Recenze: Hynek Čermák ve filmu Národní třída rozdává rány i moudra

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
25. 9. 2019 17:37
V restauraci Severka do žíznivých hrdel létá jeden panák za druhým a chlap s proporcemi skříně pronáší přípitek: "Vandam je národní hrdina!" Severka z filmu Národní třída, který od tohoto čtvrtka promítají kina, se nenachází na severu Čech jako její slavná jmenovkyně z oblíbeného seriálu Most!, ale na pražském Jižním Městě. Její štamgasti se však od hrdinů Mostu příliš neliší.
Vandam v podání Hynka Čermáka na pražské Národní třídě.
Vandam v podání Hynka Čermáka na pražské Národní třídě. | Foto: Jan Hromádko

Vandam v podání Hynka Čermáka je místním idolem jednak proto, že stejně jako belgická hvězda akčních filmů Jean-Claude Van Damme dělá 200 kliků denně, a pak také proto, že tenkrát 17. listopadu 1989 na Národní třídě dal první ránu a "odstartoval revoluci". Co na tom, že na té straně, která měla pendreky a uniformy.

Talentovaný režisér Štěpán Altrichter po ambiciózním debutu Schmitke zfilmoval knihu Jaroslava Rudiše. A také ve svém druhém snímku se pohybuje ve zvláštním prostoru "mezi světy".

Schmitke se odehrával v česko-německém pohraničí, v Krušnohoří, kam se vydal německý protagonista, poněkud ztracený uprostřed českého chaosu. Ten film kličkoval mezi žánry. Absurdity a výsměch čecháčkovským zvykům střídalo mysteriózní krimi.

Národní třída je přímočařejší černá komedie s dramatickými prvky. I ona, ačkoli se odehrává na pražském sídlišti, hned v úvodu bere diváky do lesa, nad vrcholky stromů. Ty ve snímku lemují sídliště Jižní Město nejen geograficky.

Altrichter se spoluscenáristou Rudišem sice do přízemního světa piva, rumu a malého českého rasismu či sexismu nechávají vstupovat mysteriózno v o poznání menších dávkách než ve Schmitkem, přesto je podstatnou - a poněkud problematickou - částí poetiky filmu.

Tvůrci zaslouží uznání, že postavou Vandama vstupují do myslí těch lidí, na které veřejné debaty zapomínají. Těch, kdo nedůvěřují nikomu, kterým se v životě nedaří a kteří rádi skáčou po jednoduchých řešeních, ať už pomocí pěstí, nebo u volebních uren.

Vandam je velkohubý, narcistní a přitom zakomplexovaný. V životě neměl ty nejlepší vzory, po vlastním štěstí si ale značnou měrou šlapal sám. Svět vnímá jako sérii válek a mezidobí mezi nimi. Jeho pochmurný panelákový byt je oblepený mapami dávných historických bitev. A jak tvůrci pozvolna poodhalují informace o jeho minulosti, Vandam přestává být jen hláškujícím buranem. Stává se stále smutnější figurou, k níž není tak těžké cítit empatii.

Ve filmu Národní třída se černá komedie pere s dramatičtějšími polohami. | Video: Falcon

Když je člověku životním kompasem otec s lahváčem v ruce, jehož jediné životní moudro zní, že knedlo vepřo zelo je klasický český trojboj, má od dětství poměrně jednoznačně nastavené hodnoty.

Národní třída v něčem může plnit podobnou úlohu jako seriál Most!. V humorné zkratce ukazuje lidi z okraje společnosti, aniž by je karikovala. Jenže film se ve snaze o empatickou polohu nakonec dotýká opačného problému. Vandam je i přes všechny své povahové a jiné vady až příliš sympatický. Jeho představitel Hynek Čermák rozdává průpovídku za průpovídkou, dokazuje, že i chlap s pěstí místo mozku se dovede zamilovat.

Hynek Čermák.
Hynek Čermák. | Foto: Jan Hromádko

Zatímco režisérův předešlý snímek Schmitke byl možná až příliš ambiciózní v rozpětí poloh a zamotané zápletce, Národní třída naopak říká poněkud málo. Je ostatně založená na neustálém opakování téhož, především ústy vypravěče a jeho věčných monologů na téma "Valej ti do hlavy, že…".

Vandam se točí ve spirále sebeutvrzování, k němuž ani nepotřebuje temná zákoutí internetu s jeho "alternativními" pravdami. Nenávidí vše, co lze nazvat slovem establishment, drží se otcovy mantry, že věřit může jen sám sobě. Ta však v této pokřivené opilecké poloze vede především k typickému remcání, že "všechno je k ničemu". I když Vandam by použil jiný slovník.

Film nešetří vulgarismy, což by sám o sobě nebyl problém, kdyby dále neposilovaly obraz rázného lidového hrdiny. Divák je místy na vážkách, nejen v tom, zda si hrdina navzdory svým zoufalým činům zaslouží soucit. Chvílemi hrozí, že si člověk položí otázku, zda tento poněkud xenofobní křupan náhodou nemůže mít v něčem pravdu.

Ty ambivalence jsou ve filmu jistě naschvál, režisér Altrichter už v debutu rád znejisťoval diváky. Ale tentokrát jako by až příliš často myslel na to, jak je především pobavit.

Kateřina Janečková hraje servírku.
Kateřina Janečková hraje servírku. | Foto: Jan Hromádko

Altrichter je rozhodně velmi šikovný režisér, dovede pracovat s proměnami atmosféry, natočit scénu honu na divočáka mezi paneláky tak, aby v ní byl kus bizarnosti i jakési až dojemné lidské vzájemnosti s takřka nadpřirozeným oparem.

Střihem, kamerou i užitím podivného německého "veksláckého" rapu promění jízdu starou škodovkou v adrenalinovou a zároveň komickou scénu. Navíc s pomocí svého stálého rumunského spolupracovníka za kamerou Cristiana Pirjola umí být hercům nablízku a dostat z nich maximum.

Skvělá je jak Kateřina Janečková v roli servírky a Vandamovy lásky Lenky, tak Jan Cina coby roztěkaný feťák s přezdívkou Psychoun.

Hynek Čermák a Jan Cina.
Hynek Čermák a Jan Cina. | Foto: Jan Hromádko

Černá komedie se tu ovšem pere s dramatičtějšími polohami a s až osudovou perspektivou - s pohledem z vrcholků stromů, se spirituálními tóny Pergolesiho skladby Stabat Mater. Národní třída se tak pokouší pohybovat mezi nebem a zemí, mezi zemitostí a přízemností a nevyzpytatelnými hrami osudu za doprovodu barokních harmonií.

Jenže tato "kódová řeč" nekončí v plodné mnohoznačnosti, ale spíše ve zmatku. Jsou tyto nadpozemské okamžiky ironií odrážející Vandamův dětinsky jednoduchý svět laciné válečnické mystiky? Máme je brát také trochu vážně?

Při odchodu z kina se otázky brzy rozpouštějí a vyvanou. A v mysli nakonec více utkví scénky, v nichž se těsně před propuknutím hospodské rvačky uvažuje nad rozdílem, jak se v Brně a Praze nazývá ženský pohlavní orgán. Což je kapku na pytel.

Národní třída

Režie: Štěpán Altrichter
Falcon, česká distribuční premiéra 26. září

Řadu Čechů to možná překvapí, ale Němci nás mají rádi hodně, spojují si nás s příjemnými věcmi, říká spisovatel Jaroslav Rudiš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 5 hodinami

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy