Nový Švejk získal od fondu grant 17 milionů korun, realističtější verzi Haškovy knihy natočí Sláma

Kultura Kultura
1. 6. 2016 16:48
Stát podpoří vznik nových snímků Jana Svěráka či Jana Hřebejka. Nejvyšší grant od Státního fondu kinematografie ale obdržela chystaná adaptace Švejka od režiséra Bohdana Slámy. Získal o dva miliony korun víc než naposledy Lída Baarová.
Bohdan Sláma
Bohdan Sláma | Foto: Ludvík Hradilek

Nové filmy režisérů Jana Svěráka, Václava Marhoula, Jana Hřebejka či adaptaci Švejka podpoří Státní fond kinematografie. Podle dokumentů, které v úterý zveřejnil na svých webových stránkách, fond rozdělí 60 milionů korun mezi šest projektů.

Nejvyšší příspěvek, 17 milionů korun z požadovaných 20 milionů, obdrží společnost Infinity Prague producenta Tomáše Hoffmana na snímek Švejk. Získá tak ještě o dva miliony korun víc, než kolik od fondu vloni získal projekt Lída Baarová režiséra Filipa Renče.

Z hodnocení projektu vyplývá, že režisér Bohdan Sláma chce klasický román Jaroslava Haška adaptovat realističtěji, než jak tomu bylo u předchozích pokusů u filmového Dobrého vojáka Švejka – především u toho nejznámějšího s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.

Snímek vznikne v koprodukci Česka, Slovenska a Německa, jeho celkový rozpočet se blíží 90 milionům korun.

"Zestručním-li Slámův záměr a inovaci příběhu, pak to bude snaha o natočení realistického příběhu, dramatu lidí, kteří jdou na smrt, ví to a reagují na to. Tou reakcí a obranou je humor," napsal v expertní analýze projektu scenárista Karel Čabrádek.

O možnosti natočit Švejka zcela vážně jako drama, protože teprve pak by byl autenticky komický, režisér Bohdan Sláma hovořil i ve svém knižním rozhovoru s Milošem Formanem.

Patnáct milionů korun, tedy polovinu požadovaného příspěvku, od státního fondu obdrží produkční společnost Silver Screen a režisér Václav Marhoul na Nabarvené ptáče. Půjde o adaptaci stejnojmenného románu anglicky píšícího spisovatele polského původu Jerzyho Kosińskiho. Rozpočet snímku je téměř 160 milionů korun.

Příběh odehrávající se během 2. světové války na východoevropském venkově chce Marhoul zfilmovat už mnoho let. Podle rady fondu nyní našel k převodu literární předlohy "osobitý výtvarný klíč a poučeně hodlá pracovat i s nezvyklou mírou brutality", jak stojí v hodnocení.

Firma Luminar Film od státního fondu získá 10 milionů korun – přesně tolik, kolik žádala – na Krajinu ve stínu. Jde o projekt scenáristy Ivana Arsenjeva a režiséra Zdeňka Jiráského představující fresku ze života obyvatel malé vesnice na pomezí jižních Čech a Dolních Rakous.

Dle poroty se scénář "nepatetickým, psychologicky přesvědčivým a realisticky dvojznačným způsobem vypořádává s obdobím válečného a poválečného soužití Čechů a Němců v pohraničí". Celkový rozpočet filmu je 56 milionů korun.

Sedm milionů na svůj nový film Po strništi bos získá režisér Jan Svěrák, jenž o podporu v udělené výši požádal prostřednictvím společnosti Biograf Jan Svěrák. Dle poroty snímek z autorské dílny Zdeňka a Jana Svěrákových navazuje na jejich dosavadní tvorbu s autobiografickým základem a vrací se k divácky atraktivnímu prostředí i postavám. Film má celkový rozpočet 46,2 milionu korun.

Příští projekt režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského se bude jmenovat Zahradnictví/Dezertér. První dva díly z této chystané trilogie rada podpořila částkou 6 milionů korun. Žadatelé chtěli 9 milionů korun, celkový rozpočet činí 31,3 milionu.

Podle hodnocení je projekt producentsky mimořádně kvalitně připravený. Jde o "distribučně ojedinělý počin, který nemá v českém prostředí obdoby". Jarchovský napsal scénář s rysy rodinné ságy a tématem z období protektorátu. O příspěvek u fondu požádala společnost Fog'n'Desire Films.

Posledním podpořeným titulem je Kvarteto, které u Státního fondu kinematografie nežádalo o podporu poprvé, jak vyplývá z hodnocení.

"Tvůrčí osobnost Miroslava Krobota skýtá jistou záruku humorného přesahu a nadhledu," konstatovala rada, podle níž snímek odvypráví kompaktní příběh antihrdinů zasazený do jednoho města.

Příslib hereckého obsazení v Kvartetu, které ale neupřesnila, je dle rady šancí "na reflexi jedné generace od autorů generace jiné". Žádost o grant podala společnost Evolution Films, od fondu chtěla o milion korun víc, než kolik dostala.

O podporu Státního fondu kinematografie letos žádalo pětadvacet projektů. Rada vzhledem ke své dlouhodobé strategii podpořila méně projektů významnějšími částkami, jak stojí v hodnocení. O potřebě nastavit promyšlenou systémovou strategii při rozdělování peněz vloni v rozhovoru pro Hospodářské noviny mluvila ředitelka fondu Helena Bezděk Fraňková.

"Rada se snažila finanční prostředky přidělovat adekvátně předloženým rozpočtům a požadované částky snižovala pouze minimálně, až na projekt Nabarvené ptáče, který skončil na posledním podpořeném místě a jehož možný snížený požadavek připustil žadatel na slyšení," stojí v letošním hodnocení rady.

Z něho dále vyplývá, že fond se rozhodl nepodpořit například film o Miladě Horákové, životopisný příběh českého skladatele Josefa Myslivečka, adaptaci románu Philipa Rotha Pražské orgie nebo film o běžci Emilu Zátopkovi.

Rada Státního fondu kinematografie se obměnila vloni, její složení zvolila Poslanecká sněmovna. Rada má nyní devět členů, mezi nimiž jsou například scenárista a pedagog pražské FAMU Lubor Dohnal, režisér Jan Svěrák, šéfredaktorka filmového měsíčníku Cinema Iva Hejlíčková nebo filmový historik Petr Bilík.

Letos v dubnu skončil mandát v radě scenáristce a kritičce Tereze Brdečkové.

Předloni radu Státního fondu kinematografie rozdělilo rozhodnutí udělit nejvyšší částku, tedy 15 milionů korun, režiséru Filipu Renčovi na film o Lídě Baarové. Pět členů rady se tehdy od rozhodnutí distancovalo, rada tehdy podpořila tři filmy celkovou částkou 30 milionů korun.

Renčův snímek do kin vstoupil začátkem letošního roku. Přestože vyvolal výrazně negativní reakci kritiků a také na webu csfd.cz má z téměř 2700 hlasů průměrné hodnocení 55 procent, navštívilo jej 366 tisíc diváků a utržil 49 milionů korun.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Obama kritizoval na mítinku Trumpa kvůli "zpackanému" boji s pandemií

Bývalý americký prezident Barack Obama na mítinku na Floridě ostře kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa kvůli "zpackanému" boji s epidemií covidu-19. Lepší strategie podle něj mohla zachránit tisíce lidských životů. Informovala o tom dnes stanice CNN.

Obama vystoupil na mítinku v Orlandu na Floridě, na který lidé kvůli epidemii covidu-19 mohli přijet jen v autech a z nich si projev vyslechnout.

Na podporu demokratického kandidáta na prezidenta a svého někdejšího viceprezidenta Joea Bidena vystoupil Obama už minulý týden v Pensylvánii. Florida i Pensylvánie patří ke klíčovým státům, jejichž voliče chtějí demokraté i republikáni dostat na svou stranu.

Podle bývalého prezidenta Trump pandemii ignoroval a nyní se zdráhá přijmout zodpovědnost za následky svých činů. "Ale tenhle úřad tak nefunguje. Jste zodpovědní nonstop," dodal. Současný šéf Bílého domu se podle Obamy zajímá víc než o blaho lidí o svůj mediální obraz. "Žárlí na covid kvůli mediální pozornosti, které se mu dostává," řekl.

Nadcházející volby označil Obama za "nejdůležitější za našich životů". Shromážděné vyzval, aby dali svůj hlas Bidenovi, neboť ten má podle něj "konkrétní plán", jak učinit z USA zdravější, spravedlivější a silnější zemi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy