Recenze - Český snímek Westernstory, inzerovaný jako „střelená komedie nabitá létem" a upoutávající plakátem, kde má kovboj místo rukou dva sádrové penisy (viz zde a pro porovnání zde), patří k dílům toho druhu, jež vás při sledování přimějí zpytovat smysl života - například, proč sedíte v kině a nevěnujete se doma vycpávání hrabošů či jakékoli další smysluplnější a zábavnější činnosti.
Pokud vás čirou náhodou a kvůli erupcím na Slunci zaujal trailer, vězte, že i ten je hodně zavádějící. Přinejmenším vás nachystá na to, že si film bude střílet - když už má ty kolty - z vlastního neumětelství, nebo z neumětelství svých postav a celé dění bude nějak zpovzdálí komentovat hantecem. Ve filmu ale ve skutečnosti nikdo hantecem nemluví, není tam ani žádný šerif, o kterém mluví ten senilně dezorientovaný Inčučúna; a nejde v žádném případě o western, sorry.
Zoufalé kritérium kvality
Jak popsat výslednou hrůzu? Třeba jako soukromé home video, které mělo právo spatřit světlo světa pro obveselení nejbližšího příbuzenstva, ale ne rozhodně ne tmu kinosálů, kde se požaduje vstupné. Westernstory lze přiblížit i heslem „Kameňák bez vtipů" - dovedete-li si to představit. Třeba trojka už skoro žádné vtipy neobsahovala, ale oproti Westernstory byla lépe vyprávěná; což je, ehm, zoufalé kritérium kvality. Věřím ovšem, že Westernstory zapadne dobře do programu festivalu Novoměstský hrnec smíchu, kde bude důstojně soutěžit například s Rekvalifikací.
Zkrátka, máme tu co do činění s kategorií anti-filmu: jakéhosi programového ničení běžného zážitku, na jaký jsme zvyklí, když jdeme do kina bez ohledu na to, zda jde o film dobrý, či špatný. Ten stále ještě vykazuje nějakou standardní kvalitu (která se týká i plakátů, grafiky titulků či toho, že scény dějového snímku mají mít určité tempo, abyste neusnuli).
Westernstory se již vymyká běžnému rozlišování na dobré a špatné, jde o kombinaci totálního diletantství a zaostalosti, která má ale například docela slušnou kameru nebo správně nasazený zvuk na obraz. Takže bohužel nevzniká nezáměrný humor a požitek z konzumace „absolutní špatnosti" - tedy zábava, jakou nabízí například Festival otrlého diváka.
Tvůrce tedy nelze litovat, nelze se jim jednoduše vysmívat - pouze vás iritují nesoudností. Jen bych měl předem poznamenat, že se v mém případě nejedná o „nepochopení lokálních kulturních specifik" nebo projev nenávisti mezi Brňáky a Pražáky. Westernstory nepochybně staví část svého „humoru" na nenávisti vůči Pražákům a její zřídkaví obhájci se projevují jako hrdí moravští patrioti.
Ale nemyslím, že bolestná reakce lidí, kteří odmítají nechat se něčím takovým bavit, vychází z nějaké zakořeněné „kmenové" nesnášenlivosti. Na Moravě jsem se narodil, v Brně jsem studoval a dodnes tam trávím čas, přesto mě nic z toho nepřiměje, abych se u Westernstory něčemu zasmál.
A ty máš v hajzlu obě
Na to je film moc pomalý, málo bláznivý a není v něm prakticky skoro žádný vtip. Dva „vrcholy" uslyšíte už v ukázce: „Tady se začaly ztrácet kozy" - „To potká po čtyřicítce každou babu"; „Tak doufám, že nebudeš po městě honit ženský" - „S tímhle nemůžu honit vůbec nic". Nejsofistikovanější humor pak představují tři momenty, kdy si kovboj Presley a) čistí zuby kartáčkem a v pozadí slyšíme zvuk drhnutí podlahy rejžákem, b) když je holen břitvou a v pozadí kdosi řeže dříví na cirkulárce a za c) když jde kolem řemeslník a nese záchodovou mísu, na což Presley reaguje „Chlape, ty máš ruku v hajzlu" a řemeslník mu hledě na sádry odpoví „A ty máš v hajzlu obě".
Vskutku, nic lepšího zde nezazní, ani není k vidění. Všechno ostatní je upachtěné pobíhání a řvaní, ksichtění a snaha „vyrábět zábavné situace", aniž se kdokoli pokusil napsat pořádné dialogy. Když se neví, jak dál, pustí se obraz zrychleně, protože to přece bylo legrační v éře němé kinematografie; případně se vlepí jako vata západ slunce s jízdou na koni.
Potíž je i v tom, že herci jsou z nějakého důvodu nuceni hrát špatně, respektive pod své možnosti, a předstírat, že jsou ochotnická šmíra. Ale kupodivu nejen když „hrají roli" ve westernové show, okolo níž se tu vše točí, ale bohužel se jako šmíráci mají projevovat i v civilu. Jestliže vědomá sázka na pokleslost má být vykoupením před diváckým odmítnutím, pak se tím neřeší problém, jak mít rád aspoň některé postavy.
Většina z nich jsou zlí sobečtí burani (tyranští fotříci a liboví frajírci hraní Pavlem Zedníčkem, Bohumilem Kleplem, Petrem Vondráčkem, Matoušem Rumlem), jejichž předvádění sobeckosti a buranství má být zábavné, což má Westernstory společné s komediemi Zdeňka Trošky. Druhou polovinu mužského osazenstva tvoří moulové, ňoumové a senilové (Mario Kubec, Radovan Král, Pavel Landovský).
Ženské postavy jsou tu čistě jako sexuální fetiše (Petra Molnárová, Tereza Grygarová-Groszmanová) nebo éterické přeludy (Veronika Kubařová) - všechno skořápky bez osobnosti. Tady dlužno podotknout, že tu už dlouho nebyl tak výstavní exemplář upoceného a nemohoucího sexismu jako Westernstory; vlastně se nic neukáže, ale nejde tu o nic jiného než očumování a touhu si vrznout.
Největší zmatek v zařazení vytváří postava Bubu v podání Kristýny Leichtové, která by měla být zároveň za sexbombu i klauna. Jak vidno z dokumentů o natáčení, zjevně si nebyla jistá, co vlastně hraje, a silně tápe i v tom, jestli má mluvit nářečím a jak moc se do něj má pokládat.
Kopírování vinnetouovek/mayovek
O dokonalém zmatení štábu vypovídá i synopse: „Fenomén Wild West Show založil legendární Buffalo Bill v roce 1883. Představení z divokého západu na novou sezónu připravuje i westernové město v Boskovicích, hlavní hvězda, švihák a frajer Presley, si ale během zkoušky zlomí hned obě ruce. Zaskočit musí populární herec z Prahy. Ten velmi rychle zjistí, že házet tomahavk v plné jízdě není taková legrace jako v televizi a že celý soubor a obyvatelé města western nehrají, ale že ho žijí."
Kdo to psal, nevím, ale film neviděl, nebo vznikla přestříhaná verze po napsání této synopse. S Buffalo Billem nemá show nic společného, jde o kopírování vinnetouovek/mayovek. Herec z Prahy si nikdy nemyslel, že házet tomahavk v plné jízdě je legrace, nikdy to nedělal ani v televizi a nedělá to ani v Boskovicích. Obyvatelé města žijí naprosto normálně, respektive tam ani nejsou pořádně vidět. A obyvatelé westernové osady (což není totéž) žijí maximálně tak Naše furianty verze 2010 (či kdy se to odehrává).
Ve výčtu omylů, nesmyslů, nedodělků a fušerství by se dalo pokračovat ještě velmi dlouho. Kvalitu „akčních scén" posoudíte opět snadno už z traileru a nastříhání pádu Vinnetoua/kovboje Presleyho - muže, jenž zjevně trpí rozdvojením osobnosti a nemá civilní tvář. Takřka každý záběr popírá zákony fyziky, biomechaniky a anatomie způsobem, který není legrační, ale lemplovský. Když se zase v „komické scéně" pod milenci na seníku propadne po minutovém souložení strop a oni spadnou do postele, kde před chvílí ležel „herec z Prahy", dívka má na sobě kalhotky. A když… ále nic.
Co psát o filmu, o němž dokonce i jeden ze zástupců distributora po skončení novinářské projekce řekne „tak s tím já nechci nic mít"? Jak vystihnout ubohost produkce, u níž je hanba, že se na ni šly peníze ministerstva kultury? Problém je právě v pojetí kultury. Celovečerně debutující 57letý režisér Vlastimil Peška je všeuměl v oblastech, které zůstávají skryty zrakům lidí, již sledují kulturu jako něco nově vznikajícího a živého.
Lidé, kteří to myslí dobře
Pokud ovšem pod kulturu zahrnete i kolotočáře Václava Kočku (ten o sobě taky kdysi říkal, „že je člověk vod kultury a dělá lidově-technickou zábavu"), pak je vše v pořádku. Na Westernstory je typické, že jako vrchol kultury a kariéry tu je brán seriálový „herec z Prahy". Dál se obzor nikoho z přítomných nerozprostírá. Peška je zkrátka Eva a Vašek české kinematografie; pravděpodobně jde o lidi, kteří to myslí dobře, ale nejsou schopni vidět, v čem je jejich produkce tak hrozná.
Westernstory se vykazuje ještě jedním zvláštním rysem. Vychází z generačního zázemí lidí, kterým dospívání s mayovkami vytvořilo v hlavě utopickou představu Divokého Západu, již pak ještě korigoval Limonádový Joe. Odsud onen mix zastřených romantických vzpomínek i jejich stálého zesměšňování - a tedy neschopnost udržet jednu linku.
Film Westernstory ukazuje ubožáky, kteří parazitují na mayovkách a z Joea si berou jen píseň Whiskey to je moje gusto, protože to vyhovuje jejich primitivní nátuře. Přímočaré romantice se cynicky vysmívají a vidí jen trapné zákulisí její výroby. Chybí jim přitom ale jakákoli důslednost nebo trefnost.
Na mayovky nedávno vznikla v Německu parodie Manitouova bota - a přesto že se spoléhá na hodně „tělesný humor" a stereotypy, je to film vztažený přímo k tumuto fenoménu. Westernstory není western, není to ani mayovka, není to parodie na cokoli z toho, není to komedie, která by dokonce výrazně zužitkovala prostředí, v němž se odehrává.
Přitom o úpadku westernových show a žití na okraji společnosti se samozřejmě dá natočit nejen deziluzivní, ale i zábavný a nakonec i dobrý akční film; stačí vzpomenout na španělskou, hodně odstrou a hodně černou komedii 800 kulek od Álexe de la Iglesiase.
Westernstory zůstává zahrabaná hluboko v české (pod)průměrnosti a malosti. Vzývání Divokého Západu ani jeho parodie dnes není vzpoura proti ničemu. Lidé žijící dobrovolně s druhou „víkendově dobrodružnou identitou" sice vidí a prezentují vlastní ubohost, ale přitom si ji zároveň hýčkají; dokonce ji chtějí předávat dalším generacím jako dědictví místo toho, aby celou tu westernovou veteš nechali milosrdně umřít.
Opět se tak potvrdilo, že nejhorší bývají ty filmy, u jejichž natáčení se všichni bavili a strávili báječné prázdniny.
| Westernstory | |
| Westernstory | |
| Žánr: | Komedie |
| Režie: | Vlastimil Peška |
| Obsazení: | Mário Kubec, Veronika Kubařová, Petr Vondráček, Bohumil Klepl, Pavel Zedníček, Eva Lesáková, Kristýna Leichtová, Matouš Ruml, Pavel Landovský, Martin Havelka, Petra Molnárová, Tereza Grygarová-Groszmannová, Dita Kaplanová, Daniel Volný, Radovan Král, Filip Kaňkovský ad. |
| Délka: | 96 minut |
| Premiéra ČR: | 19.05.2011 |
