezpečnost létání zejména po vypuknutí ekonomické krize. Kritizuje velké firmy jako Wall-Mart a jejich chování ilustruje firemním materiálem, který stanoví, jak jednat v případě, když zemře pracovník firmy. Cílem je, aby co nejvíc peněz přešlo z pojišťovny na firmu a ne na rodinu pozůstalého. Mrtvým pracovníkům se ve firemní hantýrce říká "mrtví rolníci" a Moore tak dokazuje, jak bohatí smýšlejí o chudých.

Michael Moore čeká na vodní taxi na benátském festivalu
Michael Moore čeká na vodní taxi na benátském festivalu | Foto: Reuters
Čtěte také:
Zamilovaný Moore vzedmul v Benátkách politickou vlnu

Nejlepší je film v závěru, kdy se v hektickém tempu dostává do doby po pádu velkých bank a období Obamovy kandidatury. Největší Moorův vztek a satira stíhá ikony neregulovaného kapitalismu: bývalého prezidenta George Bushe, ministry financí Roberta Rubina a Hanka  Paulsona, dále Roberta Feinberga, ředitele společnosti Countrywide, vůdčí firmy na trhu s nemovitostmi a hypotékami, a senátora Christophera Dodda, který Feinbergovi  šel na ruku. 

Foto: Reuters

Moore nazývá současný kapitalismus mafiánským. Je to podle jeho názoru zřízení, které ztratilo vůli k demokracii. Podle sociologů a ekonomů, které Moore pro film oslovil, není už současný kapitalismus demokracií, ale plutokracií, ovládanou malou skupinou vlivných a bohatých lidi.

Běžní lidé, kteří v americkém kapitalismu žijí, se však podle Moorových průzkumů začínají šikovat a stále víc mladých kapitalismus odmítá. A to navzdory tomu, že propaganda je přesvědčuje, aby systém podporovali. "Jediné, co nám z demokracie zbylo, jsou volby," říká Moore v komentáři k filmu.

V závěru objíždí s bankovní dodávkou velké bankovní domy na Wall Streetu a megafonem volá do oken bankéřů, aby vrátili lidem peníze, které jim ukradli. Říká: "Odmítám žít v zemi, jako jsou Spojené státy a odjíždím." Kam, to zatím neprozradil.

Současnou situaci kapitalismu v době krize přirovnává Moore k živelní pohromě, kdy lidé sedí na střechách svých domů a volají o pomoc, ale nikdo nepřichází, protože bohatí jsou už dávno za vodou. "Kapitalismus je zlo," říká v závěrečném komentáři Moore. "A zlo nemůže být regulováno, ale jen vymýceno."

Kritik Roger Ebert (nositel Pulitzerovy ceny)
Kritik Roger Ebert (nositel Pulitzerovy ceny) | Foto: archiv

Moorův nový dokument je velmi patetický a schématický. Schémata o chudých pracujících a upířích vykořisťovatelích byla používána za socialismu. Moore je však lepší filmař než byli trubaduři socialistického způsobu života a tím získává také víc důvěry a víc obliby u diváků.

Rezonance v Torontu na jeho film byla obrovská. Po promítnutí filmu se tleskalo. Přesto však je třeba říct, že Moorův film je hodně černobílá agitka. Premiéru filmu přišel zhlédnout i významný americký filmový kritik Roger Ebert, který jako jediný dostává v Cannes zelenou kartu k natáčení hvězd přímo na červeném koberci, aniž by musel být na vymezeném místě za provazy oddělující fotografy od celebrit.

Ebert onemocněl v roce 2002 na rakovinu, ale píše stále aktivně. Nyní se o něj jako o těžce nemocného a špatně pohyblivého stará jeho žena, která ho doprovázela i do Toronta. Pravidelné sloupky pro kanadské noviny, které Ebert psával v době festivalu, se tento rok už nepublikuje.  Ebertův současný zdravotní stav mě v Torontu zasáhl víc než Moorův film.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Turecká zpěvačka Böleková zemřela po 288 dnech hladovky

V Turecku dnes po 288 dnech protestní hladovky zemřela zpěvačka Helin Böleková, členka populární folkové skupiny Grup Yorum. Informovala o tom agentura AP. Osmadvacetiletá hudebnice zahájila hladovku v době, kdy byla loni ve vězení kvůli údajnému napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Protestovala tak proti perzekuci členů skupiny a proti zákazu vystupovat, který těleso dostalo už v roce 2016.

Böleková a její kolega z kapely Ibrahim Gökçek přestali přijímat potravu poté, co skončili na mřížemi kvůli vyšetřování údajných styků s PKK. Ta vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii a turecká vláda, ale také Evropská unie a Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci. Z vězení vyšli loni v listopadu, ale s hladovkou ani poté neskončili. Jejich cílem bylo, aby byli propuštěni i zbývající členové skupiny a aby skupina známá svými protestsongy mohla opět vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy