Končí rok 1984 a třetí řada seriálu The Deuce: Špína Manhattanu, kterou právě vysílá česká HBO, opět poskočila dost daleko v čase od té předchozí. Seriál o rozvoji pornoprůmyslu v Americe začínal v roce 1971, mezi prostitutkami, pasáky a dealery - ve špinavých, deštěm zmáčených newyorských uličkách.
Druhá řada se posunula do roku 1977, kdy vrcholila nejen disko horečka, ale také kinodistribuce pornofilmů, v nichž se točily poměrně velké peníze.
K aktuální řadě by mohla hrát písnička od The Buggles Video Killed The Radio Star. S tím rozdílem, že tady video nezabíjí rádiové hvězdy, ale relativně nákladné pornofilmy určené pro kinosály. "Porno má příští rok vydělat 300 milionů," říká v seriálu Harvey Wasserman. Realita je ale taková, že takzvaná zlatá éra pornoprůmyslu právě končí a nahradí ji laciné videoprodukce, v nichž často vystupují falešní či skuteční amatéři.
Jeden z hlavních tvůrců David Simon, autor ceněných seriálů The Wire: Špína Baltimoru a Najděte mi hrdinu, touto řadou končí příběh vzestupu a pádu pornoprůmyslu. A finále zasadil do světa, do něhož nedorazily jen relativně laciné videokamery umožňující natáčet porno komukoli, ale také AIDS či developerské snahy vyhnat z Manhattanu onu špínu, která seriálu dala český podtitul.
První tři epizody ukazují zatím hlavní postavy jako Candy či bratry Frankieho a Vincenta Martinovy, které oba ztvárnil James Franco, v méně dramatických životních bojích.
Candy stále touží natáčet citlivější a nákladnější pornofilmy pro ženské publikum, ale jejich doba už je pryč, Vincent vede bar a Frankie se pohybuje v šedé zóně, mezi mafiány, drogami a kupčením s pornokazetami.
Seriál, byť už teď částečně dělí pozornost mezi New York a Los Angeles, jako by se pokoušel ještě rozšířit záběr. A postihnout proměny Manhattanu, kde rostou nové budovy a s nimi nové představy o zdejším životě. Drogy už nejsou jen zbožím, které ničí životy lidí na okraji společnosti, ale také denním chlebem bankéřů z Wall Street.
Na tomto půdorysu tvůrce David Simon opět rozehrává drobné situace, které umí nejlíp. The Deuce sleduje postavy uprostřed jejich pracovního prostředí, ať už je to policejní centrála, rušný bar, či vilka, kde se právě nahá mužská i ženská těla štelují do anatomicky komplikovaných pozicí, tak aby se na nich oko kamery mohlo co nejlépe pást.
Do civilního života postav vstupují láska i smrt, nikoli osudově, ale jako ta nejobyčejnější věc na světě. Candy se svou umírající matkou hraje dětskou hru, kterou hrávala ona s ní coby s holčičkou, když se ji snažila nakrmit. V jiné situaci se postarší muž pokouší přemluvit svou třiatřicetiletou dceru, kterou naposledy viděl ve čtrnácti a která se nyní živí vlastním tělem, aby mu otevřela dveře.
Přesně v takových pohnutých okamžicích rodinného a mezilidského soužití umí být seriál přirozený. Ví, kdy věci odlehčit, jak netlačit na pilu. Což platí paradoxně i ve chvílích, kdy na pozadí zní osudově temná elektronická hudba žánru new wave a kdy sledujeme postavy nakažené virem HIV, které vědí, že už jim moc života nezbývá.
The Deuce při sledování celkem široké palety postav občas trochu spěchá, není to epické vyprávění, ale pozvolné skládání mozaiky osudů, která nemá menší ambici než zachytit proměny nálad americké společnosti napříč dvěma dekádami.
Svět obchodů s erotickými pomůckami a kabinek s videi všeho druhu dovedou tvůrci stále špikovat nenápadnými vtípky, které nemají nikterak bizarní povahu, spíše se pokouší vykreslit tento byznys jako jakýkoli jiný. A tak majitel obchodu mění zákazníkovi sáček za větší, když zjistí, že z toho prvního komicky vyčuhuje gumový robertek.
Jindy se zase vykresluje až mechanicky ubíjející nuda natáčení standardního pornoproduktu, který si žádá doba a jehož výrobu si herci užívají asi jako práci někde u pásu v továrně. Dokud je nespokojená režisérka nedonutí improvizovat a začít hovořit francouzsky, čímž vznikne roztomilá šaráda.
Pokud v sobě natáčení pornofilmů ve druhé půli 70. let mělo svobodomyslného ducha a hravost, ta doba je pryč. Naopak ve světě toho temnějšího z obou dvojčat Martinových, šmelináře Frankieho, se vyjevují odpornější kontury branže, které dalece přesahují zákon i morálku - třeba dětská pornografie.
The Deuce má prozatím ve své poslední řadě ambici ukázat, jak se svět změnil v 80. letech. A už v prvních dílech je pozoruhodné sledovat, jak lze takový příběh vyprávět s pomocí gumových umělých penisů či kukuřic, které čekají na to, do jakých otvorů brzy budou patřit.
