Los Angeles - Vrah malých dětí, ďábelský kotelník Freddy Krueger, kterého rozzuření rodiče zaživa upálili, se jako noční můra vracel ve snech několika generacím teenagerů Jilmové ulice a přilehlého okolí.
Celkem vzniklo osm oficiálních celovečerních snímků (z nichž ten poslední byl satirický film ve filmu), jeden televizní seriál, a dva crossovery Freddyho s Jasonem Vorheesem z Pátku třináctého. Noční můra z Elm Street byla zřejmě největší hororový fenomén přelomu 80. a 90. let.
Z nevýslovně hrozivého přízraku, který neustále mění podobu, se postupně stal spíše zlý klaun, který publikum baví tím, jak dovede trápit své oběti. Každopádně byl zosobněním vnitřního démona, s nímž se dospívající nemohou svěřit rodičům, protože se od nich setkávají pouze s nezájmem či nedůvěrou.
Také dokonale ztělesňoval princip hororového zla, které nejde zabít, a ve své době svým schématem nerozeznatelnosti mezi bdělým stavem a snem reflektoval stále rozmazanější hranici mezi realitou obyčejného světa a virtualitou médií.
Tento týden se Freddy vrací do amerických kin v remaku, kde ho ale již nehraje proslulý (byť v civilu nepoznávaný) Robert Englund, nýbrž Jackie Earle Haley. Ten na sebe v poslední době upozornil psychopatickým Rorschachem z Watchmenů, poté taky Prokletým ostrovem a předtím dramatem Jako malé děti. Původně se počítalo s Billym Bobem Thortonem, ale na internetu si fanoušci „odhlasovali" Haleyho a producent Michael Bay jako známý populista jejich hlas vyslyšel.
V Bayově produkční společnosti posledních pár let vznikají sedmdesátkové a osmdesátkové předělávky skutečně pásovým způsobem - Texaský masakr motorovou pilou, Amytiville Horror, Stopař, Pátek třináctého.
Najatí mladí režiséři je vybavují o něco expresivnějším, ale většinou hodně zaměnitelným stylem a příliš se nepočítá, že by nové verze měli ocenit pamětníci. Ostatně ani původní tvůrce série Wes Craven se na remaku nehodlal nijak podílet a nevyjadřoval se o této možnosti lichotivě.
Pro novou Noční můru v Elm Street vzniklo kolem 15 základních verzí scénáře, jednou z variant bylo, že děj bude detailně líčit Freddyho život, ještě než se stal zohaveným monstrem ze snů. Finální film je kombinací asi čtyř předložených verzí a v zásadě jde o restart série, takže znovu přehraje první film z roku 1984. Autory scénáře jsou Wesley Strick (Arachnofobie, Mys hrůzy, Vlk, ale bohužel také Doom) a Eric Heisserer, pro nějž jde o první větší film (ačkoli se již chystá jeho remake Věci a Nezvratný osud 5).
Režisérem se stal osmačtyřicetiletý Samuel Bayer, jenž zatím dělal jen klipy - pro Nirvanu, Roling Stones, Cranberries, Garbage, Davida Bowieho, Smahing Pumpkins, Marylin Mansona, Offspring, Green Day či Metallicu a také titulkovou sekvenci pro film Alpha Dog a podíl na krátkém snímku Max.
Bayer o režii podle všeho velmi stál, dokonce prý natočil krátkou scénku, v níž hrál Freddyho Kevin Bacon a jeho oběť James Franco, aby přesvědčil studio, že si práci zaslouží.
Kromě Haleyho, který svého Freddyho pojal velmi improvizovaným způsobem a na place často zaskakoval kolegy nečekanými hláškami, se v obsazení jeví jako nejdůležitější Rooney Maraová, která převzala roli Nancy - hrdinky tří dílů původní Noční můry. Maraovou zřejmě v nejbližší době čeká velká kariéra, hraje totiž i v novém snímku Davida Finchera The Social Network o založení Facebooku.
Na Noční můru Bay vyhradil poměrně velký rozpočet 27 milionů dolarů (dosud se vždy vlezl do rozmezí 12-19 milionů), z nichž velká část padla na digitální efekty ve snových sekvencích. Zatímco první Noční můra se natáčela přímo v Kalifornii, Los Angeles, Hollywoodu a Santa Monice, pro restart se tvůrci vydali převážně do Illinois a jednu z klíčových sekvencí natočili v opuštěném kostele metodistů v Indianě.
První ohlasy recenzentů ovšem nejsou moc povzbudivé. Podle Reného Rodrígueze z deníku Miami Herald nový film je prý hlavně kopií jedničky s trochu lepšími produkčními kvalitami a naplno využívá širokoúhlý formát plátna. Nicméně třeba digitální efekty působí podstatě hůř, respektive nevhodněji, než ony staré „analogové". Roger Moore z deníku Orlando Sentinel zase poznamenává, že film začíná velmi pomalu a rozjede se opravdu až v poslední třetině.
Nejvíc mu ale vadí, že pod maskou Freddyho by mohl být kdokoli. Pro tak nadaného herce, jakým je Haley, by prý byla škoda, kdyby skončil tím, že bude obrážet různá setkání fanoušků a v kostýmu vyskakovat na jeviště a pak v rukavici s břitvami podepisovat plakáty. Teprve tato představa je podle Moora opravdová noční můra.