Recenze: Český film Do větru poslal hrdiny na moře. Divák v něm však může mít rád leda tak delfíny

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
7. 4. 2018 10:07
Hlavním tématem snímku Do větru od debutující režisérky Sofie Šustkové je láska, přičemž závěr říká, že je to s ní složité a v životě lidském je navíc vše nejisté. Vyobrazit něco podobně obecného nebanálním způsobem si žádá um, pevnou režijní ruku, pečlivě zvolený styl i perspektivu. Nikoliv sérii nicnéříkajících pohledů z plachetnice.
Vladimír Polívka a Jenovéfa Boková ve filmu Do větru.
Vladimír Polívka a Jenovéfa Boková ve filmu Do větru. | Foto: A-Company CZ

Být první nemusí být vždy výhra. Snímek Do větru tvůrci propagovali slovy "první česká boat movie" a skutečně se obejde bez silnic a cest, nezbytných snad pro každou "road movie". Odehrává se totiž na moři. Debutující režisérka Sofie Šustková však mezi vlnami, delfíny a řeckým sluncem poztrácela všechna témata, která do své prvotiny chtěla vměstnat.

Nadšená jachtařka a absolventka Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku Šustková drama Do větru natočila bez tradičních finančních zdrojů - tedy bez podpory Fondu kinematografie či České televize, převážně ze soukromých peněz. Přesto nejde o rozjásaný výlet za sluncem, který by cílil na většinového diváka, ale o upřímně míněný pokus dotknout se mezilidských vztahů, uprchlické krize, otázek svobody. Jenže svobodně ve filmu vypadají leda tak ti delfíni, které hrdinové pozorují v úvodních záběrech.

Když se dokumentarista Honza nalodí na plachetnici k sourozencům Natálii a Matyášovi, již ho mají dovézt na řecký ostrov, kde chce filmovat místní život včetně přílivu uprchlíků, něco se mu hned zpočátku nezdá. Natálie se k sobě s bratrem nějak podezřele má a nevypadá to, že by jejich objetí bylo dané jen malým rozměrem kajuty a dvojpostele v ní.

Herci Vladimír Polívka, filmově debutující Matyáš Řezníček a Jenoféva Boková představují trojici, mezi níž to na malém prostoru lodě ihned jiskří. A divák poněkud tápe.

Honza v podání Polívky na sebe s Natálií hází pohledy, ale co přesně se odehrává mezi ní a bratrem? Ze slov časem vyplyne, že sourozenci k sobě mají velmi blízko. Z jejich chování se však jeví pravý opak. Že by to byli milenci, kteří si vjeli do vlasů? Na žádné z podobných tajemství a záhad ukrývajících se v hlavách protagonistů film nedá odpověď.

Do větru je jen další zapomenutelný pokus o vyobrazení mladé generace, v němž autorka žádá po divácích, aby se stali telepaty. V němž letmý, nicneříkající náznak má nahradit pečlivou dramaturgii a profilaci postav.

Není navíc příliš dobrý nápad vystavět film na vztahovém trojúhelníku, když divák má jediné dilema: kterou z postav nesnáší nejvíc.

Matyáš působí téměř jako deviant, Honza sice neustále drží v rukou foťák, ale to z něj filmaře neudělá. A Natálie prý strávila mládí hrou na housle, což se nejspíš nějak otisklo do její povahy a vztahu ke světu. Asi teď chce zahodit okovy a na cestě po nespoutaném moři hledat sebe sama. Ale kdo ví.

Do větru

Do větru

České drama
2018, 78 minut
Režie, scénář: Sofie Šustková
Hrají: Vladimír Polívka, Jenovéfa Boková, Matyáš Řezníček
Premiéra v českých kinech: 5. dubna 2018
Hodnocení Aktuálně.cz: 25 %

 

Ještě hůř než snaha vykreslit mezilidské vztahy působí pravidelně nadhazované téma uprchlické krize. Občas se o něm mluví, a když plachetnice konečně doputuje do cíle, Honza na pláži vyzpovídá majitele jednoho z barů, protože je přeci dokumentarista, jak se ve filmu neustále říká.

Uprostřed noci si na foťák natočí jeho slova, že je potřeba lidem přicházejícím z vln pomoci, a naplní si tak svůj ušlechtilý záměr. Z té temné noční pláže jistě vzejdou patřičně zrnité a silně autentické záběry.

Ve filmu Do větru se zkrátka nedá věřit ničemu. Snad jen těm delfínům, když skotačí ve vlnách; škoda, že připluli jen na krátkou chvíli. Veškeré mezilidské interakce působí jako sbírka nahodilých scén podle toho, jak se protagonisti zrovna vyspali. Snímek nemá žádný styl, jediným leitmotivem je pravidelný pohled kamery do vln. Ale ani z čeření vody nic nevzejde.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Po střelbě v Liberci zemřela žena, muže lékaři převezli do nemocnice

Po střelbě v Liberci podlehla žena na místě zraněním, muže lékaři resuscitovali a přepravili do nemocnice. Uvedl to mluvčí zdravotnické záchranné služby Michael Georgiev. Případ si převzali krajští kriminalisté. Televize CNN Prima News uvedla, že zemřel i zraněný muž.

"Mohu potvrdit, že na místě byly dvě osoby. Žena byla několik desítek minut resuscitovaná, ale resuscitace byla bohužel neúspěšná, utrpěla zranění neslučitelná se životem," uvedl Georgiev. "Druhým pacientem byl muž, který byl také několik desítek minut resuscitován, tato resuscitace byla úspěšná a pacient byl transportován do liberecké nemocnice na traumacentrum," řekl mluvčí záchranky. Podle Primy muž zemřel po převozu do nemocnice.

Událost se stala v Rudolfovské ulici v neděli odpoledne. Policie informovala o zásahu s tím, že nebezpečí osobám v okolí nehrozí. Kriminalisté příčiny a okolnosti střelby na místě vyšetřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy