Recenze: Miss Hanoi stojí na střetu českého "hovada" se sympatickou Vietnamkou, bohužel to neustojí

Nový český film Miss Hanoi si zaslouží uznání za to, že se pokouší vykreslit vietnamskou společnost bez bulvární či hospodské zkratky. Bohužel se ale ztrácí na pomezí sociálního dramatu a detektivky.
Tvůrci zjevně nechtěli využít prostředí filmu Miss Hanoi jen jako vhodnou „exotickou“ žánrovou atrakci. | Video: Falcon

Nebyl nejlepší nápad poslat do Varnsdorfu zrovna detektiva Kříže. Vražda místního sígra Polanského se dotýká tamní vietnamské komunity, neboť sám Polanský před lety zabil mladou Vietnamku a nedávno ho za to propustili z pasťáku. A Kříž je dokonalým ztělesněním vzmáhajícího se českého stereotypu "nejsem rasista, ale…".

Naopak byl vynikající nápad založit nový český film Miss Hanoi, který právě promítají kina, na střetu neurvalého rasistického detektiva s milou mladou vietnamskou policistkou. Klasika žánru buddy movies neboli parťáckých, kámošských filmů - tedy střet naprostých protikladů za volantem jednoho policejního vozu - na pořádnou českou lokalizaci stále čeká.

A tohle mohl být způsob, jak natočit detektivku s nenásilným sociálním přesahem, jak napadnout stereotypy v atraktivní žánrové formě. Bohužel režisér Zdeněk Viktora ve svém druhém filmu přivlekl na plátna kin televizní zlozvyky a detektivní příběh se mu rozpadl pod rukama.

David Novotný coby detektiv Kříž má lidský prototyp malého českého hovada celkem v malíku a jako uragán vpadne do tiché, uzavřené vietnamské komunity. Když do auta naloží začínající policistku Anh, protože potřebuje "živý překladač", kontrast živočišného muže se silným názorem na vše a slušné, byť sebevědomé ženy působí ještě slibně.

A při vjezdu "do pekla", jak Kříž nazve největší tuzemské vietnamské tržiště Sapa, hra na počešťování některých hollywoodských inspirací stále celkem funguje. Jenže s postupujícím vyšetřováním vraždy Polanského, které začíná vrhat pochybnosti i na starý případ, rychle zmizí pocit, že sledujeme detektivku.

Kříž kolem sebe sype moudra o tom, že jsou všichni Vietnamci stejní, jeho nová parťačka drží emoce na uzdě, byť mu občas nějakou průpovídku jízlivě vrátí. A mnohem víc než služební styk s omezencem, na jaké je nejspíš zvyklá, ji trápí to, jak nelibě její rozhodnutí stát se policistkou nese tradičně smýšlející matka.

O moc dál však už scénář charaktery obou hrdiny nepustí. Navíc časem sílí pocit, že se vlastně vůbec nepátrá. Scény návodně tahají vyšetřovatele z bodu A do bodu B a je velké štěstí, že pachatelé sexuálních a dalších přečinů, o které se ve filmu jedná, si všechna kompromitující videa pečlivě zálohují na své notebooky. Při nálezu třetího takového laptopu však už i nejtrpělivější divák lapá po dechu.

Miss Hanoi si zaslouží uznání za to, že se pokouší vykreslit vietnamskou společnost bez bulvární či hospodské zkratky. Jako menšinu se svými vnitřními problémy, nejen s těmi, které na ni navalí většinová společnost.

Film se dotkne pracovitosti Vietnamců a jejích stinných stránek při výchově potomků, stejně jako propasti mezi generacemi. Obojí však mnohem komplexněji a citlivěji vyobrazil loňský středometrážní film Bo Hai režiséra vietnamského původu Dužana Duonga.

Miss Hanoi naopak příliš nezvládá učinit z ústřední hrdinky Anh ani z kapitána Kříže plnohodnotné postavy. Novotný se v hraní machistického rasisty zacyklí a potřeboval by občas trochu ubrat na výrazu. A filmově debutující herečka Ha Thanh Špetlíková zase někdy nemá co hrát. Tak se ve filmu často sprchuje a běhá, ideálně v dešti, protože voda je přeci takový ženský živel a dobře zdůrazní tu převážně ženskou vlastnost: emoce. Těm hrdinka samozřejmě podléhá, a tak se třeba vyspí s bývalým partnerem, který je momentálně shodou okolností hlavním podezřelým.

Miss Hanoi zkrátka některá klišé a stereotypy posiluje, byť se zároveň jiné pokouší bourat. Největší problém snímku není v jeho četných technických neobratnostech, jako je podivné využití roztřesené ruční kamery či zmatený střih, případně obsazení jedné z důležitých rolí mladíkem, který neumí vyslovovat.

Především se film ztrácí na pomezí sociálního dramatu a detektivky. V jádru sympatický projekt nakonec nemá dost prostoru, aby se stal tím prvním, ani dostatek napětí, aby byl tím druhým. Zbytečně komplikovaný - zčásti předvídatelný a v detailech trochu úsměvně vystavěný - případ se nakonec rozmotá zcela náhodou.

Miss Hanoi

Režie: Zdeněk Viktora
Falcon, česká distribuční premiéra 9. srpna

Má to co do činění s oněmi milostnými emocemi hlavní hrdinky, ale pramálo společného s dobrou kriminálkou. Miss Hanoi je tak v posledku především promarněná šance natočit film o vztahu Vietnamců a Čechů.

Tvůrci zjevně nechtěli využít prostředí jen jako vhodnou "exotickou" žánrovou atrakci. Ale je těžké točit detektivku s přesahem, když nefungují ani ta nejzákladnější pravidla žánru.

 

Právě se děje

Další zprávy