reklama
 
 

Cesta na Mars je nevyhnutelná, bude tam lépe než na Zemi, věří spisovatel Petranek

23. 11. 2018 17:22
Americký novinář a spisovatel Stephen Petranek jako by už nyní žil v budoucnosti. O osídlení Marsu nepochybuje: lidstvo se toho prý dočká už roku 2027.

(Od našeho zpravodaje z Londýna) - Když o tom teď Petranek hovoří v londýnském hotelu Soho, jeho optimismus zdánlivě nezná hranic. Přesto jde o vizi, která má tvrdě pragmatické základy.

Petranek je popsal v knize nazvané Jak se bude žít na Marsu. Podle ní také vznikl seriál Mars, jehož druhou řadu nyní vysílá stanice National Geographic - druhá epizoda je na programu tuto neděli. "Už dávno máme technologie, které nás na Mars dostanou," říká Petranek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Mít nějakou základnu jinde než na Zemi je dobrá politika, jak zajistit přežití druhu."

Samotný seriál Mars je kombinací fikce a dokumentaristiky. Z prašných pouští Marsu, kde astronauti i byznysmeni v roce 2042 svádějí souboj o novou podobu lidské civilizace, se vrací třeba na současné ropné plošiny, nechává zaznít hlas těžařů, respektovaných vědců i podnikatelů a vizionářů typu Elona Muska. Ten se domnívá, že Mars je planetou netušených možností. A seriál kombinuje optimistické vize s varovným, realistickým tónem - aby lidé při osidlování Marsu neopakovali stejné chyby jako při dobývání odlehlých koutů naší planety či při vytěžování nerostného bohatství.

Aktuálně.cz: Při výpravách, jako je ta na Mars, hrozí mnohá rizika. Je důležitější bezpečnost posádky, nebo by měla mít přednost mise?

Mise je mnohem důležitější než lidé, kteří se jí účastní. Záměrně nepoužívám slovo muži, protože nechci naznačit pohlaví. Věřím, že do vesmíru bude cestovat více žen než mužů, neboť ženy lépe snášejí pobyt v uzavřeném prostoru. Mise je hlavní. To byl od prvních vesmírných expedic hlavní problém. Rusové udělali mnohem více pokusů než Američané, ti nechtěli riskovat, nechtěli nikoho ztratit. A to americký vesmírný program zbrzdilo. Musíte být ochotni riskovat. Povolání astronauta je nebezpečné, lidé, kteří se touto cestou vydávají, vědí, do čeho jdou.

Mnozí se proto domnívají, že společnost SpaceX Elona Muska se dostane na Mars dříve než NASA, protože ve SpaceX mohou riskovat. A pokud SpaceX vyšle na Mars raketu se šesti tunami nákladu a představou, že lidé tam přistanou o čtyři roky později, a ta raketa se zničí při přistání, přinese to mnoho poznatků, jak příští let vylepšit. Budou toho moci využít NASA i jiní. NASA má ale prozatím agendu: nepouštět se s lidmi ani na orbit Marsu až do pozdních 30. let. Mohu garantovat, že SpaceX bude s lidmi na povrchu Marsu o mnoho dříve.

V čem se aktuální druhá řada seriálu Mars liší od té první?

První řada pojednávala o cestě na Mars a obtížích s ní spojených. Nyní je o pět let později a na Marsu už je mnoho lidí, stovky. Domnívám se, že ve skutečnosti tou dobou, tedy v roce 2042, budou na Marsu tisícovky lidí. Je nevyhnutelné, že se na Mars vydávají i lidé s cílem vydělat.

Vše, co na Marsu děláte - ať už jde o vytváření prostředí vhodného k životu či infrastruktury -, musí být vybudováno z místních zdrojů. Není možné přivézt materiál ze Země, protože to stojí majlant. Pokud byste na Marsu našli obrovský kus zlata, nedávalo by smysl přivézt ho na Zemi, prodělali byste. Proto se na tom musí podílet komerční sféra. Ochotná postavit domy, zajistit přísun elektřiny, nalézt vodu.

V druhé řadě seriálu vzniká napětí mezi komerčním byznysem a vědeckým výzkumem. Je tu mnoho vědců, kteří studují vesmír, od astrobiologů až po astronomy, a ti by nejraději, kdyby Mars zůstal jejich vědeckou oázou. Ale není možné zachovat Mars jako vědeckou oblast a přitom vytvořit soběstačnou kolonii. Potřebujete alespoň milion lidí, aby mohla začít fungovat ekonomika. Proto musí kromě vědců přijet spousta lidí.

Ve druhé řadě se přijde na to, že nejcennější komoditou na Marsu by mohla být voda. Proto lidé přijedou hledat podzemní zdroje vody. Tak dnes uvažuje i NASA a nazývá ten program Follow The Water. Když hledí v NASA na nebe, uvažují, kde by mohla být voda. A proto se chtějí vydat třeba na měsíc Europa.

Druhou řadu seriálu Mars vysílá National Geographic každou neděli ve 22 hodin. | Video: National Geographic |  01:51

Co může být největší problém při osidlování Marsu?

Když vyjdete ven, umrznete, nebo se udusíte. A když se nestane ani jedno, dostane vás radiace. Ta je největším nebezpečím. Kyslík nebude takový problém. A dovezené zásoby umožní vybudovat malou infrastrukturu. Ale atmosféra Marsu neposkytne ochranu před zářením, má jen setinu hustoty té pozemské. Lidé budou muset žít v prostředí, které je ochrání. Třeba na dně kráteru, ale ani život ve stínu je neochrání před kosmickým zářením. Jsou mu vystaveni i piloti běžných letadel, kteří mají větší riziko rakoviny.

Nemohou být podobně závažným problémem i potíže psychického rázu?

Psychické problémy jsou všudypřítomné. Když žijete v malém londýnském bytě, jistě to vyvolá psychické potíže. S nimi se obecně jako lidstvo umíme dobře vypořádat. Deprese je nejrychleji rostoucí nemocí na světě. 20 procent lidí na Zemi se léčí s klinickou depresí. A to číslo roste. Způsobuje to jistě přesun do velkých měst, v nichž je žití psychicky náročnější. Máme dostatečnou znalost potíží spojených s pobytem ve stísněných prostorech ze zkušeností z ponorek za druhé světové války. Je tam přísná hierarchie, a zároveň každý musí být schopný nahradit kohokoli jiného, když se něco pokazí. Z toho lze čerpat. NASA má také na Havaji území, kde to vypadá jako na Marsu. Lidé tam pobývají sedm až devět měsíců, z toho se lze hodně naučit.

Do vesmíru bude cestovat více žen než mužů, neboť ženy lépe snášejí pobyt v uzavřeném prostoru.

Ale stejně, může se Mars stát opravdovým novým domovem?

Domnívám se, a Elon Musk se mi svěřil, že si myslí totéž, že na Marsu v prvních chvílích vznikne prostředí, kde se bude žít lépe a zábavněji než na Zemi. Pramení to už z pocitu kamarádství, jaké vzniká v úzkých skupinách v omezeném prostoru. Neustále se to děje třeba v arktických oblastech. Budovy, kde výzkumníci přebývají, jsou příšerné. Strohé, nehostinné. Ale lidi tmelí to, že jsou na důležité misi. Vlastně ten pocit milují a chtějí se tam vracet. Přitom je to strašlivé místo.

Fyzik Michio Kaku prohlásil, že cesta na Mars je nevyhnutelná.

To je můj dobrý přítel a myslím si to samé. Jediný způsob, jak zachránit lidskou rasu, je vydat se na Mars. To je prostý fakt. Naše Slunce je uprostřed svého životního cyklu. Právě nyní je Země báječným místem k životu. Ve správné vzdálenosti od Slunce. Ale během miliardy let se Slunce zvětší a bude konec. Oceány se vypaří, všechno umře. Než se to stane, změny v gravitaci mohou Zemi vychýlit z její oběžné dráhy. To není dobrá věc.

Ale není třeba čekat miliardu let. Jsme jediný druh, který vyvinul prostředky, jak život na Zemi zničit hned. Ať už jaderným konfliktem, či mutací viru Eboly. Nebo nás deprese všechny donutí spáchat sebevraždu. Je prakticky stoprocentní, že někdy v budoucnosti do Země narazí asteroid podobně velký jako ten, který vyhubil dinosaury. Nikdo proti tomu nevytváří obranu, která by stála miliardy dolarů. Vždy se zítra můžete probudit a přečíst si titulek, že amatérský astronom, protože vždy je to amatérský astronom, kdo takovou věc objeví, našel patnáctikilometrový asteroid kousek od Jupiteru, který míří k Zemi. Takže mít nějakou základnu jinde než na Zemi je dobrá politika, jak zajistit přežití druhu.

Přesto ta představa dodnes zní jako science fiction.

Už dávno máme technologie, které nás na Mars dostanou. Stejné Apollo, které dostalo lidi na měsíc, by bylo schopné je dostat na Mars. Nyní už taková raketa neexistuje, už se nevyrábějí. Ale NASA staví větší a výkonnější raketový systém, SpaceX buduje vlastní raketu, Jeff Bezos se jistě s něčím velkým také brzy vynoří. Je to miliardářský raketový klub. Není tak těžké, aby se let na Mars proměnil ve skutečnost. A vesmír se stal natolik levným, že se do něj mohou vypravit i soukromé společnosti. Ještě před patnácti lety se do něčeho podobného mohly pouštět pouze vlády největších zemí.

Na Marsu v prvních chvílích vznikne prostředí, kde se bude žít lépe a zábavněji než na Zemi.

Mars je jediný kandidát pro takovou výpravu?

Mars je opravdu viditelný kandidát. Ten nejlepší v sluneční soustavě. Můžete teoreticky postavit oblačné město na Venuši, ale nepochybně by to stálo mnohem více peněz. Nelze se vypravit na Merkur, tam je příliš horko. Nejde to ani na Jupiter, kvůli radiaci.

Mars je tak jediná opravdová možnost. Mnoho lidí v soukromém sektoru touží najít planetu podobnou Zemi mimo sluneční soustavu. V NASA taková mise existuje už třicet let, ale stále se odkládá: postavit velkou teleskopickou sondu a vypravit ji, aby hledala obyvatelné planety. Během následující dekády podobnou misi spustí někdo v privátním sektoru. Mars tak může být jen první krok. Vybudovat na Marsu civilizaci může být zárodkem k dalším cestám. Vypravit raketu z Marsu je o 40 procent levnější než ze Země, takže budoucí vesmírné výpravy mimo sluneční soustavu by mohly startovat odsud. Možná tak Mars zase jednou opustíme.

autor: Tomáš Stejskal | 23. 11. 2018 17:22

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama