Los Angeles, Londýn - Zpráva o tom, že Roland Emmerich natočí film o Williamu Shakespearovi, už sama o sobě působila úsměvným dojmem. Režisér, jenž proslul akční a katastrofickými sci-fi filmy Univerzální voják (1992), Hvězdná brána (1994), Den Nezávislosti (1996), Godzilla (1998), Den poté (2004) či 2012 (rok výroby 2009), přitom navíc hlásá, že alžbětinský dramatik nebude v jeho filmu kladným hrdinou.
Naopak zde bude odhalen jako podvodník, který nikdy žádnou divadelní hru ani sonet nenapsal a zásluhy si jen nečestně přisvojil. Podle Emmericha, jenž se řídí populární konspirační teorií, má být pravým autorem šlechtic Edward de Vere žijící v létech 1550 až 1604
Hrabě z Oxfordu se ovšem znelíbil královně Elizabeth I. a prohrál s ní soudní spor. Podle konspirační teorie mu pak bylo znemožněno, aby jeho jméno bylo uváděno u děl, která napsal. První hry, jejichž by měl být údajným autorem a které si měl přivlastnit Shakespeare (1564-1616), se přitom začaly uvádět několik let po jeho smrti.
Podle literárních historiků jde o plané spekulace vycházející především z toho, že Edward de Vere i Shakespeare psali podobné verše - část de Verova díla se totiž zachovala. A právě to, co má být klíčovým důkazem oné konspirační teorie, zároveň svědčí i proti ní. Kdyby byl zákaz důsledný, musel by být Edward de Vere vymazán kompletně z historie a nemohly by být běžně dostupné jeho spisy. I o jeho životě se zachovalo ohromné množství zpráv a údajů.
Emmerich však svou filmovou vizi brání, předem počítá s vlnou kontroverzí, a dokonce se na ni těší. V debatě v klubu English-Speaking Union v Mayfaru, kterou spolupořádalo studio Sony Pictures, řekl doslova: "Umění musí provokovat. To, že Shakespeare nenapsal ony hry, je pouze jedním z mnoha skandálů, které film odkryje."
Poté, co takto zažehnul jiskru, už dál jen sledoval, jak se mezi sebou přou dvě názorově protilehlé strany akademiků v diskusi, jež byla živě vysílána na internetu. Jde o nezvyklý začátek propagační kampaně snímku, který se pod titulem Anonymous dostane do amerických kin až 30. září 2011.
Podle některých ohlasů film skvěle vystihuje spíš de Verův případ soudu s královnou. Podle jiných jde pouze o lacině senzacechtivý „béčkový" film. Žhavým tématem každopádně zůstává, že hra Hamlet byla původně mnohem více politicky aktuální a nakonec byla pro širokou veřejnost přepsána tak, aby působila nadčasověji a nebylo možné spojovat si ji s reálně žijícími osobnostmi. Existují i spekulace, že onu kritickou hru napsal de Vere, a Shakespeare pak byl pověřen jejím přepsáním.
V Emmerichův neprospěch každopádně předem hovoří i to, že jeho předchozí dva „historické" filmy Patriot (2000) a 10 000 let př. n. l. (2008) patřily k těm, kde se historická fakta překrucovala neuvěřitelným způsobem ve snaze být co nejefektnější.
Scenáristou filmu je John Orloff, který má za sebou ceněný seriál Bratrstvo neohrožených, životopisné drama Síla srdce o britském reportérovi Danielu Pearlovi, který byl v roce 2002 unesen a popraven islamistickými teroristy, a konečně také animovanou fantasy Legenda o sovích strážcích. Sám přitom tvrdí, že jeho scénář otázku autorství známých her pouze nastoluje. Hlavním tématem je prý vztah umění a politiky a „fakt, že pero může být silnější než meč".
Pozoruhodné je, že Emmerichovi, jehož dosavadní filmy by nikdo nepodezíral z umění, se upsali k Anonymovi seriózní herci, kteří sami často hráli Shakespearovy hry. Jde především o Dereka Jacobiho a Vanessu Redgravevou, jež ztvárnila královnu Alžbětu I.
Edwarda de Vere hraje Rhys Ifans a Shakespeara málo známý Rafe Spall, syn herce Timothyho Spalla. Již teď je zřejmé, že Shakespeare je ve filmu líčen jako špatně se vyjadřující, škrobený a přitom trapný panák.
Otázky ohledně toho, zda je Shakespeare autorem "svých" her, se objevují v akademických debatách už zhruba od poloviny 19. století. Kandidáty na autorství jsou kromě Edwarda de Vere také Sir Francis Bacon, Christopher Marlowe nebo William Stanley.
Potíž je totiž i v tom, že Shakespeare sám používal pseudonymy, navíc v jeho době panovalo tzv. stigma tisku - šlechtici psali své verše a divadelní hry pouze pro úzký okruh známých a považovali veřejná vydání tiskem za něco zahanbujícího.
Okolo Shakespearovy osobnosti ale panuje mnohem více dohadů; dodnes se neví, jak přesně vypadal, jakého byl náboženského vyznání, v plén se dává i otázka jeho sexuální orientace.
Ať už bude Emmerichův film jakkoli přesný ve sledování jedné z mnoha možných teorií, nebude možné, aby pojal tuto historickou osobu komplexně. Zcela jistě ale půjde o úchvatnou podívanou a nikoli jen komorní či soudní drama.
Emmerich při natáčení použil Arri ALEXA HD digitální kameru - a půjde o první celovečerní film natočený touto technologií.
Je zároveň možné, že si přes kontroverze, nebo právě díky nim vyslouží film pozornost oscarových akademiků - podobně jako před lety snímek Zamilovaný Shakespeare (1998).
