Recenze: Chytrý evropský velkofilm? Královská aféra

Vít Schmarc
13. 4. 2012 19:31
Kultivované melodrama o královském trojúhelníku s šíleným Kristiánem VII.
Foto: Luboš Vedral

Recenze - Vzhledem k velikosti Dánska je bohatství a produktivita tamní kinematografie obdivuhodná. Nejen proto, že disponuje světově proslulými režiséry, mezi něž bezesporu patří nepřizpůsobivé děti severu Lars von Trier a Nicolas Winding Refn, ale i proto, co všechno se vměstná do dánského hlavního proudu.

Vedle divácky atraktivních komedií, thrillerů a dramat tu najdeme i velmi svérázné autorské poetiky filmařů jako Anders Thomas Jensen či úspěšné angažované tvůrce jako je oscarová Susanne Bier.

Nikolaj Arcel patří mezi autory žánrově konzervativnější, o čemž svědčí i koprodukční Královská aféra, která se vrací k čistému historickému melodramatu, stylově neobyčejně kultivovanému, postavenému na propracovaném a velmi didaktickém scénáři.

Nejde tu jen o příběh zapovězené lásky, ale i o vzrušující zápletku politickou, situovanou na konec 18. století, kdy se Evropou šířilo osvícenství a staré autority (církev, král a šlechta) postupně ztrácely výsadní moc.

Foto: ibyen.dk

Král paroháč

Dánsku vládl schizofrenní král Kristián VII., který se spíš než o vlast zajímal o nejrůznější tělesné radovánky. Tím trpěla jeho manželka Matylda, pro níž se královský majestát stal zdrojem ponížení a samoty. Do života páru vnesl nečekaný vzruch německý lékař, libertarián a tajný stoupenec osvícenství Johann Friedrich Struensee. Náladový a nevypočitatelný Kristián v něm najde důvěrníka a po prvotních antipatiích se v intelektuálně bystrém a nesmírně ambiciózním Němci zhlédne i královna. Dokonce do té míry, že zapomene na stavovskou čest a začne s ním sdílet lože.

Struensee se však nespokojí s touto výsadou a postupně začne uplatňovat vliv na dětinského a přelétavého krále. Dojde dokonce k převzetí moci v království a zavedení celé řady osvícenských reforem, které otřesou do té doby tvrdým dánským feudalismem. Vedle toho ale zatřesou i se Struenseem, který proti sobě popudí šlechtu, církev i dánský lid, pro nějž je „královská aféra“ nepřijatelným skandálem. Osvícenská revoluce tak skončí jako obvykle: fuškou pro kata.

Vybraný výsek z dánské historie je vskutku vzrušujícím svědectvím o souboji nových a starých idejí, jakož i příběhem o nezvládnutých osobních ambicí Struenseeho, který dělal správné věci v nesprávný čas a nesprávným způsobem.

V žáru královské lásky

Těžiště Arcelova filmu tvoří pochopitelně romance královny a lékaře, která je opředená všemi žánrovými proprietami: prvotním odmítáním, letmým sbližováním pod košatými stromy a následně tajnými návštěvami ložnice i vášnivými výlevy citů. Scénář se v tomto ohledu drží klasických žánrových pouček a kultivovaných frází.

Foto: ibyen.dk

Královská aféra se může opřít o dvě zásadní věci: vynikající herecké obsazení a pozoruhodnou postavu krále Kristiana, který se v průběhu filmu vyvíjí z nesnesitelného hejska a náladového blázna v tragickou oběť milostného trojúhelníku – nedokáže přestat oddaně zbožňovat Struenseeho, jenž však jeho náklonnost zneužívá politicky i soukromě.

Představitel schizofrenního krále Mikkel Boe Følsgaard si odnesl stříbrného medvěda za nejlepší herecký výkon z letošního Berlinale a nutno říci, že jeho výkon patří mezi ozdoby snímku. Postihl traumatizovanou a nijak líbivou povahu monarchy bez přehrávání a bez toho, aby krále zbavil jisté civilnosti a tím i schopnosti získávat na svou stranu soucit publika.

Role je o to složitější, že jeho přítele i protivníka Struenseeho opatřil svým pichlavým liščím pohledem jeden z nejlepších dánských herců současnosti – Mads Mikkelsen. Mistr proměn vyklouzl ze série psychicky či fyzicky zmrzačených postav (která se s ním táhne od pozoruhodných Řezníků Anderse Thomase Jensena přes bondovské Casino Royale až po strohý nordický opus Valhalla Rising Nicolase Windinga Refna) a Struensee je v jeho podání více než snesitelnou směsicí romantického milence a osvícenského reformátora, který v rozhodujících chvílích podlehne mesiášskému komplexu.

Podivný milostný trojúhelník uzavírá krásná a zranitelná Alicia Vikander, která v roli královny Matyldy dovede vzdorovat oběma mužům a být něčím víc než trpitelskou knižní heroinou, k čemuž ji poněkud sladkobolný scénář občas svádí.

Foto: Luboš Vedral, ibyen.dk

Milostná zápletka, která se vine celým filmem a tvoří jeho páteř, se potýká s poněkud omezenou tvůrčí imaginací. Kamera si často volí velmi klišovité rámce a nabízí záběry, které svou kultivovanou (pře)aranžovaností budí lehce shovívavý úsměv – jako by totiž cílily na fanoušky spanilé Angeliky a načervenalých historických románků.

Obvyklá dánská schopnost syrově a věrohodně zasadit postavu do krajiny tu nabývá podoby zdobné manýry, která jen na několika málo místech dosáhne skutečné výtvarné kvality. Jinak se jedná spíše o zkostnatělou klasičnost, která volí jako cestu k postavám ty nejschůdnější a nejvyšlapanější cestičky (můžeme čile spekulovat o tom, do jaké míry se na tomto vyznění podílí i ta naše zahrádka česká, která z ekonomických důvodů nahradila krajinu dánskou).

Spíše než o těsném poutu se severskou kinematografií tak lze hovořit o „malém historickém velkofilmu s evropskou identitou“ – film na motivy dánského románu sice produkovala Trierova produkční společnost Zentropa, ale s významným přispěním německých, švédských a českých investorů i tvůrců.

Stíny osvícenství

V tomto ohledu je zajímavé porovnat si „intelektuální úroveň“ Královské aféry s mainstreamem hollywoodským. Motiv osvíceného reformátora, propagátora egalitářství a práv obyčejných lidí navzdory dogmatům třídním a religiózním, prostupuje například pozdní tvorbu Ridley Scotta, který přichází s postavami „nadčasových“ osvoboditelů a buditelů (Balian v Království nebeském, Robin Hood ve stejnojmenném velkofilmu).

Oproti této úsměvné ideologické jednostrannosti je Královská aféra počinem o poznání zralejším, schopným překročit nadšené sympatie s hlavní postavou a nastínit i temné stránky osvícenského modelu. Z historického hlediska je ke Struenseemu ještě celkem shovívavá (pochopitelně, je to přeci hrdina romance) a k jeho protivníkům až příliš přísná, přesto celkem zajímavě vystihuje, jak se některé osvícené kroky obracejí proti jejich původcům a jak ošidně funguje „vůle lidu“ i „izolace“ reformního vládce.

Když Struensee cestou k popravčímu pódiu čelí nenávisti davu, hájí se výkřikem: „Jsem jedním z vás,“ což pochopitelně už dávno není pravda.

Královská aféra dokáže jednoduše postihnout rozpor mezi ideálem a realizací a v tomto ohledu představuje historické téma jako aktuální – i proto, že „správné“ Struenseeho reformy práv a svobod obyčejných lidí, odvozené z učení francouzských osvícenců, padly za několik let na úrodnou půdu i v dánském království.

Film tak navzdory jisté stylové kostnatosti, zbytečné doslovnosti a zbytnělé melodramatičnosti vyvolává uspokojení nad myšlenkově i řemeslně zvládnutým historickým velkofilmem, který se vedle zkušenosti dánských filmařů opírá i o porci domácího umu a kapitálu. Na rozdíl od výpravné historické romance Andělská tvář po něm nezůstanou jen prvoplánově posmrkané šnuptychly a sekery zaťaté ve futrech.

Královská aféra zkrátka přívětivě zavání „evropanstvím“ – nejen proto, že vznikla v koprodukci, ale především proto, že svým tématem postihuje stále živé pohyby v útrobách starého kontinentu. Ačkoli ji oproti zámořským velkoprodukcím chybí megalomanská výprava a efekty (rozpočet zhruba osm milionů dolarů je méně než desetinou nákladů tamních hitů), můžeme ji brát jako myšlenkově poměrně zralou a řemeslně snad až příliš konzervovanou protiváhu efektních hollywoodských přepisů evropských mytologií i kultur.

Královská aféra
En Kongelig Affćre
Žánr: Drama, Historický, Romantika
Režie: Nikolaj Arcel
Obsazení: Mads Mikkelsen, William Jřhnk Nielsen, Mikkel Boe Fřlsgaard, Trine Dyrholm, David Dencik, Alicia Vikander, Cyron Bjřrn Melville, Erika Guntherová
Délka: 128 minut
Premiéra ČR: 12.04.2012
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy