reklama
 
 

Recenze: Miss Hanoi stojí na střetu českého "hovada" se sympatickou Vietnamkou, bohužel to neustojí

13. 8. 2018 17:46
Tvůrci zjevně nechtěli využít prostředí filmu Miss Hanoi jen jako vhodnou „exotickou“ žánrovou atrakci. | Video: Falcon
Nový český film Miss Hanoi si zaslouží uznání za to, že se pokouší vykreslit vietnamskou společnost bez bulvární či hospodské zkratky. Bohužel se ale ztrácí na pomezí sociálního dramatu a detektivky.

Nebyl nejlepší nápad poslat do Varnsdorfu zrovna detektiva Kříže. Vražda místního sígra Polanského se dotýká tamní vietnamské komunity, neboť sám Polanský před lety zabil mladou Vietnamku a nedávno ho za to propustili z pasťáku. A Kříž je dokonalým ztělesněním vzmáhajícího se českého stereotypu "nejsem rasista, ale…".

Naopak byl vynikající nápad založit nový český film Miss Hanoi, který právě promítají kina, na střetu neurvalého rasistického detektiva s milou mladou vietnamskou policistkou. Klasika žánru buddy movies neboli parťáckých, kámošských filmů - tedy střet naprostých protikladů za volantem jednoho policejního vozu - na pořádnou českou lokalizaci stále čeká.

A tohle mohl být způsob, jak natočit detektivku s nenásilným sociálním přesahem, jak napadnout stereotypy v atraktivní žánrové formě. Bohužel režisér Zdeněk Viktora ve svém druhém filmu přivlekl na plátna kin televizní zlozvyky a detektivní příběh se mu rozpadl pod rukama.

David Novotný coby detektiv Kříž má lidský prototyp malého českého hovada celkem v malíku a jako uragán vpadne do tiché, uzavřené vietnamské komunity. Když do auta naloží začínající policistku Anh, protože potřebuje "živý překladač", kontrast živočišného muže se silným názorem na vše a slušné, byť sebevědomé ženy působí ještě slibně.

A při vjezdu "do pekla", jak Kříž nazve největší tuzemské vietnamské tržiště Sapa, hra na počešťování některých hollywoodských inspirací stále celkem funguje. Jenže s postupujícím vyšetřováním vraždy Polanského, které začíná vrhat pochybnosti i na starý případ, rychle zmizí pocit, že sledujeme detektivku.

Kříž kolem sebe sype moudra o tom, že jsou všichni Vietnamci stejní, jeho nová parťačka drží emoce na uzdě, byť mu občas nějakou průpovídku jízlivě vrátí. A mnohem víc než služební styk s omezencem, na jaké je nejspíš zvyklá, ji trápí to, jak nelibě její rozhodnutí stát se policistkou nese tradičně smýšlející matka.

O moc dál však už scénář charaktery obou hrdiny nepustí. Navíc časem sílí pocit, že se vlastně vůbec nepátrá. Scény návodně tahají vyšetřovatele z bodu A do bodu B a je velké štěstí, že pachatelé sexuálních a dalších přečinů, o které se ve filmu jedná, si všechna kompromitující videa pečlivě zálohují na své notebooky. Při nálezu třetího takového laptopu však už i nejtrpělivější divák lapá po dechu.

Miss Hanoi si zaslouží uznání za to, že se pokouší vykreslit vietnamskou společnost bez bulvární či hospodské zkratky. Jako menšinu se svými vnitřními problémy, nejen s těmi, které na ni navalí většinová společnost.

Film se dotkne pracovitosti Vietnamců a jejích stinných stránek při výchově potomků, stejně jako propasti mezi generacemi. Obojí však mnohem komplexněji a citlivěji vyobrazil loňský středometrážní film Bo Hai režiséra vietnamského původu Dužana Duonga.

Miss Hanoi naopak příliš nezvládá učinit z ústřední hrdinky Anh ani z kapitána Kříže plnohodnotné postavy. Novotný se v hraní machistického rasisty zacyklí a potřeboval by občas trochu ubrat na výrazu. A filmově debutující herečka Ha Thanh Špetlíková zase někdy nemá co hrát. Tak se ve filmu často sprchuje a běhá, ideálně v dešti, protože voda je přeci takový ženský živel a dobře zdůrazní tu převážně ženskou vlastnost: emoce. Těm hrdinka samozřejmě podléhá, a tak se třeba vyspí s bývalým partnerem, který je momentálně shodou okolností hlavním podezřelým.

Miss Hanoi zkrátka některá klišé a stereotypy posiluje, byť se zároveň jiné pokouší bourat. Největší problém snímku není v jeho četných technických neobratnostech, jako je podivné využití roztřesené ruční kamery či zmatený střih, případně obsazení jedné z důležitých rolí mladíkem, který neumí vyslovovat.

Především se film ztrácí na pomezí sociálního dramatu a detektivky. V jádru sympatický projekt nakonec nemá dost prostoru, aby se stal tím prvním, ani dostatek napětí, aby byl tím druhým. Zbytečně komplikovaný - zčásti předvídatelný a v detailech trochu úsměvně vystavěný - případ se nakonec rozmotá zcela náhodou.

Miss Hanoi

Režie: Zdeněk Viktora
Falcon, česká distribuční premiéra 9. srpna

Má to co do činění s oněmi milostnými emocemi hlavní hrdinky, ale pramálo společného s dobrou kriminálkou. Miss Hanoi je tak v posledku především promarněná šance natočit film o vztahu Vietnamců a Čechů.

Tvůrci zjevně nechtěli využít prostředí jen jako vhodnou "exotickou" žánrovou atrakci. Ale je těžké točit detektivku s přesahem, když nefungují ani ta nejzákladnější pravidla žánru.

autor: Tomáš Stejskal | 13. 8. 2018 17:46

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama