Martin Pleštil
21. 8. 2025 15:15
Jen po revoluci vzniklo okolo 20 fikčních filmů pojednávajících o 21. srpnu 1968. Pelíšky, Rebely nebo Vlny známe všichni. Jak se ale o okupaci točilo za normalizace? A jak po ní? Některé autorské snímky nabourávají naši zarytou představu o české hrdosti, jiné jsou avantgardní, další ostudně trapné.
Nezvaný host (1969)
Trefný, nevybíravý a absurdně anekdotický snímek natočil režisér Vladimír Venclík jako ročníkové cvičení na FAMU. Klidný večer manželského páru naruší do bytu invazivně vstupující hromotluk v podání vynikajícího Pavla Landovského. Jeho postava samozřejmě ztělesňuje Sovětský svaz. Bez ostychu se nakvartýruje do ložnice, rozloží svůj obří kufru a večeří. Původně zmatený a vyděšený pár se s invazivní skutečností velmi záhy smiřuje a začne mít svého uzurpátora rád. Nejdříve mu dovolí kouřit, posléze jej pozve do postele, aby mu v závěru dívka spokojeně klimbala v náručí.
Krátkometrážní snímek je mrazivým podobenstvím lidské povahy, především česko-ruského vztahu. Na aktuálnosti bohužel neztrácí a navzdory dobovým konotacím nabízí široké množství interpretací. Nezvaný a zpočátku dobrovolně vpuštěný host totiž může mít mnoho podob. Výstižná, přímočará a břitkým humorem úderná anekdota na FAMU samozřejmě neunikla cenzurním orgánům a rozjelo se táhlé vyšetřování. Přestože byl film natočen roku 1969, absolutorium bylo Venclíkovi znemožněno až roku 1971, především kvůli tomu, že film pouštěl svým přátelům. Škola už nad ním ochrannou ruku neudržela.