Nový český snímek Nabarvené ptáče režiséra Václava Marhoula bude ve světové premiéře uveden v hlavní soutěži nejstaršího filmového festivalu světa v italských Benátkách. Patří do trojice nejprestižnějších kinematografických přehlídek, spolu s těmi v Cannes a Berlíně.
Dostat se do jejich hlavních klání - a bojovat o benátského Zlatého lva, berlínského Zlatého medvěda či Zlatou palmu z Cannes - je pro současné české filmaře takřka nedosažitelnou metou.
#BiennaleCinema2019 #Venezia76 #Concorso #Competition pic.twitter.com/STATbPvB7x
— Biennale di Venezia (@la_Biennale) July 25, 2019
Do soutěže v Cannes se žádný porevoluční český titul neprobojoval. V Benátkách naposledy roku 1994 soutěžil Jiří Menzel s koprodukčním česko-britsko-francouzsko-italsko-ruským snímkem Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. A například snímky Alois Nebel či Přežít svůj život režiséra Jana Švankmajera tu byly uvedeny mimo soutěž.
Posledním československým snímkem v benátské soutěži bylo v roce 1989 drama Juraje Jakubiska Sedím na konári a je mi dobre. Jakubisko zde už předtím uvedl snímky Perinbaba a Tisícročná včela. A tradice československé účasti sahá až do doby těsně po začátku přehlídky, která se koná od roku 1932.
Hned o dva roky později tu soutěžila Extase českého režiséra Gustava Machatého. V 50. a 60. letech Benátky zařadily filmy Vlčí jáma a Zlaté kapradí Jiřího Weisse a Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana. A v roce 1981 se v hlavní soutěži objevil Jiří Menzel se svými Postřižinami.
Nyní se do této společnosti zařadí devětapadesátiletý Václav Marhoul. Jméno jeho filmu Nabarvené ptáče ve čtvrtek okolo poledne na tiskové konferenci vyřkl ředitel Benátského filmového festivalu Alberto Barbera, když v abecedním pořadí představoval soutěžní program letošního ročníku.
Marhoulova adaptace slavné knihy Jerzyho Kosińského začala vznikat hned poté, co režisér dokončil své válečné drama Tobruk.
"Román Nabarvené ptáče mě svého času, stejně jako miliony čtenářů po celém světě, zasáhl natolik, že jsem se v polovině roku 2008, po dokončení celovečerního filmu Tobruk, rozhodl vyvinout veškeré své úsilí a um na to, abych získal filmová práva právě k tomuto dílu. To se nakonec podařilo," zavzpomínal na začátek náročného projektu Václav Marhoul.
Práva si zajistil v roce 2010. Následovaly tři roky psaní scénáře, vzniklo celkem 17 verzí. A také obhlídky lokací, režisér najezdil osm tisíc kilometrů po Polsku, Ukrajině, Česku a Slovensku.
Nejtěžší podle Marhoula ale byla čtyřletá snaha získat potřebné finance, v průběhu vzniku projektu odhadované na 120 až 160 milionů korun.
Marhoul nakonec sehnal nejen peníze, ale také herce světového formátu. V ambiciózním černobílém snímku, v němž se téměř nemluví a který je natočen na klasický pětatřicetimilimetrový filmový materiál, se objeví Stellan Skarsgård, Udo Kier či Harvey Keitel. Dále Julian Sands a Barry Pepper, z českých například Jitka Čvančarová.
Podle prvních ukázek je zřejmé, že Marhoul s kameramanem Vladimírem Smutným čerpají inspiraci z československé nové vlny, ze snímků Františka Vláčila či Jana Němce.
Román Nabarvené ptáče je osobitou výpovědí malého židovského chlapce o podstatě a smyslu života, o lidském charakteru. Několik let druhé světové války je vystavován neuvěřitelně těžké zkoušce, když ho rodiče ve snaze uchránit ho před masovým vyhlazováním Židů pošlou na venkov, kdesi ve východní Evropě, k příbuzné. Ta však umírá, a tak je kluk nucen protloukat se sám nepřátelským světem.
Kniha vyvolala kontroverze, ale od svého vydání v polovině 60. let minulého století také obdržela řadu prestižních cen.
Po titulech Mazaný Filip a Tobruk se jedná o třetí celovečerní film Václava Marhoula. Hned po zářijovém uvedení v Benátkách a také na festivalu v kanadském Torontu, který jej promítne v sekci Special Presentations, snímek vstoupí do českých kin.
