Recenze: Hynek Čermák ve filmu Národní třída rozdává rány i moudra

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
25. 9. 2019 17:37
V restauraci Severka do žíznivých hrdel létá jeden panák za druhým a chlap s proporcemi skříně pronáší přípitek: "Vandam je národní hrdina!" Severka z filmu Národní třída, který od tohoto čtvrtka promítají kina, se nenachází na severu Čech jako její slavná jmenovkyně z oblíbeného seriálu Most!, ale na pražském Jižním Městě. Její štamgasti se však od hrdinů Mostu příliš neliší.
Vandam v podání Hynka Čermáka na pražské Národní třídě.
Vandam v podání Hynka Čermáka na pražské Národní třídě. | Foto: Jan Hromádko

Vandam v podání Hynka Čermáka je místním idolem jednak proto, že stejně jako belgická hvězda akčních filmů Jean-Claude Van Damme dělá 200 kliků denně, a pak také proto, že tenkrát 17. listopadu 1989 na Národní třídě dal první ránu a "odstartoval revoluci". Co na tom, že na té straně, která měla pendreky a uniformy.

Talentovaný režisér Štěpán Altrichter po ambiciózním debutu Schmitke zfilmoval knihu Jaroslava Rudiše. A také ve svém druhém snímku se pohybuje ve zvláštním prostoru "mezi světy".

Schmitke se odehrával v česko-německém pohraničí, v Krušnohoří, kam se vydal německý protagonista, poněkud ztracený uprostřed českého chaosu. Ten film kličkoval mezi žánry. Absurdity a výsměch čecháčkovským zvykům střídalo mysteriózní krimi.

Národní třída je přímočařejší černá komedie s dramatickými prvky. I ona, ačkoli se odehrává na pražském sídlišti, hned v úvodu bere diváky do lesa, nad vrcholky stromů. Ty ve snímku lemují sídliště Jižní Město nejen geograficky.

Altrichter se spoluscenáristou Rudišem sice do přízemního světa piva, rumu a malého českého rasismu či sexismu nechávají vstupovat mysteriózno v o poznání menších dávkách než ve Schmitkem, přesto je podstatnou - a poněkud problematickou - částí poetiky filmu.

Tvůrci zaslouží uznání, že postavou Vandama vstupují do myslí těch lidí, na které veřejné debaty zapomínají. Těch, kdo nedůvěřují nikomu, kterým se v životě nedaří a kteří rádi skáčou po jednoduchých řešeních, ať už pomocí pěstí, nebo u volebních uren.

Vandam je velkohubý, narcistní a přitom zakomplexovaný. V životě neměl ty nejlepší vzory, po vlastním štěstí si ale značnou měrou šlapal sám. Svět vnímá jako sérii válek a mezidobí mezi nimi. Jeho pochmurný panelákový byt je oblepený mapami dávných historických bitev. A jak tvůrci pozvolna poodhalují informace o jeho minulosti, Vandam přestává být jen hláškujícím buranem. Stává se stále smutnější figurou, k níž není tak těžké cítit empatii.

Ve filmu Národní třída se černá komedie pere s dramatičtějšími polohami. | Video: Falcon

Když je člověku životním kompasem otec s lahváčem v ruce, jehož jediné životní moudro zní, že knedlo vepřo zelo je klasický český trojboj, má od dětství poměrně jednoznačně nastavené hodnoty.

Národní třída v něčem může plnit podobnou úlohu jako seriál Most!. V humorné zkratce ukazuje lidi z okraje společnosti, aniž by je karikovala. Jenže film se ve snaze o empatickou polohu nakonec dotýká opačného problému. Vandam je i přes všechny své povahové a jiné vady až příliš sympatický. Jeho představitel Hynek Čermák rozdává průpovídku za průpovídkou, dokazuje, že i chlap s pěstí místo mozku se dovede zamilovat.

Hynek Čermák.
Hynek Čermák. | Foto: Jan Hromádko

Zatímco režisérův předešlý snímek Schmitke byl možná až příliš ambiciózní v rozpětí poloh a zamotané zápletce, Národní třída naopak říká poněkud málo. Je ostatně založená na neustálém opakování téhož, především ústy vypravěče a jeho věčných monologů na téma "Valej ti do hlavy, že…".

Vandam se točí ve spirále sebeutvrzování, k němuž ani nepotřebuje temná zákoutí internetu s jeho "alternativními" pravdami. Nenávidí vše, co lze nazvat slovem establishment, drží se otcovy mantry, že věřit může jen sám sobě. Ta však v této pokřivené opilecké poloze vede především k typickému remcání, že "všechno je k ničemu". I když Vandam by použil jiný slovník.

Film nešetří vulgarismy, což by sám o sobě nebyl problém, kdyby dále neposilovaly obraz rázného lidového hrdiny. Divák je místy na vážkách, nejen v tom, zda si hrdina navzdory svým zoufalým činům zaslouží soucit. Chvílemi hrozí, že si člověk položí otázku, zda tento poněkud xenofobní křupan náhodou nemůže mít v něčem pravdu.

Ty ambivalence jsou ve filmu jistě naschvál, režisér Altrichter už v debutu rád znejisťoval diváky. Ale tentokrát jako by až příliš často myslel na to, jak je především pobavit.

Kateřina Janečková hraje servírku.
Kateřina Janečková hraje servírku. | Foto: Jan Hromádko

Altrichter je rozhodně velmi šikovný režisér, dovede pracovat s proměnami atmosféry, natočit scénu honu na divočáka mezi paneláky tak, aby v ní byl kus bizarnosti i jakési až dojemné lidské vzájemnosti s takřka nadpřirozeným oparem.

Střihem, kamerou i užitím podivného německého "veksláckého" rapu promění jízdu starou škodovkou v adrenalinovou a zároveň komickou scénu. Navíc s pomocí svého stálého rumunského spolupracovníka za kamerou Cristiana Pirjola umí být hercům nablízku a dostat z nich maximum.

Skvělá je jak Kateřina Janečková v roli servírky a Vandamovy lásky Lenky, tak Jan Cina coby roztěkaný feťák s přezdívkou Psychoun.

Hynek Čermák a Jan Cina.
Hynek Čermák a Jan Cina. | Foto: Jan Hromádko

Černá komedie se tu ovšem pere s dramatičtějšími polohami a s až osudovou perspektivou - s pohledem z vrcholků stromů, se spirituálními tóny Pergolesiho skladby Stabat Mater. Národní třída se tak pokouší pohybovat mezi nebem a zemí, mezi zemitostí a přízemností a nevyzpytatelnými hrami osudu za doprovodu barokních harmonií.

Jenže tato "kódová řeč" nekončí v plodné mnohoznačnosti, ale spíše ve zmatku. Jsou tyto nadpozemské okamžiky ironií odrážející Vandamův dětinsky jednoduchý svět laciné válečnické mystiky? Máme je brát také trochu vážně?

Při odchodu z kina se otázky brzy rozpouštějí a vyvanou. A v mysli nakonec více utkví scénky, v nichž se těsně před propuknutím hospodské rvačky uvažuje nad rozdílem, jak se v Brně a Praze nazývá ženský pohlavní orgán. Což je kapku na pytel.

Národní třída

Režie: Štěpán Altrichter
Falcon, česká distribuční premiéra 26. září

Řadu Čechů to možná překvapí, ale Němci nás mají rádi hodně, spojují si nás s příjemnými věcmi, říká spisovatel Jaroslav Rudiš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Lazio vyhrálo pojedenácté v řadě a ztrácí tři body na Juventus

Fotbalisté Lazia Řím zdolali ve 20. kole italské ligy 5:1 Sampdorii Janov, za kterou odehrál první poločas český záložník Jakub Jankto. Třikrát se prosadil kanonýr Ciro Immobile. Díky jedenácté výhře za sebou ztrácí Lazio z třetí pozice bod na druhý Inter Milán a tři body na vedoucí Juventus Turín.

Lazio rozhodlo o vítězství za 20 minut, kdy třikrát skórovalo. Nejprve se trefil Felipe Caicedo a poté dvakrát Immobile. Po přestávce upravili skóre Bastos a znovu Immobile, který druhým gólem z penalty završil hattrick. Italský reprezentant je s 23 trefami nejlepším střelcem Serie A. Za hosty snížil Karol Linetty. Od 74. minuty dohrávali bez vyloučeného Juliana Chabota.

Sampdoria nenavázala na výhru 5:1 nad Brescií z minulého kola a je šestnáctá.

Fiorentina vyhrála v Neapoli 2:0 a bodově se na svého soupeře dotáhla. Pod druhý ligový triumf "Fialek" za sebou se podepsali Federico Chiesa a Dušan Vlahovič. Neapol prohrála v lize potřetí v řadě a od prosincového nástupu trenéra Gennara Gattusa nebodovala ve čtyřech z pěti utkání Serie A.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Ministr zahraničí KLDR přišel o svůj post, tvrdí americký portál

Severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho přišel o svůj post. Oznámil to americký portál NK News, který se specializuje na informace z KLDR. Pokud se zpráva potvrdí, půjde podle serveru o významnou změnu, která může mít nemalý vliv na severokorejskou diplomacii.

NK News se odvolává na své zdroje v Pchjongjangu, které uvedly, že dosavadního ministra by měl vystřídat Ri Son-kwon, někdejší šéf Výboru pro mírové sjednocení vlasti (CPRK). Tento diplomat byl mimo jiné vedoucím severokorejské delegace při klíčových jednáních mezi KLDR a Jižní Koreou na začátku roku 2018.

Ri Jong-ho působil ve funkci šéfa severokorejské diplomacie od roku 2016, zahraniční politikou se podle amerického serveru zabývá 38 let.

Zdroj: ČTK
Další zprávy